Pandemie onemocnění covid-19 a její dopady se staly pro britskou vládu zásadní motivací ke spuštění nové národní strategie proti obezitě. Podle statistik Světové zdravotnické organizace je Velká Británie desátá nejpostiženější země světa a vedle Ruska nejzasaženější stát v Evropě. V zemi se vyskytlo více než 303 tisíc případů tohoto onemocnění a spolu s ním je spojeno více než 46 tisíc úmrtí. Právě obezita znamená vyšší riziko těžkého průběhu nemoci a také vyšší riziko smrti. Její řešení na celonárodní úrovni tak má být pro Brity způsobem, jak se s pandemií lépe vypořádat. Také pro Českou obezitologickou společnost ČLS JEP je přítomnost covid-19 důvodem k většímu tlaku na ministerstvo zdravotnictví a snahám změnit současný způsob prevence a léčby obezity u nás.
Hned po několika plošných opatřeních sáhla britská vláda včele s premiérem Borisem Johnsonem po tom zvrátit neblahý vývoj podílu obézních osob v populaci. Spouští kampaň Better Health, tedy Lepší zdraví, jejímž cílem je motivovat veřejnost k tomu, aby dosáhla zdravé tělesné hmotnosti. Podle vládních statistik 63 % obyvatel země má buď nadváhu, nebo je obézních. Základní školu každé třetí dítě opouští buď s nadváhou nebo obezitou.
Národní zdravotní služba (National Health Service) na léčbu chorob spojených s obezitou ročně vynaloží 6 miliard liber ročně, zhruba 175 miliard korun. Ještě více se dopady obezity ukázaly v souvislosti s pandemií covid-19, kdy riziko těžkého průběhu nemoci stejně riziko smrti roste spolu s nárůstem tělesné hmotnosti. Britská vláda uvádí, že téměř 8 % pacientů s covid-19 hospitalizovaných v kritickém stavu bylo morbidně obézních. Pro srovnání, v celé britské populaci tvoří tito lidé 2,9 %.
Obezita je tak podle vlády jednou z největších zdravotní krizí, které země čelí. Pokud chce země překonat pandemii covid-19, musí současně řešit i obezitu svých obyvatel. „Jestliže každý z nás udělá svůj kousek, můžeme snížit naše zdravotní rizika a chránit sami sebe před koronavirem, stejně jako před přetížením NHS,“ uvedl britský premiér Boris Johnson.
Právě covid-19 je také podle ministra zdravotnictví a sociálních věcí Matta Hancocka důvodem, proč řešit obezitu Britů právě nyní: „Víme, že obezita zvyšuje riziko vážného průběhu a úmrtí v důsledku onemocnění způsobeného koronavirem, proto je nezbytné, abychom podnikli kroky ke zvládnutí obezity, chránili tak NHS a zlepšili zdraví našeho národa.“
Britská vláda nijak neskrývá, že právě pandemie onemocnění covid-19 je pro ni motivací ke spuštění vůbec největšího programu s cílem ovlivnit obezitu velké části populace. Na rozdíl od jiných strategií ale otevřeně přiznává, že primárně necílí na děti a prevenci obezitu u nich, ale pracuje s dospělou populací, kterou chce přesvědčit ke zdravějšímu životnímu stylu, lepší kondici i nižší váze.
Reklama na potraviny s vysokým obsahem cukru, tuku a soli až po 21. hodině
Konkrétně sáhla britská vláda po několika krocích. Nově bude zakázána reklama na potraviny s vysokým obsahem cukru, tuku a soli v televizi a online prostoru před 21. hodinou. Vláda v tomto svém rozhodnutí vychází z analýzy Cancer Research UK zveřejněné v září 2019, podle níž téměř polovinu ze všech televizních reklamních spotů zaměřených na potraviny, konkrétně 47,6 % ze všech reklam na potravin na stanicích ITV1, Channel 4, Channel 5 and Sky1, tvořily spoty zaměřené na produkty s vysokým obsahem cukru, tuku a soli. Mezi 18. a 21. hodinou, tedy v době, kdy televizi nejčastěji sledují děti, pak podíl těchto reklam vzrostl dokonce na 60 %.
„Důkazy ukazují, že vystavení reklamám na potraviny s vysokým obsahem cukru, tuku a soli může ovlivnit to, co a kdy děti jedí, jak z krátkodobého, tak dlouhodobého hlediska, kdy vytváří již v mladém věku dětské preference,“ je přesvědčená britská vláda. Těchto potravin se bude týkat také další omezení, konkrétně zákaz slevových akcí 1+1 zdarma. Také bude zakázáno umisťovat tyto potraviny u pokladen a hned u vchodů do obchodů. Tímto chce vláda ovlivnit skutečnost, že právě Britové utrácí za potraviny v akci více než jiné národy a současně jen malý zlomek potravin umístěných na „prominentních“ místech obchodech tvoří ty výživově vhodné. Naopak by slevami a vhodným umístěným měly obchody nově propagovat například ovoce a zeleninu.
