Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky připravilo semaforový systém čtyř stupňů pohotovosti, podle nichž se bude od příštího týdne stanovovat rozsah klíčových protiepidemických opatření nezbytných k zamezení vzniku a dalšího šíření onemocnění covid-19. Nejvyšší červený stupeň by podle současných údajů nebyl nikde, druhý nejvyšší žlutý pouze v Praze. Ministerstvo plánuje systém využívat i do budoucna pro jiná infekční onemocnění.
První mapu Česka vybarvenou podle rizika vzniku a dalšího šíření onemocnění covid-19 na úrovni jednotlivých okresů zveřejní ministerstvo zdravotnictví 3. srpna, následně ji bude v týdenních intervalech aktualizovat. Oznámil to včera na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Čtyři stupně pohotovosti, označené bílou, zelenou, žlutou a červenou barvou, stanovují na základě definovaných úrovní přenosu nákazy vyvolané novým koronavirem rozsah klíčových protiepidemických opatření, která by se měla přijmout.
Pro každý stupeň je vymezen rámec postupů a činností, které by měly učinit orgány ochrany veřejného zdraví v rámci systému připravenosti a reakce na hrozbu epidemického šíření covid-19. Patří mezi ně například aktivace krizových štábů a linek, řízení kapacit odběrových míst a laboratoří či aktivace Dispečinku intenzivní péče a zapojení Armády ČR. Klíčovou součástí jsou postupy týkající se lůžkové péče, mezi které patří triáž při vstupu, reprofilizace lůžek či vyčlenění personálních kapacit pro péči o covid pacienty.
„Opatření přijímaná v závislosti na jednotlivých stupních pohotovosti budou průběžně projednávána na úrovni krajských hygienických stanic a místních samospráv. Pro barvu semaforu bude zejména určující vyhodnocení epidemiologů na hygienické stanici v daném regionu, to oni znají místní epidemiologickou situaci nejlépe,“ uvedla hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.
Na každý stupeň je navázán balík protiepidemických opatření vůči široké veřejnosti, jako například roušky, omezení počtu osob na akcích, omezení otevírací doby podniků veřejného stravování, mytí rukou a dezinfekce, respirační hygiena, odstup od cizích osob. Opatření obsahují také doporučení pro poskytovatele zdravotních a sociálních služeb.
Například při nejvyšším stupni rizika by tak zřejmě platilo doporučení nebo povinnost vyhýbat se kontaktům s jinými lidmi a omezit cesty jen na nezbytné minimum. „Za jistých okolností i doporučení zajistit si zásoby jídla, léků na 14 dnů,“ řekl vedoucí epidemiologické pracovní skupiny při ministerstvu zdravotnictví Rastislav Maďar. Omezen by byl i provoz školských zařízení či náboženských nebo sportovních akcí. U druhého nejvyššího stupně by mohli hygienici omezit počty účastníků akcí, omezit otevírací hodiny podniků nebo vyčlenit lůžka v nemocnicích. Zaměstnavatelé by měli zvážit oddělení kontaktu mezi zaměstnanci na jednotlivých směnách. Při zeleném stupni by měla platit omezení pro návštěvy ve zdravotnických zařízeních nebo v zařízeních sociálních služeb.
Vyhodnocení rizika a přijetí nutných opatření by příslušelo krajským hygienickým stanicím. „Ty mají klíčovou roli, posouzení situace je vysoce odborné rozhodnutí. Je třeba však mít určitý rámec opatření, aby jejich rozhodování bylo pro lidi předvídatelné a srozumitelné,“ vysvětlil Vojtěch.
Česko bude podle semaforu rozděleno po okresech, nikoli po krajích, jak ministerstvo původně plánovalo. Adam Vojtěch to vysvětlil tím, že by nebylo objektivní hodnotit kraj jako celek, protože zejména ve větších krajích může být epidemiologická situace v jejich jednotlivých částech rozmanitá.
