Od vzniku samostatné republiky řešil slovenský parlament zákon upravující provádění interrupcí už jedenáctkrát. Navzdory skutečnosti, že počet těchto zákroků stále klesá a je na svém historickém minimu od konce padesátých let, téma jejich omezení se znovu vrací. A co víc, díky značnému počtu křesťansky a konzervativně orientovaných zákonodárců je reálné, že zpřísnění zákona projde slovenským parlamentem. Nový ministr zdravotnictví Marek Krajčí, který o sobě tvrdí, že „reprezentuje Pána a Boží děti na Slovensku“, už využil šíření infekce covid-19, aby omezil provádění interrupcí v zemi.
Je to zvláštní paradox. Ačkoliv na Slovensku platí obdobná legislativa upravující provádění interrupcí jako v Česku, pochází ještě z dob společného státu z roku 1986 a obě země zažívají setrvalý pokles počtu těchto zákroků, v přístupu k tomuto tématu se zásadně liší. Zatímco Česko zůstává liberální a umožňuje mimo jiné provádění interrupcí bez chirurgického výkonu pomocí léků, Slovensko opět zažívá snahy o zpřísnění legislativy s cílem zásadně omezit přístup žen k těmto zákrokům. „Ochranu nenarozených dětí skrze prevenci interrupcí“ si pak nová vláda premiéra Igora Matoviče dala dokonce do svého programového prohlášení. Země, která se stejně jako Česko potýká s ekonomickými problémy v důsledku pandemie covid-19, tak opět otevírá velmi emotivní debatu o interrupcích a jejich omezení. Děje se tak navzdory skutečnosti, že v zemi počet prováděných interrupcí dlouhodobě klesá. Podle údajů Národného centra zdravotnických informácií bylo v roce 2018 provedeno 7.153 interrupcí. U žen s trvalým bydlištěm na Slovensku pak od roku 2009 došlo k poklesu počtu zákroků 1,7krát a ve srovnání s rokem 1997 je pokles dokonce 3,6 násobný. V roce 1992 bylo v zemi provedeno 41.923 interrupcí.
Nicméně v čele ministerstva zdravotnictví nyní stojí Marek Krajčí (OĽaNO), který je sám členem evangelikální Bratrské jednoty baptistů a zakladatelem platformy Křesťané ve městě, jejímž cílem je posílení křesťanského vlivu ve společnosti. Již v minulosti, ještě jako opoziční poslanec, se nechal slyšet, že „reprezentuje Pána a Boží děti na Slovensku.“ Podle něj v zemi nastane doba, kdy převládnou ti, kteří „budou milovat Boha a ctít ho“. Původní profesí je tento politik dětským kardiologem. Nicméně za svou hlavní současnou misi považuje „šíření evangelia skrze politiku“. „Jsem přesvědčený, že evangelium máme přinést do světa byznysu, médií, kultury, vzdělávání, zdravotnictví i do politiky,“ hovořil ve svém vystoupení pro křesťanskou televizi life.tv. „My, jako boží lid, jsme všechny pozice přepustili lidem, kteří nepoznají Boha, a to je něco, co Satan vyhledává. Protože Satan chce mít moc a chce tu moc skrze své lidi ovládnout. Jednoznačným řešením je to, že my jako Boží děti máme zodpovědnost za tuto zemi,“ prohlásil. Sám pak opakovaně potvrdil, že do politiky vstoupil na základě proroctví jednoho australského pastora.
Právě odhodlání ministra „prosazovat evangelium“ i skutečnost, že již odvolal několik ředitelů nemocnic, je důvodem, proč se k opětovným snahám zpřísnit interrupční zákon nevyjadřují sami gynekologové. Ačkoliv redakce Zdravotnického deníku oslovila několik z nich, žádný nechtěl situaci veřejně komentovat. „Ve chvíli, kdy ministr označuje lidi za děti Satana a odvolává ředitele nemocnic, se nikdo nechce moc vyjadřovat. Situace je velmi nebezpečná. Je možné, že nové vedení nemocnic provádění ve svých zařízeních zruší úplně,“ popsal redakci jeden z lékařů, podle kterého se interrupce opět staly velmi emotivním tématem a zároveň nástrojem, kdy extrémně konzervativní část slovenské politické scény prosazuje svůj pohled na svět a nutí jej celé společnosti.
