Do druhého čtení se ve slovenskému parlamentu dostal návrh zákona, který má podle předkládajících zákonodárkyň a zákonodárců pomáhat ženám v těžké životní situaci, jenž uvažují o ukončení těhotenství. V praxi by jeho přijetí ale znamenalo faktické omezení přístupu žen k interrupcím. Nově by ženy mohly podstoupit zákrok nejdříve po uplynutí lhůty 96 hodin od okamžiku, kdy o něj požádají, a v případě, že zákrok má být proveden ze zdravotních důvodů, budou muset ženy předložit dvě nezávislé lékařské zprávy od odborníků z různých zdravotnických zařízení. Současně lékaři budou muset povinně ženy informovat o sociální politice státu či shromažďovat údaje o jejich osobním životě, včetně detailních důvodů, které vedou k žádosti o interrupci. Od vzniku samostatné Slovenské republiky se jedná už o patnáctý návrh zákona, jehož cílem je upravit problematiku umělého ukončení těhotenství. V tomto případě, vzhledem k tomu, že za návrhem stojí koaliční poslankyně a poslanci, je reálné, že zákon bude přijat. Navíc současná slovenská vláda má ve svém programovém prohlášení „ochranu nenarozených dětí skrze prevenci interrupcí“.

 

Navzdory skutečnosti, že Slovensko poslední desetiletí stejně jako Česko zažívá setrvalý pokles počtu prováděných interrupcí, stále se objevují snahy o změny legislativy upravující jejich provádění. Podle údajů Národného centra zdravotnických informácií bylo v roce 2018 provedeno 7.153 interrupcí. U žen s trvalým bydlištěm na Slovensku pak od roku 2009 došlo k poklesu počtu zákroků 1,7krát a ve srovnání s rokem 1997 je pokles dokonce 3,6 násobný. V roce 1992 bylo v zemi provedeno 41.923 interrupcí. Přesto se téma interrupcí nyní dostalo na jednání slovenského parlamentu už po patnácté. Podrobněji jsme o snahách upravit současnou legislativní úpravu, která pochází ještě z doby společného československého státu a byla přijata v roce 1986, psali nedávno zde.

Z posledních čtyř poslaneckých návrhů, které byly projednávaly na poslední červencové schůzi Národní rady SR a mimo jiné obsahovaly i požadavek na úplný zákaz provádění umělého ukončení těhotenství kromě případů, kdy žena otěhotní v důsledku trestného činu nebo jsou k provedení závažné zdravotní důvody na straně matky či plodu, se do druhého čtení dostal jeden. I když v něm není obsažen vyslovený zákaz provádění interrupcí, a podle jeho hlavní předkladatelky Anny Záborské, poslankyně hnutí OĽaNO, „zákon neznamená absolutně žádné omezení“, fakticky by po jeho přijetí bylo pro ženy výrazně komplikovanější o interrupci požádat a dosáhnout jejího provedení. Už jen proto, že na Slovensku je výrazně častěji než v Česku uplatňována „výhrada svědomí“, tedy legislativní možnost pro zdravotníky odmítnout provést zásah, který se neslučuje s jejich přesvědčením.

Navrhovaný zákon současně zavádí hned několik nových povinností pro ženy i pro lékaře a lékařky, kteří o ně pečují. Podle analýzy neziskové organizace Možnosť voľby, která se dlouhodobě věnuje problematice lidských práv a genderové rovnosti, poslední poslanecké návrhy, včetně toho, který pokračuje dále legislativním řízením, znamenají „tvrdý zásah do lidských práv žen a podkopávají principy sekulárního demokratického státu“. Zákon je navíc projednáván v době, kdy podle nedávného průzkumu veřejného mínění agentury Focus považuje za současnou legislativu za přiměřenou a bez nutnosti změn 55 % respondentů, přesněji 56 % žen a 54 % mužů. Nejvíce zastánců a zastánkyň současného stavu je pak ve věkové skupině 35 až 54 let. Mezi příznivci vládnoucího hnutí OĽaNO pak chce stávající legislativu zachovat 59 % dotazovaných.