Pro vyhodnocování údajů pro takzvaný semafor budou zdravotní statistici denně sledovat stav nákazy v jednotlivých okresech, počty nakažených v rizikových skupinách nebo rozšíření nemoci mezi zdravotnickým personálem či tlak na jednotlivá zdravotnická zařízení. Budou také vyhodnocovat týdenní trendy a podklady předají krajským hygienickým stanicím k rozhodnutí o tom, do jaké kategorie daný okres zařadí. „Dnes si již nemůžeme dovolit hodnotit situaci podle pouhého čísla počtu nakažených, situaci jsme schopni analyzovat mnohem detailněji,“ řekl k tomu Vojtěch.
Systém bude možné podle Vojtěcha využít i do budoucna. „Bude součástí revidovaného typového plánu řešení hromadné nákazy osob. Nejde jen o covid, ale i další infekční choroby jako chřipka či spalničky,“ dodal ministr zdravotnictví.
Kompletní schéma pohotovostních stupňů a příslušných epidemiologických opatření zde.
Situace v ČR je nadále klidná
Podle představeného systému by dnes na žlutém stupni byla pouze Praha, zelený by platil v některých okresech Moravskoslezského a Středočeského kraje a na Jihlavsku. Z plošného hlediska je epidemiologická situace v Česku dobrá, prohlásil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Podle jím prezentovaných dat není ve většině okresů žádný nebo je jen sporadický výskyt nově nakažených. V Moravskoslezském kraji, kde je nakažených nejvíc (za červenec to je téměř polovina diagnostikovaných), a Praze (16 procent) nevedla ani současná situace k žádnému výraznému tlaku na kapacity zdravotnických zařízení. Lidé z rizikových skupin a s těžkým průběhem nemoci covid-19 tvoří asi pět procent všech nakažených. „Nedochází k zásahu zranitelných skupin obyvatel, nerostou počty hospitalizovaných. Nejde o plošné šíření. Riziko nekontrolovaného komunitního šíření je denně kontrolováno na všech lokalitách,“ řekl Dušek.
Uvedl však, že na rozdíl od Moravskoslezského kraje, kde ohnisko již vyhasíná, zůstává nákaza v Praze v setrvalé podobě, protože se objevují nová ohniska. „Je potřeba mít zvýšenou obezřetnost, stejně tak ve Středočeském kraji,“ dodal Dušek.
Na Vysočině nicméně krajská hygienická stanice zpracovává zpřísnění opatření, která by měla začít platit od středy. Lidé budou povinně nosit roušky ve zdravotnických zařízeních, lékárnách a sociálních službách, včetně dětských domovů. V Jihočeském kraji budou od středy povinné roušky v nemocnicích, domovech pro seniory i na úřadech, na Prachaticku potom ve všech vnitřních prostorách. Rážová v této souvislosti upozornila, že pokud se v některém okrese objeví nové případy, nemusí tato nová situace zrovna odpovídat stupni, kterým byl daný okres retrospektivně označen. „Situace se může změnit ze dne na den,“ upozornila Rážová.
Dušek dále avizoval, že v nejbližších dnech ministerstvo sníží počet hospitalizovaných osob nakažených covidem-19. Audit totiž ukázal, že desítky z nich jsou nadále vykazováni jako nakažení, přestože už tuto nemoc překonali a v nemocnici zůstávají kvůli jiným chorobám. Na podzim se také chystá revize údajů o bezprostředních příčinách úmrtí lidí, kteří zemřeli ve stavu pozitivním na covid-19.
Ministerstvo už o víkendu asi o třetinu snížilo evidovaný celkový počet nakažených. Doplnění záznamů o vyléčení pacientů s covid-19 za období červen-červenec 2020 se podle Duška prokazatelně týká regionů s významnými ohnisky nákazy, kdy zejména KHS v Moravskoslezském kraji prioritně musela řešit zvládání ohnisek a trasování kontaktů nakažených. „Validovali kolem 1700 záznamů v databázi, což nikdo jiný než člověk s kompetencí udělat nemůže. Mně osobně přijde legitimní, aby u tak velkého ohniska byla veškerá lidská kapacita věnována jeho uhašení a zpětně se zpožděním cca tří týdnů se doplnily záznamy,“ míní ředitel ÚZIS.