„Snahy zakázat interrupce jsou náboženským nesmyslem,“ je přesvědčený Christian Fiala, rakouský gynekolog a porodník, který ve Vídni založil Muzeum antikoncepce a potratů (Museum für Verhütung und Schwangerschaftsabbruch) a současně vede soukromou kliniku Gynmed zaměřenou na reprodukční zdraví a plánování rodičovství, včetně provádění interrupcí. Podle něj je běžné, že Slovenky cestují do zahraničí, pokud se rozhodnou pro interrupci pomocí léků. Ty jsou na Slovensku sice registrovány, ale na rozdíl od sousedního Česka a Rakouska zde nejsou dostupné. Za zákroky by tak ženy cestovaly do zahraničí i v případě, že by Slovensko interrupční zákon zpřísnilo. „Zákony zakazující interrupce pochází z dob monarchií a diktatur. Všichni monarchové a diktátoři interrupce a antikoncepci zakazovali, protože chtěli přinutit ženy, aby měly co nejvíce dětí.“ vysvětluje gynekolog, který mimo jiné působil i v zemích, kde interrupce nejsou legální. „Máme bohaté historické i současné zkušenosti ze zemí, kde interrupce byly nebo stále jsou nezákonné. Osobně jsem pracoval v zemích, kde jsou interrupce nelegální a kde ženy běžně trpí a umírají v důsledku sebepoškozování, protože se samy pokouší o potrat,“ upozorňuje s tím, že interrupce nelze vymýtit ani zákazem. „Můžeme pouze zabránit nechtěným těhotenstvím a tím snížit počet interrupcí, které je třeba provádět,“ dodává.
Covid-19 jako důvod k omezení interrupcí? Ne, zásah do reprodukčních práv
Jedním z prvních konkrétních kroků nového slovenského ministra zdravotnictví bylo omezení provádění interrupcí v zemi. V březnu tohoto roku ministr prohlásil, že „nedoporučuje“, aby ženy podstupovaly interrupce v současné krizi s tím, že je to příliš rizikové. „Ochrana zdraví a životů těhotných žen je pro ministerstvo absolutní prioritou. V době pandemie onemocnění covid-19 bylo právě z důvodu nebezpečí nákazy a rizik s tím spojených předcházející vládou navrženo omezení plánovaných operací, pokud se nejedná o neodkladné život zachraňující výkony,“ zdůvodňovalo Krajčího doporučení ministerstvo. Současně omezení pohybu přes hranice zároveň neumožňovalo, aby ženy vycestovaly za tímto zákrokem do zahraničí, zejména do Rakouska.
Fakticky tedy některé slovenské nemocnice interrupce přestaly vykonávat navzdory tomu, že zákrok na žádost ženy je v zemi stále legální do 12. týdne těhotenství a jedná se o výkon, který odložit nelze. Důvodem bylo právě „doporučení“ ministra. Tím však podle slovenské ombudsmanky došlo k omezení reprodukčních práv žen, byť se nejednalo o plošný zákaz a řada zdravotnických zařízení interrupce dál provádělo. „Na omezování práv v této oblasti upozorňuje i OSN. Ve svém prohlášení současně vyzývá státy, aby ženám zajistily přístup k službám reprodukčního a sexuálního zdraví,“ uvedla Mária Patakyová na jednání slovenského parlamentu na konci dubna. Ombudsmanka také podle deníku SME vyzvala ministerstvo, aby zajistilo ženám přístup k bezpečným interrupcím i během pandemie. Reagovala tak na zjištění, že některá zdravotnická zařízení tyto výkony s odvoláním na doporučení ministerstva přestala vykonávat. Jak uvádí zpravodajský portál Plus 7 dní, tento zásah do základních práv je i v době epidemie a nouzového stavu možný v pouze v případě, že sleduje legitimní cíl, je nevyhnutelný a způsob, jakým se realizuje, musí být přiměřený. „Považujeme za nezbytné zdůraznit, že by se pandemie covid-19 neměla využívat jako ospravedlnění pro nepřiměřené zasahování do sexuálních a reprodukčních práv žen,“ citoval portál Plus 7 dní ombudsmanku s tím, že ministrovi doporučila, aby přijal opatření, které zajistí ženám právo na bezpečný přístup k interrupcím.
