Během koronavirové krize Evropská komise vyhlásila po dohodě se členskými zeměmi EU několik společných tendrů na zdravotnický materiál v celkové hodnotě přesahující tři miliardy eur. Zájem vyjádřily prakticky všichni, téměř dva měsíce po podpisu smlouvy s vítězi tendrů se však ukazuje, že objem reálných objednávek dosahuje jednotek procent z původně poptávaného množství. Za této situace Evropská komise plánuje uzavřít dohody o předběžném nákupu vakcín proti covid-19 s několika farmaceutickými výrobci, kteří pracují na slibném kandidátovi. Mechanismus je sice trochu jiný, obavy však zůstávají stejné – potáhnou členské státy za jeden provaz?
Minulý týden představila Evropská komise svůj plán, jak zajistit co nejrychleji (nejen) evropským občanům bezpečnou, účinnou a dostupnou vakcínu proti covid-19. Při této příležitosti ohlásila komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová záměr uzavřít jménem Evropské unie a jejích členských států dohodu s několika výrobci očkovacích látek o předběžném nákupu vakcín proti covid-19, což by výrobcům poskytlo potřebné finance na rozjezd výroby.
Společný postup zemí EU je podle komisařky pro úspěch vakcinační strategie klíčový. A také výhodný, protože zjednoduší vyjednávání a sníží náklady. O podrobnostech již komisařka jedná se všemi členskými státy, které jí, podle jejích slov, vyslovily podporu a chtějí postupovat jednotně pod jejím koordinačním dohledem.
Solidarita v akci
Evropská komise má se zastupováním zemí EU při společných zakázkách již zkušenosti, a to díky mechanismu společného zadávání tendrů. Ten vznikl na základě zkušenosti s epidemií chřipky H1N1 v roce 2009 a funguje od roku 2014, kdy státy podepsaly text Dohody o společném zadávání veřejných zakázek. V případě závažné hrozby pro veřejné zdraví přesahující hranice jednoho státu tak může Evropská komise jménem zúčastněných zemí vyhlašovat zakázky na dodávku vakcín, antivirotik a dalších zdravotnický potřeb. K Dohodě se tehdy připojily všechny státy EU včetně České republiky, nicméně od té doby se počet signatářů rozšířil na celkových 37 zemí, včetně zemí západního Balkánu, které svůj podpis připojily ve stínu koronavirové krize letos v dubnu.
V březnu, tedy v době, kdy se pandemie covid-19 ještě rozbíhala, vyhlásila Evropská komise na základě poptávky členských států celkem čtyři společné zakázky (první tendr na roušky vyhlášený na konci února nebyl úspěšný, protože se nepřihlásil žádný dodavatel). Nejdříve se soutěžily desítky milionů kusů ochranných osobních prostředků jako kombinézy, rukavice, respirátory FFP2 a FFP3, štíty, roušky nebo brýle v celkové hodnotě 1,5 miliardy eur (asi 40,5 miliardy korun), v polovině března přišly na řadu ventilátory (1,4 miliardy eur, asi 39 miliard korun) a laboratorní vybavení (350 milionů eur, asi 9,5 miliardy korun). Rozpočet vyčleněný na zakázky dosáhl zhruba tři a čtvrt miliardy eur, tedy asi 89 miliard korun.
Všechny tyto zakázky našly své vítěze, v některých případech nabídka dokonce přesáhla poptávané množství. Ochranné prostředky dodává německá firma GYZ GmbH a belgická Ansell Healthcare Europe, laboratorní vybavení Roche Diagnostics. V případě ventilátorů zvítězila čínská firma Shenzhen Mindray Bio-medical Electronics.
Státy, které se k tendrům přihlásily (bylo jich dohromady dvacet pět včetně České republiky), tak mohly během první poloviny dubna začít zasílat objednávky, v případě laboratorního vybavení pak od začátku května. Objednané zboží by obvykle mělo být k dispozici do dvou týdnů od podpisu smlouvy, nicméně v případě ventilátorů jsou dodací lhůty delší (v řádu měsíců) kvůli omezeným výrobním kapacitám. „Tak vypadá solidarita v akci. Ukazuje se, že se členství v Unii vyplácí,“ komentovala úspěšné uzavření zakázek koncem března předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. V současné době Evropská komise diskutuje se členskými státy o možnosti společně poptat léky pro jednotky intenzivní péče, které by mohly zahrnout i experimentální léky na covid-19.
