Panenky s rozštěpem, naslouchadly nebo jizvami pomáhají dětem s různými handicapy. Ukazují jim, že jsou součástí společnosti

Každé dítě si zaslouží vidět se v dobrém světle, to je myšlenka, která stála u zrodu panenek podobným svým malým majitelům. Stejně jako oni si nesou různé handicapy, a právě skrze vizuální podobnost se stávají kamarády pro děti, které se narodily či v průběhu života získaly nějaké zdravotní znevýhodnění. Existují tak třeba panenky s rozštěpem rtu/patra, jizvami po operacích, Downovým syndromem, po amputaci končetin či nosící naslouchadla. Na panenky Special Friends původem z města Dewsbury z anglického hrabství Yorkshire upozornil zpravodajský portál BBC News. Naštěstí tyto hračky nejsou jedinou podobnou iniciativou pomáhající bourat předsudky.

Na první pohled vypadají jako běžné panenky, se kterými se děti hrají. Stačí se ale zadívat podrobněji, a je zřejmé, že tyto hračky jsou jiné. Stejně jako jejich malí majitelé se odlišují od ostatních. A právě s tím, jak přijmout svou odlišnost způsobenou různými handicapy, mohou panenky Special Friends dětem pomoci. Stejně tak mohou učit ostatní pochopit, co jednotlivá znevýhodnění znamenají a že děti, které si je nesou, jsou součástí společnosti. U jejich vzniku byl před lety malý chlapec Camram, který se kvůli svému sluchovému postižení neobejde bez naslouchadel. Právě on, dnes čtrnáctiletý, se pro svou matku třiatřicetiletou Victorii Band z města Dewsbury z anglického hrabství Yorkshire stal inspirací k tomu, aby začala upravovat běžné dětské panenky. Sama si podle svých slov dříve neuvědomovala, jak je pro děti důležité mít panenky, které vypadají stejně jako ony, tedy nesou si nějaký viditelný handicap.

„Hračky jsou velkou součástí dětských her a také dětského učení,“ popsala pro britský zpravodajský portál BBC News. „Nějaké panenky jsem dala do školy, kam chodí můj syn. Šlo o panenku s Downovým syndromem, panenku s rozštěpem rtu a panenku s naslouchadly. Řekli mi, že dětem panenky opravdu pomáhají,“ dodala. Sama tak upravuje běžné panenky na ty se speciálními potřebami a handicapy. Některé panenky pak vyrábí i na zakázku podle individuálních přání zákazníků. Zájem o její panenky se podle BBC News prudce zvýšil poté, co jí kontaktovala mezinárodní organizace Cleftopedia, která pomáhá rodinám s dětmi s rozštěpovými vadami obličeje. „Jednou ráno jsem se probudila a měla asi 300 nových zpráv. Tehdy jsem si říkala, nevzala jsem si toho na sebe trochu moc?“ vzpomínala s tím, že nyní upravuje zhruba 15 panenek týdně. Sama si přála dělat něco jiného než ostatní a zároveň mít svůj cíl. Jedna její panenka pak stojí 30 až 45 britských liber, tedy zhruba 900 až 1350 Kč.

Holčička bere panenku s rozštěpem všude s sebou

Jednou ze zákaznic Special Friends je i Katherine Thomson, matka dívenky Sapphire, která se narodila s oboustranným rozštěpem patra. V jednom roce pak absolvovala rekonstrukční plastickou operaci, po níž jí zůstala viditelná malá jizva v obličeji. Nyní má tato čtyřletá holčička dvě panenky, které stejně jako ona mají rozštěp patra/rtu. Jednu z nich, jenž pojmenovala Tallulah, nosí všude s sebou a hrdě jí ukazuje ostatním. „Říká, podívej se, tohle miminko má rozštěp, já měla taky rozštěp. A je na ní vidět, že je na svou panenku i na sebe opravdu pyšná,“ svěřila se její matka. Podle ní právě panenky s rozštěpem pomohly její dceři zvládnout operaci i následnou rekonvalescenci.

Tomu rozumí také Ian Vallance, který působí jako ředitel fundraisingu v britské charitativní organizaci Smile Train, jenž se věnuje dětem s rozštěpovými vadami a jejich rodinám. „Každé dítě si zaslouží vidět samo sebe v dobrém světle a panenky Special Friends dávají dětem příležitost právě k tomuto,“ shrnul pro BBC News. Vedle panenek tak pod touto značkou vzniká také dětské oblečení s potiskem různých zvířátek s různými handicapy. Děti tak mohou nosit třeba tričko se lvem Larrym, který má jizvu na hrudníku po operaci srdce, pyžamo s tučňákem Pipem, jenž se neobejde bez kyslíkové ventilace, nebo mikinu se slonem Elliem, který žije se stomií.

Mohlo by vás zajímat

Přestanou-li rodiče bojovat, jejich děti skončí na dně

Právě o panenky Special Friends s rozštěpovými vadami je podle Victorie Band největší zájem. Každý den tak vytváří minimálně jednu. Používá přitom běžné dětské hračky, které upravuje, buď podle některého z téměř šedesáti předloh ze své stálé nabídky, nebo podle individuálních přání zákazníků. Často pracuje i s fotografiemi budoucích malých majitelů, aby výsledná panenka byla dítěti co nejpodobnější. „Rodiče mi říkají, že panenky pomáhají jejich dětem vyrovnat se s tím, co prožívají. A také panenky pomáhají s osvětou, protože si řada lidí neuvědomí, co různé handicapy znamenají, dokud je fyzicky nevidí,“ vysvětlila pro regionální portál YorkshireLive. Sama říká, že jí nejvíce těší, když dostane od svých zákazníků fotografie dětí s jejími panenkami. I když jí překvapuje, že panenky zachycující různé handicapy a znevýhodnění nejsou zatím trendem pro velké výrobce dětských hraček.