Mohlo by vás zajímat

„Konec zabíjení dětí na požádání“, tvrdí poslanec odmítající záměrnou ejakulaci mimo pochvu ženy

Do druhého čtení byl hlasy 81 zákonodárkyň a zákonodárců z 134 přítomných poslán návrh zákona, který zásadně mění provádění interrupcí v zemi. Pro zákon se vyslovila jak část koaličního a nyní vládnoucího hnutí OĽaNO, spolu s dalším koaličním hnutím Sme rodina, tak čtyři zákonodárci hnutí Za ľudí a stejné množství poslanců strany Smer-SD. Pro zákon hlasovali také zástupci extrémistické strany ĽSNS, kteří také předložili vlastní návrh zákona, jenž měl až na výjimky v podobě těhotenství vzniklého v důsledku znásilnění či v případě vážných zdravotních problémů na straně matky či plodu interrupce zcela zakázat. Tento návrh, stejně jako další, jenž požadoval, aby žena požadující interrupci měla povinnost poslechnout si zvuk srdečních ozev plodu, a lékař toto musel zajistit, neprošly do dalšího čtení. Podrobněji o úvahách zavést tuto medicínsky nesmyslnou podmínku pro provedení interrupce na Slovensku jsme psali v minulost zde.

Podle nyní platné legislativy smí žena na Slovensku písemně požádat o provedená ukončení těhotenství do 12. týdne, v případě těžkého poškození plodu či ohrožení života je pak možné zákrok ze zdravotních důvodů vykonat i po uplynutí této lhůty. Nově by se mělo jednat nikoliv o „zákon se zřetelem na ochranu života a zdraví ženy“, ale o „zákon u umělém ukončení těhotenství se zřetelem na ochranu plodu“. S tímto cílem pak legislativní návrh přináší hned několik zásadních změn.

„V našem návrhu nehovoříme o zákazu či radikálním omezení přístupu k ukončení těhotenství, ale o pomoci ženám, když stojí před rozhodnutím podstoupit interrupci primárně ze sociálních a ekonomických důvodů,“ citovala poslankyni Záborskou slovenská agentura TASR. Podle ní novela Slovensko neposune ani liberálním, ani konzervativním směrem, ale směrem sociálním a pro-rodinným. V debatě pro deník SME pak uvedla, že nevylučuje, že v budoucnu přijde další zákon, který bude snižovat interrupce, ale bude prý hlavně v oblasti pro-rodinné a pro-sociální.

„Abychom pomohli ženám, které se rozhodují, a aby co nejvíce žen, které se rozhodují a chtějí mít dítě, se nakonec co nejvíce z nich rozhodlo pro něj,“ je přesvědčená poslankyně a místopředsedkyně zdravotního výboru slovenského parlamentu, jenž sama sebe dlouhodobě prezentuje jako konzervativní političku věnující se ochraně žen a dětí před násilím a také bránící práva nenarozených dětí. Původní profesí je lékařka se specializací na ORL.

Tento zákon mimo jiné prosazuje také poslanec Richard Vašečka, rovněž z vládního hnutí OĽaNO, který během parlamentní rozpravy připomenul, že v roce 1986 „komunistický parlament přijal hanebný a extrémistický zákon o tzv. umělém přerušení těhotenství, který znamenal sta tisíce zmařených životů“ a „umožňuje zabíjet děti na požádání“. Podle něj nový zákon „nemoralizuje, ale otevřeně hovoří, aby ženy nechodily na potrat s tím, že mají i jiné možnosti“. Ženám tak zákon nabízí potřebnou motivaci a současně prevenci interrupcí. Nový zákon je z jeho pohledu největším „pro-life krokem za posledních 30 let“. „Potrat není řešení, potrat není svobodná volba. Potrat je špatná volba, protože nerespektuje právo na život,“ citoval poslance zpravodajský web TVnoviny.sk.