Ministerstvo zdravotnictví však tvrzení ombudsmanky odmítlo s tím, že „operacemi oslabené těhotné matky by mohly být výrazně ohrožené na svém životě a zdraví“. Podstoupení interrupce by z pohledu ministerstva mohlo vést k oslabení imunity ženy a tedy riziku onemocnění covid-19. „Nyní se bohužel nacházíme ve stavu, kdy nedokážeme s čistým svědomím převzít zodpovědnost za ohrožení životů a zdraví žen při výkonech, které nejsou nezbytnou zdravotní péči,“ konstatoval rezort. Kritiku ombudsmanky pak ministerstvo označilo za „závažné obvinění bez jakéhokoliv opodstatnění“.
Proti postoji ministerstva se postavily také neziskové organizace, které se věnují problematice lidských práv. „Uměle přerušení těhotenství je časově ohraničený výkon. Ministerstvo nemůže požadovat, aby ženy čekaly. Není to něco, co se dá odkládat. U nás je povolené přerušení těhotenství do 12. týdne. Nyní nutíme ženy, aby pokračovaly v nechtěných těhotenstvích,“ kritizovala na portálu Plus 7 dní situaci Adriana Mesochoritisová z organizace Možnost volby. Podle ní není slovenské zdravotnictví ve stavu, že by nebylo možné interrupce provádět. „I v krizi platí neodvolatelnost lidských práv. Je základním právem ženy rozhodnout o počtu a čase narození jejích dětí,“ dodala s tím, že omezení práv je možné pouze na základě zákona, v nezbytném rozsahu a pouze po omezenou dobu.
Moralizování místo racionální debaty
Podle slovenských médií lze předpokládat, že po nedávných volbách, které změnily politické rozložení v zemi, bude opět předložen návrh zákona s cílem zpřísnit interrupce a zásadně omezit jejich dostupnost. Nová vláda Igora Matoviče uvádí přímo ve svém programovém prohlášení „ochranu nenarozených dětí skrze prevenci interrupcí“, což ocenila i extrémně konzervativní křesťanská organizace Aliancia za rodinu, která se dlouhodobě snaží o úplný zákaz interrupcí v zemi. „Navzdory tomu, že se při ochraně nenarozených dětí nenavrhuje zastavit zabíjení nenarozených dětí, přesto je zde radikální posun oproti programovým prohlášením vlády v minulosti. Programové prohlášení už nehovoří o shluku buněk, embryu, ale o nenarozených dětech, které je třeba chránit před interrupcemi,“ uvedla v tiskovém prohlášení organizace.
Současná politická scéna je pro přijetí takové legislativy příznivá, zvlášť když podle sociologa Michala Vašečky, který působí na Panerópské vysoké škole a dlouhodobě se věnuje problematice populismu a extrémismu, jsou interrupce, respektive jejich omezení, pro řadu lidí hlásících se ke křesťanské politice klíčovým tématem. Proto se návrhy zákona na toto téma objevují opakovaně během existence samostatného Slovenska. Nicméně do současnosti podle něj platil určitý kompromis, kdy v zemi existovala a existují zdravotnická zařízení, kde se tyto zákroky vůbec neprováděly, avšak interrupce jako takové zůstávaly legální.