Na druhou stranu není zřejmé, kolik z poptávaného množství členské státy skutečně nakonec odeberou. Konkrétní objednávky totiž zasílá každý stát sám na základě vlastního uvážení, přičemž řada z nich již v době uzavření smlouvy s dodavateli získala potřebný materiál jinde. To je ostatně i případ České republiky: „Ministerstvo zdravotnictví se zapojilo do tří ze čtyř vyhlášených tendrů, a to na ochranné pomůcky, ventilátory a laboratorní vybavení. V momentě, kdy Evropská komise nákup připravila, mělo ministerstvo již dostatek vlastního objednaného zboží,“ popsala Zdravotnickému deníku Jitka Nováčková z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví realitu, která zřejmě platí i pro jiné účastníky tendrů.
Seznam konečných objednávek jednotlivých zemí není veřejně k dispozici, nicméně podle informací Zdravotnického deníku si ochranné prostředky jako roušky, respirátory, ochranné brýle a rukavice objednaly u vítěze tendrů například Estonsko, Lotyšsko, Belgie, Rakousko nebo Lucembursko, o ventilátory projevilo zájem Bulharsko. Skutečné objednávky tak zatím dosahují jednotek procent z celkového množství, které Evropská unie původně poptávala.
Postupujeme spolu, tvrdí komisařka
V případě plánovaného společného postupu u očkovacích látek proti covid-19 se jedná o poněkud jiný postup. Jak již bylo řečeno, po dohodě se členskými státy Evropská komise uzavře s vybranými výrobci očkovacích látek dohodu o předběžném nákupu vakcín proti covid-19. Z nouzového pandemického fondu určeného pro zdravotnictví, kde je nyní zhruba 2,4 miliardy eur (asi 65 miliard korun), jim uhradí část počátečních výrobních nákladů formou zálohových plateb na předem určené množství očkovací látky. Pokud se některému z výrobců podaří úspěšně vakcínu vyvinout a vyrobit, budou si tuto očkovací látku objednávat již samy členské státy v daném časovém období, podle předem stanoveného klíče a za určenou cenu.
Podle Nováčkové ministerstvo zdravotnictví myšlenku spolupráce na úrovni EU podporuje a v současné chvíli ji vnímá jako nejlepší dostupné řešení. Bude však zapotřebí ještě vyjasnit řadu detailů. „Členské státy zatím nemají dostatek informací o tom, jak Komise identifikuje dané výrobce ani jaký objem financí přesně plánuje poskytnout. Členské státy mají mít možnost opt-outu z dohod o předběžném nákupu, nicméně také zde nejsou prozatím stanoveny podmínky,“ vysvětluje Nováčková, podle níž učiní ministerstvo závazné rozhodnutí až na základě konkrétnějších informací.
Opatrný přístup ministerstva jen dokládá skutečnost, že i přes deklarovanou podporu ze všech zemí EU se stále zcela nedaří vyvracet obavy, že ani tentokrát státy nebudou držet až do konce spolu. Navíc když již v polovině června oznámily Německo, Francie, Itálie a Nizozemsko společný podpis smlouvy s britskou farmaceutickou společností AstraZeneca s cílem pořídit až 400 milionů dávek vakcín. Komisařka Kyriakidesová však ujišťuje, že i tato iniciativa je se snahami EU „komplementární“. Nováčková upřesňuje, že podle vyjádření Německa na jednání ministrů zdravotnictví nemá tato iniciativa duplikovat či nahradit kroky Komise, pouze je má doplňovat tam, kde Komise nebude mít dostatečný mandát konat. Na druhou stranu se tato „aliance pro vakcínu“ podle ní netají snahou o spolupráci s dalšími státy a zajištění vakcín pro občany EU. „Ministerstvo zdravotnictví věří, že se ve velmi krátké době podaří dosáhnout dohody mezi Komisí a iniciativou tak, aby nedocházelo ke zbytečným duplikacím a finance i personální kapacity byly využity co nejefektivněji,“ dodává Nováčková na závěr.
Obavy z nejednotnosti postupu vyjádřili před komisařkou i europoslanci výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin na svém pondělním setkání. „Na jednání řídící skupiny (k přípravě dohody o předběžném nákupu – pozn.red.) byly přítomny všechny členské státy včetně těchto čtyř. Postupujeme spolu, vnímáme to jako jednu iniciativu,“ ujišťovala europoslance komisařka. To podle ní dokládá i závazek členských států, že pokud se podaří vakcínu vyrobit, nebude docházet k tzv. paralelnímu obchodu s vakcínou (tj. reexportu ze zemí, kde by se prodávala levněji).
Helena Sedláčková
