Vládní koalice stran CDU/CSU a SPD by měla od příštího roku zvýšit úhrady za poskytování dlouhodobou institucionální péči. Navýšení by mělo kompenzovat alespoň růst cen, a vzrůst tak o několik málo procent. Navrhnout to chce poslanec Spolkového sněmu za CDU a šéf Zdravotnického výboru Erwin Rüddel.
Rüddel podle deníku Deutsches Ärzteblatt zdůraznil zejména nepoměr, v jakém se zvyšovaly úhrady za domácí péči (v Německu jde o takzvanou Ambulante Pflege, jde ale o obdobu domácí péče v České republice) v neprospěch institucionální (v českém významu ústavní) péče. Podle něho je třeba se nyní zaměřit na institucionální péči, jinak hrozí, že poskytovatelé budou navyšovat kapacity právě u domácí péče, protože je finančně zajímavější. „Ale pro zdravotní a sociální systém také výrazně dražší,“ upozornil Rüddel.
Poslanec CDU rovněž varoval před narůstajícím počtem těch, kteří na dlouhodobou péči přispívají ze svého, což je podle něho nepřípustné. Stát podle Rüddela musí zvýšit peníze, které plynou ošetřovatelskému personálu. Je to v zájmu celé společnosti, a tak by ošetřovatelé neměli být financováni přímo z příspěvků pacientů, respektive klientů ústavní péče.
Do systému je tak podle politika nutné dostat více peněz. Rüddel naráží na to, že zdravotní pojišťovny nemusí hradit de facto lékařskou péči těm, kteří ji „spotřebovávají“ v rámci institucionální péče. „To znamená, že prostor zde je,“ uvedl Rüddel, který rovněž zdůraznil, že by si dovedl představit rozšíření státního financování soukromé ošetřovatelské péče.
Mohlo by vás zajímat
Je nutné systém zreformovat, míní CDU i FDP
Německá vládní koalice už měla diskusi o financování ošetřovatelské péče na stole, jenže kvůli propuknutí koronavirové pandemie ji musela odložit. Podle mluvčího Spolkového ministerstva zdravotnictví ovšem zatím není jasné, jak koronavirus ovlivnil objem finančních prostředků v sociálním systému. Jasněji by v tom mělo být na podzim. Podle toho se pak bude v koalici jednat nejen o možném rozšíření financování soukromé ošetřovatelské péče z veřejných zdrojů, ale i o celkové reformě ošetřovatelského systému, respektive systému ústavní péče.
K Rüddelovu návrhu se vyjádřili také opoziční poslanci Spolkového sněmu. Expertka na sociální politiku Zelených Kordula Schulz-Ascheová vyjádřila naději, že úhrady dlouhodobé péče budou navýšeny alespoň tak, aby došlo ke kompenzaci cenového růstu. „My tyto plány sice vítáme, považujeme je ale za nedostatečné,“ uvedla pro Deutsches Ärzteblatt.
Zelení podporují okamžité snížení podílu příspěvků na institucionální ústavní péče z vlastních kapes klientů a naopak preferují, aby byla zcela hrazena z veřejných zdrojů. Současně ale nechtějí, aby se z veřejných zdrojů rozšiřovala úhrada soukromé ošetřovatelská péče. To podle nich není dlouhodobě udržitelné ani sociálně spravedlivé.
Naopak poslanci Svobodných (FDP – Freie Demokratische Partei) větší státní příspěvek soukromým poskytovatelům institucionální péče podporují. Podporují také reformu institucionální péče, která podle nich nabrala velké zpoždění. Nedovedou si ale představit, že by se tato reforma obešla bez hluboké změny v systému financování, jak pro Deutsches Ärtzeblatt uvedla předsedkyně frakce FDP ve Spolkovém sněmu Nicole Westigová.
Za zdravotní péči si v Německu připlácí každý pátý pojištěnec
Pokud jde o úhrady zdravotní péče, osmdesát procent německých pojištěnců v rámci systému zákonného zdravotního pojištění (GKV) má svou péči hrazenu zcela. Zbylá pětina pak využívá možnosti připlácet si za nadstandardní služby. Týká se to například volby kvalitnějších naslouchadel, vložek do bot nebo protéz. Vyplývá to z nejnovější zprávy Asociace německých zdravotních pojišťoven – GKV Spitzenverband. Za rok to dělá v průměru 117,75 eur (asi 3150 korun) na osobu.
Zpráva vychází z hodnocení údajů o dodatečných nákladech, uhrazených v loňském roce. Zohledňuje celkem 29 milionů případů poskytnutí lékařské péče s objemem výdajů asi 8,6 miliardy eur (kolem 230 miliard korun). V necelých šesti milionech případů došlo k hrazení dodatečných nákladů nad rámec pojištění v celkové výši bezmála 700 milionů eur (asi 18,5 miliardy korun).
„V některých případech je velmi obtížné rozlišovat mezi tím, co je ještě lékařsky nezbytné, a proto financováno solidárně, a tím, co už je součástí nějakých nadstandardních služeb. Toto vymezení je pro nás vždy výzvou,“ uvedl ve zprávě Gernot Kiefer, místopředseda GKV Spitzenverband.
Petr Musil