Právě tento konzervativní poslanec předložil v minulosti již čtyři návrhy, které měly za cíl omezit provádění interrupcí v zemi. Nyní se tak podílí na pátém poslaneckém návrhu. Podle něj je tento návrh v souladu s programovým prohlášením koaliční vlády, ve kterém stojí, že vláda bude prosazovat „ochranu nenarozených dětí skrze prevenci interrupcí“. Jedná se však také o poslance, který se nijak netají svými velmi konzervativními názory v oblasti rodinné politiky a reprodukčních práv. Ve svém článku z roku 2016 pro křesťansky orientovaný web Zastolom.sk mimo jiné tvrdil, že „sex není soukromé potěšení, sex je naplňování božího plánu“, a také, že by sexuální život mnoha manželských párů bylo možné nazvat „asistovanou masturbací“, protože partneři používají některou z antikoncepčních metod. „Prožívání manželské intimity je čisté a důstojné, když se děje „způsobem skutečně lidským“, tzn. přirozeným, odpovídajícím lidské přirozenosti. Úmyslná ejakulace mimo pochvu je nepřirozená a traumatizující. A nepleťme se, být přirozeným při sexu není módní trend (jako biopotraviny či odmítání kožichů), ale Boží zákon!“, napsal před čtyřmi lety již jako poslanec.

Povinná lhůta 96 hodin při žádosti o interrupci i finanční motivace v případě donošení postiženého dítěte

Legislativní zákon přináší několik zásadních změn. První z nich je zavedení lhůty 96 hodin, kterou bude nutné dodržet od okamžiku, kdy žena písemně požádá o provedení interrupce. V současnosti na Slovensku platí 48-hodinová lhůta. Podle předkladatelů návrhu tak ženy mají dostat dostatek času na promyšlení svého rozhodnutí. Ti, co zákon odmítají, toto naopak považují za omezení práva ženy o sobě svobodně rozhodovat. „Povinné čekací doby před interrupcí ohrožují fyzické a duševní zdraví žen, vážně zpochybňují jejich rozhodovací schopnosti a omezují jejich právo na respektování autonomního rozhodování,“ konstatuje analýza organizace Možnosť voľby. Současně pak podle této analýzy hrozí, že ženám bude povinně předkládáno „zaujaté poučení, jehož obsahem jsou medicínsky nepřesné informace a manipulativní tvrzení“. Nově by totiž lékaři a lékařky měli povinnost poučit ženy nejen o bezprostředních rizicích spojených s vlastním zákrokem, ale také je informovat o „možných dlouhodobých dopadech“.

„Není to nic jiného než státem vyvíjený nátlak na ženy, aby přehodnotily své rozhodnutí. V praxi čekací lhůta jen oddaluje přístup žen k interrupcím a způsobuje, že podstoupí zákrok v pozdějším stádiu těhotenství. Pokud vezmeme do úvahy restriktivní prostředí na Slovensku a to, že mnozí uplatňují výhradu svědomí, může to způsobit takové zdržení, které bude pro mnohé ženy de facto znamenat zákaz interrupcí – protože jednoduše nestihnou zákonem stanovenou lhůtu,“ varuje před možnými dopady zákona Adriana Mesochoritisová,
členka Rady vlády SR pro lidská práva, národnostní menšiny a rodovou rovnost a také statutární zástupkyně organizace Možnosť voľby. Výsledkem tohoto stavu pak může být, že ženy podstoupí nelegální interrupce, které budou znamenat vážné ohrožení pro jejich zdraví i život.

Lékaři by současně získali povinnost „informovat ženy o sociální politice státu“ a také předat kontakty na neziskové organizace, které se věnují pomoci ženám v obtížných životních situacích. Konkrétní podobu takto předávaných informací například ve formě letáků pak budou moci upravovat neziskové organizace, včetně nábožensky orientovaných a také církví. Úprava naopak zakazuje „reklamu na výkon umělého ukončení těhotenství“, aniž by přesněji specifikoval, co za reklamu považuje a co nikoliv, a také ze zákona vypouští povinnost lékaře informovat ženu o různých možnostech antikoncepce, aby k nechtěnému těhotenství nedošlo. Sama poslankyně Záborská v debatě deníku SME uvedla, že by sexuální výchova neměla mít podobu pouze informování o antikoncepci, naopak by se mělo jednat o „zodpovědnou vztahovou výchovu“.

Obdobný návrh již poslanci a poslankyně za OĽaNO, včetně současného ministra zdravotnictví Marka Krajčího, v minulosti předložili. Mimo jiné v něm požadovali ženy upozornit na to, že interrupce bude mít vážné negativní dopady na jejich další život. Zákon však podle poslankyně a předsedkyně zdravotního výboru Jany Cigánikové (SaS) znamená pro ženy jen další restrikce a vytvoření překážek, pokud požadují interrupci: „Za tímto účelem předkladatelky a předkladatelé navrhují vytvořit, respektive posílit systém státní kontroly, který má zabezpečit dodržování restriktivní a regresivních opatření,“ prohlásila poslankyně během parlamentní rozpravy. V praxi podle analýzy organizace Možnosť voľby návrh přináší nejistotu v tom, co je reklama a zda se návrh nevztahuje na jakékoliv informování o interrupcích.