Nyní je však pravděpodobné, že dojde ke zpřísnění zákona, a tím fakticky ke zhoršení dostupnosti této zdravotní péče pro ženy. „Proč se tato otázka vynořila právě nyní? Politici vycítili šanci, že svým zastoupením je nyní parlament nejkonzervativnější a v některých ohledech i velmi klerikální. A dostali se do něj lidé, kteří nemají zájem o jakýkoliv typ kompromisu s liberálnější částí naší společnosti,“ popsal Vašečka v rozhovoru pro deník Pravda. Přímo za premiérovo hnutí OĽaNO sedí v parlamentu velmi konzervativní zákonodárci a zákonodárkyně. Navíc poslanecký mandát získali podle Vašečky i „radikální klerikálové“, kteří přímo „zpochybňují sekulární model státu“. Současně další strany, včetně extrémně pravicového hnutí Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko, která má sice nejvíce sekulárních voličů, využívají interrupce jako téma umožňující vnášet do společnosti nepokoj, což nyní z jeho pohledu začíná platit i pro část strany Smer. „Pro tuto část politické scény je to o utilitární snaze přiklonit se k autoritářským silám, které toto téma jen využití, a tedy zneužijí. Už to není o autentické konzervativní politice, pro kterou tato témata mohou být důležitá. Za tímto už můžeme oprávněně vidět zneužití,“ upozornil sociolog, který při současném složení parlamentu považuje zpřísnění interrupčního zákona „prakticky za schválené“. Zvrátit by to podle něj mohli pouze voliči OĽaNO, kteří by zatlačili na Igora Matoviče s tím, že toto si nezvolili. Sami zákonodárci a zákonodárkyně zvolení za toto hnutí dostali od vedení strany volnost, mohou se tedy neúčastnit hlasování nebo přímo hlasovat proti. To však není příliš pravděpodobné.
Docent Vašečka sice považuje interrupce v okamžiku, kdy země zažívá v důsledku pandemie covid-19 ekonomické problémy, za „poslední téma k řešení“, avšak uvědomuje si, že pro nezanedbatelnou část společnosti se jedná o prioritu. Interrupce z jeho pohledu patří do rukou lékařů, nikoliv politiků. „Bohužel ti, kteří navrhují změnit interrupční zákon, odmítají sexuální výchovu v jakékoliv podobě, dokonce odmítají antikoncepci. Pohybujeme se výsostně v ideologické rovině, kde racionální argumenty nezaznívají a zůstává to v oblasti moralizování,“ popsal expert v rozhovoru pro deník Pravda.
Konkrétním příkladem jsou například nedávné výroky poslance Štefana Kuffy, který byl zvolen za Kotlebovo hnutí ĽS Naše Slovensko. Podle něj je nutné předkládat zákony omezující interrupce do té doby, než se podaří „vraždění dětí“ zabránit. O své poslanecké kolegyni Janě Cigánikové zvolené za liberální stranu Sloboda a Solidarita, která jej upozornila na klesající počet interrupcí v zemi, prohlásil: „Vy jste taková útlocitná žena, ty vaše očka se mile smějí a vy byste dokázala zavraždit dítě.“ Další poslankyni, která je momentálně těhotná, pak používal při jednání na plénu jako vizuální pomůcku a poukazoval na to, že jako těhotná žena nemůže být proti zpřísňování interrupcí. „To není tvoje tělo, na které máš právo,“ prohlásil poslanec mimo jiné. „Ani po mém opakovaném upozornění, že si nepřeji, aby hovořil o mně a mém dítěti, pokračoval… … Povím vám, že při vstupu do velké politiky jsem čekala různé věci, ale že bude moje ještě nenarozené dítě terčem politické manipulace a útoků mě dnes velmi zabolelo. Lidé, kteří se skrývají za náboženství, a přitom nemají problém ubližovat jednotlivcům a skupinám, větou po větě, nemají v politice co dělat,“ napsala Vladimíra Marcinková, poslankyně zvolená za hnutí Za ľudí.
Opakované pokusy o zpřísnění interrupcí i snahy o jejich úplný zákaz
Podle portálu Aktuality.sk se se téma interrupcí v parlamentu řešilo již jedenáctkrát, kdy byla předložena legislativní úprava současného stavu. Pouze jednou, v roce 2003 za vlády premiéra Mikuláše Dzurindy, se jednalo o návrh s cílem liberalizovat současnou legislativu a umožnit provedení interrupce až do 24. týdne těhotenství v případě, že plod nese genetickou vadu. Zákon parlamentem prošel, nicméně jej nepodepsal tehdejší prezident Rudolf Schuster. „Snaha o liberalizaci potratové politiky tu končí a v následujících volebních obdobích nastupují na scénu pokusy o její zpřísňování,“ píší Aktuality.sk.