„Nemocní“ plyšáci pro nemocné děti

Ve Velké Británii vznikají také další „nemocné“ hračky, přesněji plyšová zvířátka například se stomií, výživovou sondou nebo zavedeným katetrem. Vyrábí je Fiona Allan, mladá žena, která sama žije se vzácným vrozeným Ehlersovým-Danlosovým syndromem postihujícím klouby, kůži a cévy. Neobejde bez intenzivní lékařské péče a součástí jejího každodenního života se staly nosní výživová sonda a zavedený katetr. „Jako dospělý člověk jsem měla problémy zvyknout si na život s tímto extra lékařským vybavením,“ popsala britskému zpravodajskému portálu BBC News. Osobní zkušenost a také kladný vztah k rukodělným pracím jí přivedly k tomu, že začala vytvářet „jiné“ plyšáky. Je přesvědčená o tom, že její „nemocní“ plyšoví medvídci, kteří „žijí“ například s výživovou sondou nebo stomií, pomáhají nemocným dětem. „Nemocné děti mají často zdravé sourozence. Medvídci jim pomáhají si zvyknout na situaci. Mohou si s nimi hrát, dotýkat se jich a také se dozvědět, co dělají rodiče, když manipulují s tímto lékařským vybavením nebo když ho čistí,“ dodala. Děti, které chodí do školky, také mohou brát své plyšové společníky s sebou a představit je vrstevníkům. Navíc mohou ve školce sondu nebo stomii plyšákovi otevřít, aniž by to ohrozilo zdraví jejich nemocného kamaráda. Podrobněji jsme o těchto „nemocných“ plyšových zvířátkách psali v loňském roce:

O zvýšení povědomí o různých znevýhodněních handicapech a také o pomoc pro děti, které s nimi žijí, se snaží také kampaň #ToyLikeMe (pozn. redakce – Hračka jako já), jejíž cílem je skrze hračky bourat předsudky a přesvědčit velké globální výrobce hraček, aby mysleli také na 150 milionů dětí s různými druhy handicapů a znevýhodnění. U vzniku kampaně stála matka dvou dětí Melissa Mostyn, která sama má sluchové postižení. Její dcera Isobel má mozkovou obrnu a ona nechtěla, aby se cítila mezi ostatními dětmi osamělá. Před několika lety se proto rozhodla skrze hračky ukazovat svět, do něhož patří všichni lidé bez rozdílu. Jejím úplně prvním počinem bylo chodítko pro panenku její dcery, které vyrobila z tyčinek od lízátek. Bylo kopií zdravotní pomůcky její dcery. „Lidé s handicapy vedou plnohodnotné životy. Nežijí někde v nemocnici, ale také chodí na večírky nebo se potkávají se svými přáteli,“ řekla před lety americké televizní stanici CBS. Díky jejímu odhodlání se mimo jiné britská společnost Makies rozhodla vytvořit kolekci panenek s různými handicapy, mimo jiné panenku se zrakovým postižením či výrazným poškozením kůže.

Nyní díky této kampani vzniká také série hraček MixMups určená dětem batolecího a předškolního věku. Ta mimo jiné zahrnuje třeba figurku, která ráda „obléká“ svůj vozík a mění tak jeho vzhled. Současně tato kampaň upozorňuje na příklady dobré praxe, kdy sami výrobci hraček zahrnují téma života s různými handicapy a znevýhodnění do své produkce. K nim patří třeba dánská společnost Lego, která uvedla stavebnici autobusové zastávky, jejíž součástí je nízkopodlažní autobus a také cestující pohybující se na vozíku, či plyšové hračky s naslouchadly nebo kochleárními implantáty. Dalším pozitivním příkladem je také americká značka panenek American Girl, která uvedla celou řadu panenek a doplňků s tématikou zdraví a nemoci. Mimo jiné tak vyrábí panenku bez vlasů. Vlastní inkluzní řadu má také společnost Mattel vyrábějící panenky Barbie. Tato řada zahrnuje například panenku s onemocněním kůže vitiligo, panenku s protetickou náhradou nohy či panenku pohybující se na vozíku. Nově také existuje model domu pro tyto panenky s plošinou. „Jako někdo, kdo sám vyrostl s tím, že nosil naslouchadla, jsem si okamžitě uvědomila, jak se cítí dítě, které samo sebe nikdy nevidělo zastoupené v mainstreamu, a co to může udělat s jeho sebevědomím,“ vysvětlovala svou motivaci k práci na kampani britská novinářka Rebecca Atkinson. Podle ní, pokud mezi hračkami nejsou obsaženy také ty zobrazující různé handicapy a znevýhodnění, děti, které si s nimi hrají, se učí, že je takto v pořádku vylučovat osoby s různými handicapy a znevýhodněními také v reálném životě. A právě to chce kampaň #ToyLikeMe změnit.

Ludmila Hamplová

Foto: Special Friends