Zákon také upravuje vyplacení stávající finanční podpory pro matky, jejichž výši nijak nemění. Přesněji ji rozdělí na dvě části s tím, že první dostane ve 12. týdnu těhotenství, pokud se rozhodne, že plod donosí, a další po porodu. Zákon se také snaží motivovat ženy k tomu, aby donosily plod i v případě těžkého postižení, a to částkou 3 170 euro, v přepočtu necelých 85 tisíc korun, která bude vyplacena po porodu „jako forma pomoci ze strany státu na zvýšené výdaje související s narozením těžce postiženého dítěte“.

„Přijde mi zcela zvrácené, abychom podporovali ženy k tomu, ať donosí postižené dítě, i když narození a výchova takového dítěte znamená obrovské trauma pro ženu i partnerský vztah, a současně mnoho žen nakonec zůstane s takovým dítětem samo, protože muž situaci nezvládne. Toto je pomoc? Podstoupit interrupci poškozeného plodu je menší trauma než tento plod donosit a porodit. Nemluvě o možnosti, že plod může odumřít během těhotenství či dítě zemře krátce po narození, a už jeho donošení je spojené s vyšším rizikem úmrtí ženy a také velkým psychickým traumatem,“ vysvětluje svůj osobní postoj Andrea Letanovská, poslankyně (ZA ĽUDÍ), místopředsedkyně zdravotnického výboru a také lékařka se specializací v urgentní medicíně, která hlasovala proti přijetí zákona. „Zákon omezuje přístup žen k legálnímu úkonu – interrupci a diskriminuje ženy z odlehlejších regionů či ve špatné sociální situaci. Také zákon sahá na osobní svobodu žen a dělá z nich nesvéprávné bytosti, i když se pokrytecky tváří, že přináší pomoc a podporu ženám,“ uvedla pro Zdravotnický deník.

Interrupce ze zdravotních důvodů? Musí zde být dva nezávislé názory

Nový zákon by ovlivnil práci lékařů a lékařek také v tom, že v případě, že žena řádná provedení interrupce ze zdravotních důvodů, bude nutné, aby předložila dva na sobě nezávislé odborné posudky s tím, že je musí zhotovit lékaři, kteří nepracují ve stejném zdravotnickém zařízení. Právě to mimo jiné kritizuje poslankyně Ciganíková s tím, že jde o omezení zejména pro ženy z odlehlejších regionů země či s horším sociálním zázemím.

„Přístup ke zdravotní péči není vždy úplně ideální či takový, jaký máte například v Bratislavě. Reálně se může stát, že vy přinutíte odrodit ženu jen proto, že jste si to usmysleli, navzdory tomu, že ona to nechce,“ varovala poslankyně v debatě deníku SME s tím, že v zemi je i bez tohoto návrhu zákona nejnižší počet prováděných interrupcí v historii. Kombinace 96-hodinové lhůty a povinnosti dvou lékařských názorů podle poslankyně může vést ke vzniku podobné situace jako v Makedonii, kde došlo k dvěma případům, kdy bylo ohroženo zdraví i životy žen právě v důsledku nutnosti dodržení povinné lhůty. V jednom případě se jednalo o ženu s hematomem v děloze a v druhém o ženu, která nosila mrtvý plod. „Tyto ženy byly ohrožené jednoduše proto, že se lékaři vzhledem k platnému zákonu báli dát posudek, že se skutečně jedná o ohrožení jejich života a zdraví. A co potom? Co když si dva posudky budou protiřečit? My se tu bavíme o ženě, která prožívá nejtěžší období svého života. Ženy nejdou na interrupci, protože mají ve středu volno,“ upozornila v debatě SME.