Například v roce 2008 byl předložen návrh o úplném zákazu interrupcí a na plénu se pak objevil ještě několikrát. Jen v loňském roce se o různé podobě interrupčního zákona diskutovalo ve slovenském parlamentu celkem čtyřikrát. Návrhy mimo jiné obsahovaly posunutí hranice pro legální provedení zákroku na žádost ženy z 12. na 7. týden gravidity či paragraf, že zdravotníci nesmí ženu nabádat k interrupci, a pokud by k tomu došlo, hrozilo by jim trestní stíhání. V jednom z návrhů se také objevil požadavek na to, aby ženy, které se rozhodnou pro interrupci, měly povinnost absolvovat vyšetření, při kterém uslyší záznam srdeční činnosti embrya, a to navzdory doporučením odborných společností, že se jedná o zbytečné zdravotní riziko. Podrobněji jsme o situaci psali v loňském roce.
„Nekonečný příběh snah o změnu potratové politiky v zemi pozastavily volby a následná koronakrize, ale určitě to neodeznělo. Už nyní je téma interrupcí významnou součástí agendy konzervativních politiků z Kresťanskej únie, která je významnou součástí Matovičova OĽaNO,“ píšou Aktuality.sk s tím, že zatím není jasné, zda se země vydá cestou Polska, která provádění interrupcí prakticky zcela zakazuje. Právě tato část hnutí zatím na sociálních sítích uvedla, že připravuje návrh zákona, jehož cílem je „zlepšení informovanosti ženy a vytvoření podpůrných opatření pro ženu, která zvažuje podání žádosti o umělé přerušení těhotenství“.
Řešením by podle Adriany Mesochoritisové z organizace Možnost volby mohlo být, kdyby se stát skutečně věnoval tomu, aby ženy měly možnost přivést na svět děti tehdy, kdy pro ně mají podmínky. „Počet interrupcí se rozhodně sníží, jakmile antikoncepce nebude luxusem pro bohaté. Stačí, aby byla hrazená z veřejného pojištění a byla pro všechny ženy bezplatná. Nechť zabezpečí lidem, a zejména mladým, přístup k nezaujatým informacím o plánovaném rodičovství a k objektivní sexuální výchově,“ připomněla s tím, že ruku v ruce by měla jít i opatření odstraňující diskriminaci žen. „Také je potřeba zlepšit zdravotní a sociální služby pro ženy, a zejména by se měl řešit problém chudoby, které čelí ženy samoživitelky a mnohopočetné rodiny. Protože interrupce podstupují mnohé ženy právě z důvodu chudoby. Řešit je třeba také násilí páchané na ženách,“ uvedla pro Aktuality.sk.
Pokusy o úplný zákaz či značné omezení interrupcí tak nejsou řešením, ale podle gynekologa Christiana Fialy situaci naopak pouze zhoršují. „Není těžké pochopit, že zákaz interrupcí nikdy nemůže být řešením a že problémy žen pouze zhoršuje. Ženy podstupují interrupce, aby se vyhnuly nechtěnému těhotenství, a tento zákrok je pro ně řešením,“ vysvětluje s tím, že interrupce je lékařským řešením „nehody“ při použití některé z antikoncepčních metod. „Je to srovnatelné s lékařským ošetřením po dopravní nehodě. Nelze zavřít nemocnice a odmítat oběti dopravních nehod. Naopak musíme pracovat na prevenci a s těmi, kteří měli nehodu, zacházet co nejlépe a poskytnout jim péči co nejrychleji,“ dodává. Nesmyslné je také vnucovat státní mocí ženám, jak se mají rozhodovat ve chvílích, kdy se dostanou do obtížné situace a zvažují interrupci. „Nedokážu prožít všechny situace, kterým čelí ženy, když se rozhodují, zda podstoupit či nepodstoupit interrupci. Ponechme lidem možnost volby. Není možné, aby za ně někdo rozhodoval. Je to záležitost, která se jich bytostně týká, jejich těl, životů, zdraví. Tělo ženy se nemůže stát předmětem státní kontroly,“ uzavřela Mesochoritisová.
Ludmila Hamplová
