Není nad to, dobře se vyspat. Výjimkou v tomto ohledu nejsou ani dospívající, u kterých má nekvalitní spánek řadu negativních dopadů. Patří mezi ně třeba kardiovaskulární problémy, oslabení imunitního systému, snížená koncentrace, zpomalený metabolismus či zhoršení výsledků ve škole. Spánek přitom mohou ovlivnit jak vnitřní zdroje světla, dnes obvykle v podobě obrazovek počítačů, tabletů či telefonů, tak i světlo zvenčí. Jak ukázala nová studie publikovaná v časopise JAMA Psychiatry, je vnější světelné znečištění spojeno s vyšším rizikem rozvoje duševních onemocnění u dospívajících.

 

Dospívající, kteří žijí v oblastech s vysokým stupněm vnějšího světelného znečištění v noci, mají sklony méně spát a častěji se u nich objevují poruchy nálady než u těch, kterým je během spánku dopřána tma. Ukázala to velká studie provedená americkým Národním institutem duševního zdraví, která byla nyní publikovaná v časopise JAMA Psychiatry.

„Tato zjištění ilustrují důležitost uvážit širší hledisko životního prostředí i individuální vystavení při výzkumu duševního zdraví i spánku,“ říká autorka studie Diana Paksarian z Národního institutu duševního zdraví.

Denní rytmy včetně těch cirkadiálních, které řídí to, kdy spíme a kdy jsme vzhůru, jsou považovány za důležité faktory, které přispívají k fyzickému i duševnímu zdraví. Přítomnost umělého světla v noci může tyto rytmy narušit a ovlivnit hormonální, buněčné i jiné biologické procesy. Výzkumníci už se zaměřili na spojení mezi vnitřním umělým světlem, denními rytmy a duševním zdravím, vliv vnějšího umělého osvětlení měl ale dosud jen minimum pozornosti – a to zejména v souvislosti s mladými lidmi.

Mohlo by vás zajímat

V rámci výzkumu proto odborníci prozkoumali data z národního reprezentativního vzorku adolescentů ve Spojených státech, který byl sebrán mezi lety 2001 a 2004 jako součást národního průzkumu mezi dospívajícími. Dataset obsahoval informace o 10 123 teenagerech ve věku 13 až 18 let. Při rozhovorech proběhlo hodnocení, které mělo určit, zda dospívající splňují diagnostická kritéria různých mentálních poruch. Adolescenti také odpovídali na otázky ohledně svých spánkových návyků, hlásili, v kolik obvykle chodí do postele a jak dlouho spí jak v týdnu, tak o víkendech. K posouzení stupně vystavení venkovnímu umělému světlu výzkumníci použili satelitní snímky, z nichž spočetli průměrnou hodnotu umělého osvětlení pro každou skupinu zahrnutou ve sčítání lidu v USA. Jak se dalo čekat, hladina umělého světla v noci se měnila podle různých faktorů jako urbanizmus, socioekonomická úroveň a hustota obyvatel.

Dospívající, kteří žili v oblastech s vysokým stupněm umělého osvětlení v noci přitom s větší pravděpodobností hlásili, že chodí pozdě spát a spí méně hodin. Toto spojení přetrvalo i tehdy, když výzkumníci zohlednili různé individuální faktory, jako je věk, pohlaví, rasa a etnicita, počet sourozenců i rodinná výchova, a také vnější faktory typu zástavby a hustoty obyvatel. Analýza ukázala, že dospívající v oblastech s vyšším stupněm světelného znečištění chodili do postele průměrně o 29 minut později a spali v průměru o 11 minut méně než jejich vrstevníci z oblastí s menším světelným znečištěním.

Úzkostné poruchy i fóbie

Data ukazují, že vyšší hladina umělého osvětlení v noci byla spojena s růstem pravděpodobnosti poruch nálady nebo úzkostné poruchy. Dospívající, kteří žili v oblastech s vyšší hladinou umělého světla v noci také častěji splňovali diagnostická kritéria pro bipolární poruchu a specifické fóbie. Podle výzkumníků je asociace pozoruhodná proto, že narušení spánku a cirkadiální rytmy jsou dobře zdokumentovaným rysem mnoha duševních poruch včetně bipolární poruchy. Studie přitom odkazuje na narušení spánku jako na možné pojítko mezi vystavením umělému světlu v noci a poruchami duševního zdraví. Hypotézu je ale potřeba ověřit v dalších prospektivních studiích.

Studie ovšem poukazuje také na sociální nerovnosti při vystavení umělému světlu – dospívající spadající do rasových a etnických minorit, ti pocházející z imigrantských rodin nebo z rodin s nižšími příjmy s vyšší pravděpodobností žijí v oblastech s vyšším světelným znečištěním. Vystavení umělému světlu tak může být ještě přidaným stresorem pro dospívající, kteří už mají beztak vyšší riziko duševních problémů kvůli sociálnímu znevýhodnění.

Další výzkum zaměřený na dopady různých faktorů spojených s umělým světlem, jako je jeho jas a spektrální složení, mohou výzkumníkům pomoci určit, zda úpravy osvětlení mohou pomoci adolescentům k lepšímu spánku a duševnímu zdraví.

„I když je osvětlení v životním prostředí jen jedním faktorem v mnohem komplexnější síti vlivů na spánek a chování, je to pravděpodobně důležitý cíl prevence a intervencí zaměřených na zdraví dospívajících,“ dodává spoluautorka studie Kathleen Merikangas.

K rizikům, kterým se vystavují lidé, kteří málo spí (tj. méně než šest hodin), patří také obezita, Alzheimerova choroba, cukrovka, infarkt, mozková příhoda, ale i nádorová onemocnění. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí a prevenci je pak spánková deprivace u dospívajících spojena s rizikovějším chováním, jako je pití alkoholu či nepoužívání pásů a helmy. Adolescenti by proto měli spát alespoň devět hodin denně.

-mk-