Mění se také požadavky na značení jídel v restauracích, zejména v restauračních a kavárenských řetězcích. Jakmile má společnost více než 250 zaměstnanců, bude její povinností uvádět kalorickou hodnotu pokrmů, které prodává ve svých podnicích. To by mělo podle vládních představ vést k tomu, že lidé budou schopni učit zdravější volbu při výběru jídla, pokud jedí venku. Současně vláda předpokládá, že v okamžiku, kdy bude nutné uvádět kalorickou hodnotu u alkoholických nápojů, klesne jejich prodej i spotřeba, protože si lidé uvědomí, kolik kalorií navíc takto přijmou. Podle vládních odhadů konzumace alkoholu představuje u těch, kteří jej pijí, až 10 % kalorického příjmu, avšak britská veřejnost obsah kalorií v alkoholických nápojích většinově podceňuje.
Současně vláda plánuje změnu ve značení potravin. Konkrétně by chtěla lépe vyhodnotit to, zda veřejnosti vyhovuje současný „semafor“, který zjednodušuje informace o výživové hodnotě potravinářských výrobků. Snahou vlády je také zlepšení služeb NHS, přesněji, více Britů by mělo získat odbornou podporu pro své rozhodnutí zhubnout. Podle deníku The Independent vláda už konkrétně pomocí pilotního projektu v hrabství Yorkshire vyzkoušela to, že praktičtí lékaři svým pacientům s nadváhou/obezitou předepisovali jízdu na kole s cílem snížit jejich kardiovaskulární riziko.
Premiér Johnson hubne také. Klíčem úspěchu je pohyb
Jít osobním příkladem se rozhodl premiér Boris Johnson, který osobně prodělal onemocnění covid-19 a musel být hospitalizován na jednotce intenzivní péče. „V médiích se britský premiér nyní více objevuje v pohybu, ať už jezdí na kole nebo venčí v parku svého psa. Osobně tak ukazuje, že nestačí jen upravit svůj jídelníček a sahat po zdravějších potravinách, ale změnit poměr mezi příjmem a výdejem energie. Pak už postačí i relativně drobná změna stravování,“ popisuje docent Martin Matoulek, obezitolog a tělovýchovný lékař, který působí na 3. interní klinice 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, s tím, že to, že se premiér prezentuje v pohybu a nikoliv nad talířem zeleniny, vnímá jako důležité podprahové sdělení.
Sám docent Matoulek dlouhodobě upozorňuje na skutečnost, že zásadním problémem české populace je právě nedostatek pohybu, tedy zhoršení tělesné zdatnosti a v důsledku toho nadváhy či obezity. „Na úrovni celé populace posledních deset let nijak dramaticky nepřibíráme, ale jsme hmotnostně stabilní. Bohužel ale klesá čas strávený pohybem a svaly se mění za tuk, protože jsme méně tělesné zdatní a v důsledku toho také více depresivně ladění. Čím více jsme ve stresu a méně jsme schopni kompenzace pohybem, tím více saháme po jednoduchých sacharidech,“ upozorňuje expert. Právě sklony sahat po méně vhodných potravinách a přejídání vlivem stresu, nudy a celkové nepohody se mohly projevit během nutnosti dodržování karantény a pobytu v domácnosti v důsledku pandemie covid-19 také v Česku. Podrobněji jsme o negativních dopadech pandemie na tělesnou zdatnost psali zde.
Pohyb samotný podle docenta Matoulka mění i stravovací preference. „Pokud má člověk dostatek pohybu, nevadí mu prakticky žádná potravina. Rozhodující je ale její množství. Jestliže se pravidelně hýbete, tak po fyzickém výkonu budete přednostně preferovat bílkoviny a komplexní sacharidy, zatímco bez pohybu a jen pasivní dáte přednost jednoduchým sacharidům a tukům,“ dodává s tím, že právě větší důraz na aktivní pohyb považuje za zásadní v jakýchkoliv programech, jenž mají řešit obezitu populace.
„Nestačí jen sdělení, aby se obézní pacienti více hýbali. To od svých ošetřujících lékařů i od svého okolí slýchají už roky. Mnohem důležitější je umožnit jim, aby se vhodně hýbali, i když už mají velké množství kilogramů navíc a s tím spojené zdravotní problémy,“ vysvětluje s tím, že to také znamená motivovaným pacientům umožnit konzultaci například s fyzioterapeutem. Na celopopulační úrovni je z jeho pohledu nejsmysluplnější propagace chůze v dobré obuvi, právě s ohledem na nižší tělesnou zdatnost a zdravotní problémy obézních osob. Naopak plošné omezování reklamy či slevových akcí vnímá docent Matoulek velmi skepticky, už jen proto, že ten, kdo bude nevhodné pokrmy preferovat, si k mim najde cestu, a naopak ten, kdo je dostatečně aktivní, nebude mít problém ani s méně vhodně složenými pokrmy.