Nutnost dvou posudků kritizuje také poslankyně Letanovská s tím, že toto „činí z lékařů podvodníky a diletanty“. „Diagnostika genetického poškození plodu je dnes velmi přesná a pravděpodobnost omylu velmi nízká. Proto nevidím žádný racionální důvod požadovat dvě nezávislé zprávy z různých pracovišť. V menších městech to pro ženu znamená cestovat do jiného města, okresu, a vysokou pravděpodobnost časové ztráty, která zamezí splnění předepsané lhůty. O zbytečném utrpení a dalších finančních nákladech ani nemluvím,“ dodává.

Stejně tak odmítá novou povinnost, aby lékaři a lékařky zjišťovali podrobnosti o soukromém životě ženy. V důvodové zprávě k návrhu zákona je například uvedeno, že je nezbytné sbírat informace mimo jiné o tom, zda ženu k interrupci nevede to, že k těhotenství došlo po náhodné známosti, obává se ohrožení kariéry, nemožnosti pokračovat ve studiu či rozchod a jiné problémy v partnerském vztahu. „Ženy se v takto vypjaté situaci často bojí hovořit otevřeně. Je to pro ně velmi stresující, zejména pokud je žena zneužívaná, žije v násilnickém vztahu či je vystavenému jinému nátlaku. Otázky jsou navíc většinou formulované tak, že ženu navádí na odpověď, kdo jí k rozhodnutí přinutil, a tím z žen dělá nesvéprávné bytosti,“ je přesvědčená poslankyně, podle níž jde o povinnost pouze zvyšující administrativní zátěž zdravotníků a také vedoucí k většímu utrpení žen, které jsou již tak v náročné situaci.

Spolehlivá prevence interrupcí? Dostupná antikoncepce a liberální legislativa

Návrh zákona, byť je prezentován jako prevence interrupcí, zcela pomíjí skutečně smysluplné nástroje, které snižují počet těchto zákroků. V roce 2016 byla v žurnálu Lancet prezentována rozsáhlá analýza, na níž se podílely americký Guttmacher Institute a Světová zdravotnická organizace ve spolupráci s fondem UNICEF a Světovou bankou. Tato práce jednoznačně prokázala, že vůbec nejefektivnějším nástrojem pro snižování počtu interrupcí je dostupnost antikoncepčních metod a současně liberální legislativa, která umožňuje bezpečné provedení zákroku.

„Většina žen žijících v zemích s vůbec nejrestriktivnější legislativou omezující interrupce nemá uspokojenou svou potřebu antikoncepce. To znamená, že tyto ženy chtějí zabránit nechtěnému těhotenství, ale nemají k tomu možnosti ve srovnání s ženami ze zemí s liberální legislativou. A právě to přispívá k počtu interrupcí v zemích s přísnými zákony,“ popsala Gilda Sedgh, vedoucí výzkumného týmu. Kriminalizace interrupcí tak nepřináší to, co od ní zastánci konzervativních postojů očekávají. Nevede k tomu, že by ženy podstupovaly interrupce méně, ale pouze k tomu, že vyhledávají nelegální služby a riskují své zdraví i životy. Podrobněji jsme psali zde.

Ženy by tak měly mít přístup k bezpečné a kvalitní zdravotní péči i tehdy, když žádají o provedení interrupce. „Spojování naší profese s potraty je historický omyl. Je to jen a jen žena, která chce ukončit svoje nechtěné těhotenství, z libovolných důvodů. Pak by mela mít jistotu, že tento zákrok na jejím těle bude pro ni bez zbytečných rizik. A proto jsou profese, které jsou schopny jejímu přání vyhovět a technicky je realizovat. Rozhodnutí a iniciativa pochází vždy od ženy samotné. Co se zákonů týče, tak teorie i praxe dostatečně spolehlivě prověřila, že jediné liberální zákonodárství ve spojení s dostupnými metodami plánování rodiny dokáže uchránit ženu od komplikací a ochránit její fyzické i psychické zdraví. Pochopitelně plánování rodiny se neslučuje s některými náboženskými směry, a protože náboženství je víra a víra nahrazuje racionální myšlení, nelze s vírou polemizovat,“ komentoval současnou slovenskou situaci profesor Pavel Calda, který vede Centrum fetální medicíny 1. LF UK a VFN v Praze a současně je předsedou České společnosti pro ultrazvuk v gynekologii a porodnictví ČLS JEP.

Ludmila Hamplová