Pandemie koronaviru ukázala, jak důležité fungování on-line je. Podle prezidenta Německé lékařské komory Klause Reinhardta je důležité, aby digitalizace ve zdravotnictví pokračovala a využila impulsu, který jí koronavirová krize dala.
Německá lékařská komora (BÄK – Bundesärztekammer) na základě zkušenosti s koronavirovou pandemií představila dokument s názvem Digitální transformace medicíny v dobách pandemie, v němž shrnuje, co se lékaři během této krize v on-line světě naučili a kde jsou ještě mezery, které by se měly co nejrychleji zacelit.
Za jedno z hlavních pozitiv koronavirové krize považuje Reinhardt fakt, že v myslích mnoha lékařů a jiného zdravotnického personálu došlo ke změně náhledu na používání digitálních nástrojů. „Cílem dokumentu je ukázat řešení a perspektivy, které digitální transformace medicíny nabízí,“ řekl Klaus Reinhardt listu Deutsches Ärzteblatt.
Digitální transformace ovšem podle BÄK může proběhnout úspěšně pouze tehdy, pokud bude vytvořena dostatečná technická infrastruktura a politici na její vybudování poskytnou adekvátní finanční zdroje. Lékaři i pacient by tak mohli stále častěji používat a vyžadovat používání digitálních nástrojů, aby bylo možné garantovat standardní lékařskou péči i při omezení mobility, během zákazu kontaktů nebo dalších protiepidemických opatření.
Mohlo by vás zajímat
Je třeba budovat infrastrukturu, nabádá Německá lékařská komora
Klaus Reinhardt poukázal například na to, že videokonzultace byly využívány výrazně intenzivněji a i to nezanedbatelně přispělo k narušení přenosu infekce v německé populaci, respektive v jedné z nejohroženějších skupin. Navíc je zde patrný efekt úspory nákladů na cestování, a to jak ze strany pacientů, tak zdravotnického personálu.
V dokumentu se ale také uvádí, že osobní kontakt mezi lékařem a pacientem nadobro nezmizí, protože mnoho vyšetření se ani u praktiků bez něho neobejde. Na každý pád lze videokonzultace považovat za vhodný nástroj digitálního zdravotnictví i do budoucna.
Podle Petera Bobberta, člena nejužšího vedení lékařské komory, koronavirová krize nicméně ukázala, že nerušený tok informací v průběhu poskytování lékařské péče je ještě stále daleko. Největší problémy prý způsobuje výměna údajů mezi různými lékařskými subjekty. BÄK v této oblasti nabídla své odborné znalosti k jejímu vylepšení.
V budoucnu by měly být digitální aplikace hodnoceny v testovacích regionech, a aplikace by podle Bobberta mohly být integrovány do každodenní péče, čímž by se ověřila jejich funkčnost také v reálném provozu. Pokud by se digitální nástroje v každodenním využití osvědčily, měly by podle BÄK být natrvalo zavedeny do zdravotní péče.
S ohledem na riziko příchodu druhé, případně třetí vlny koronavirové epidemie, BÄK volá mimo jiné po vytvoření rozšířeného přístupu k možnostem videokonferencí a videokonzultací. Kromě toho je prý na státu, aby lékařům poskytl lepší přístup ke znalostním databázím a současným výsledkům výzkumu a možnostem monitoringu ambulantních pacientů.
Druhý zákon o digitalizaci neobsahuje strategii, kritizuje opozice vládní návrh
Německý Spolkový sněm má shodou okolností na stole už druhý zákon o digitalizaci zdravotnictví, který mimo jiné upravuje rozvoj digitálních inovací v tomto oboru. Stanovuje například, že lze v digitalizované verzi použít elektronický předpis, elektronickou neschopenku nebo elektronický očkovací průkaz a další aplikace. Zákon také definuje, která data bude možné sdílet s jednotlivými lékaři.
Opoziční poslanci navrhovanou podobu zákona o digitalizaci kritizují a vyjádřili nad ní zklamání. Podle Zelených nebude ani po přijetí zákona existovat systematické zapojování pacientů do digitalizace zdravotnictví. Vládě prý také chybí v oblasti digitalizace zdravotnictví strategie, jak podle listu Deutsches Ärzteblatt uvedla Maria Klein-Schmeinková, expertka Zelených na zdravotnictví.
Zákon také upravuje financování rozvoje digitalizace zdravotnictví, ovšem spíše ve smyslu, jaké zdroje se k tomu nesmějí použít. Zapovězeno tak bude využití finančních rezerv zdravotních pojišťoven. Kromě toho by digitální inovace měly být zaměřeny na předem stanovené specifické potřeby, říká předkládaná norma.
Petr Musil