Armáda a MZd si rozdělí zajištění systému chytré karantény
Ministr Vojtěch dále novinářům sdělil, že v rámci systému chytré karantény by měla do budoucna převzít logistiku armáda a ministerstvo zdravotnictví by mělo dál rozhodovat o odborných záležitostech. Úřad podle něj zatím nemá k dispozici tým lidí, který by se mohl o organizační zajištění systému starat tak jako armáda. „Půjde o to, že co se týče organizační, logistické stránky týkající se odběrových míst, laboratoří a podobně, tam by měla mít silnější roli armáda a ministerstvo zdravotnictví bude mít stránku odbornou týkající se epidemiologické situace a opatření a komunikace s hygieniky a podobně,“ uvedl Vojtěch. „Pravdou je, že armáda je pro nás cenným a často nezastupitelným partnerem. Ona má tým, který my tady (na ministerstvu zdravotnictví) ještě zatím budujeme pod paní hlavní hygieničkou. Není to soupeření, ale naše podpora, a tak to vnímá i armáda,“ dodal.
Hlavní hygienička k tomu uvedla, že v chytré karanténě nejde jen o používání elektronických nástrojů, o kterých se nejvíce mluví, ale hlavně o propojení dat a informací, aby například hygienici nemuseli vkládat do různých systémů jeden údaj několikrát. Systém sběru dat podle ní už funguje dobře, různé věci se ale ještě musí dolaďovat, protože vše začalo vznikat velmi rychle. „Elektronizace zdravotnictví v této oblasti proběhla během tří týdnů,“ uvedla. Podle ní hygienici udělali v užívání chytré karantény v posledních týdnech velký pokrok.
Rážová tak reagovala na pochybnosti o fungování chytré karantény, které již dříve vyjádřila opozice i někteří členové vlády. Výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund včera pro ČTK uvedl, že chytrá karanténa využívá data z mobilních sítí zatím jen z malé části. Stát si u operátorů od dubnového spuštění systému do poloviny července vyžádal 615 vzpomínkových map. Systém operátorů je však schopen generovat desetitisíce těchto údajů, vygenerování jedné konkrétní mapy trvá podle Grunda po obdržení žádosti několik desítek minut.
Vznikne nová rada, zvýší se kapacity na testování
Právě na chytrou karanténu začne dohlížet nový orgán, který včera schválila vláda. Osmičlennou Radu vlády pro zdravotní rizika povede premiér Andrej Babiš, budou v ní také ministři zdravotnictví, obrany a vnitra. Podle Vojtěcha by rada měla mít na starosti nejen covid-19, ale do budoucna i jiné zdravotní hrozby. „Měla by fungovat jako dohlížející poradní orgán vlády, rozhodně nemá nahradit ústřední krizový štáb,“ vysvětlil Vojtěch. Pod radou má být podle něj řídící výbor, kde bude hlavní hygienička a další odborníci.
Vojtěch rovněž novinářům oznámil, že bude jednat se šéfy nemocnic zřízených ministerstvem zdravotnictví o zvýšení kapacit pro testování na koronavirus. Nyní je to zhruba 4000 vzorků denně, ministr chce, aby se zvýšila na 15.000 vzorků denně. Právě organizace přímo zřízené ministerstvem zdravotnictví by měly tvořit páteřní síť pro provádění testů, další místa by podle ministra stát do testování zapojoval až při vyčerpání této páteřní kapacity.
Vojtěch již v neděli v České televizi řekl, že část pacientů by měla na podzim směřovat na odběry k praktikům, kteří by měli posílit síť odběrových míst. Podle vyjádření předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky pro ČTK, který včera o podobě podzimního testování jednal na ministerstvu zdravotnictví, by sice lékaři měli mít možnost testovat pacienty, neměla by na nich ale ležet hlavní tíha systému. Testování přímo v ordinacích lékařů by podle něj bylo také neekonomické a neefektivní, lékaři mají podle něj mít spíše roli v „managementu“ pacienta – vystavovat e-neschopenky a elektronické žádanky na testování. Podle Šonky také z jednání vyplynulo, že by na každý okres mělo být alespoň jedno testovací místo na koronavirus.
-sed-