Změní se vnímání obezity?
Za pravděpodobně promarněnou příležitost považuje britskou vládní strategii boje proti obezitě Adam Briggs, ředitel neziskové organizace Health Foundation. Pro BBC News se svěřil, že za vznikem obezity se podílí více faktorů, včetně ekonomických a sociálních, jako je chudoba a nezaměstnanost, které „urychlují zhoršování zdraví a nerovnostní“. Navíc, jak upozorňuje, oblast veřejného zdraví v Británii zažívala v předchozích letech strany úřadů omezování rozpočtu. Podle Dame Parveen Kumar, předsedkyně vědeckého výboru British Medical Association, tato instituce už „roky vyzývá k novým způsobům řešení obezity“, proto oceňuje, že se vláda k tomuto kroku odhodlala.
„Nyní potřebujeme, aby byla tato strategie co nejdříve realizována, a to spolu s přislíbeným rozšíření služeb NHS, spolu s odpovídajícími zdroji a finančními prostředky, aby bylo zajištěno, že ti, kteří zápasí se svou váhou, dostnou takovou podporu, jakou potřebují a jakou si zaslouží,“ uvedla pro BBC News.
Britská kampaň by podle profesora Martina Prázného, vědeckého sekretáře Diabetologické společnosti ČLS JEP, mohla přispět k tomu, že bude obezita vnímána více jako nemoc, nikoliv jako vlastnost či dokonce osobní selhání jedince. „Zatím se v žádné zemi nepodařilo prokázat, že by takto rozsáhlý program přinesl efekt na úrovni celé populace, nicméně toto lze považovat za vhodný začátek veřejné diskuse o tom, že obezita je nemoc, která se má léčit, což znamená jak dodržování léčebných opatření, tak odbornou podporu a u některých pacientů také farmakoterapii či bariatrický zákrok,“ popisuje s tím, že v tuto chvíli je příliš brzo na to britskou cestou hodnotit, nicméně vždy je podle něj správně dát obézním pacientům možnost změnit svůj stav a aktivně jej ovlivňovat.
„Pokud budeme obezitu vnímat jako nemoc, vzroste i naše ochota jí léčit a také jí předcházet. Může se stát, že k dramatické změně chování dojde jen u malé části populace, ale přesto má smysl nabízet motivovaným jedincům potřebnou podporu,“ dodává s tím, že je třeba počítat s tím, že zájem o aktivní účast může být malý. „Máme data o tisících diabeticích, což už jsou pacienti, kteří obvykle mají v důsledku své obezity zdravotní problémy a jsou informováni o dalších možných důsledcích, nicméně zájem například o další edukaci projevují pouze jednotlivci,“ konstatuje profesor Prázný.
Koronavirový budíček pro boj s obezitou zvoní i v Česku
Přítomnost pandemie covid-19 by mohla ovlivnit péči o obézní pacienty také v Česku. Nyní probíhají jednání mezi Českou obezitologickou společností ČLS JEP a ministerstvem zdravotnictví. „Obezita bohužel není vnímaná jako nebezpečná nemoc, avšak pandemie covid-19 by toto vnímání mohla změnit. Najednou je vidět, že obezita není jen estetický problém nebo problém nedostatečné vůle, ale vážná nemoc, která přináší konkrétní zdravotní rizika. Pokud se objeví další zdravotní problém, v tomto případě covid-19, jsou obézní lidé na tom hůře, podobně jako pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí hůře zvládají třeba zápal plic,“ upozorňuje profesor Martin Haluzík, přednosta odborné společnosti zástupce přednosty Centra diabetologie pro vědecko-výzkumnou činnost IKEM. Právě koronavirová pandemie by podle něj mohla přitáhnout větší pozornost ke komplexnímu řešení problematiky obezity a také zlepšení péče o tyto pacienty.
„Už dlouho se diskutují různé přístupy, jak ovlivnit chování populace, ať se jedná o značení potravin, omezení reklamy či vyššího zdanění některých výrobků. Určitě stojí za to tyto přístupy vyzkoušet v praxi, nicméně nemáme v současnosti konkrétní důkazy, že by podobné kroky vedly k zásadní změně,“ popisuje s tím, že řada kroků na poli prevence obezity je popsána také v české strategii Zdraví 2020, avšak k jejich realizaci bohužel nedošlo.
„To, co potřebujeme, je vedle podpory zdravého životního stylu také kvalitnější péče o pacienty všech stupňů léčby obezity. Nestačí jen říci, ať jedí méně a více se hýbají, ale měli bychom být schopni jim nabídnout fungující síť, jejíž součástí jsou jak lékaři různých specializací, tak nutriční terapeuti, fyzioterapeuté či psychologové,“ dodává.
V současnosti je zásadní bariérou pro takovou péči nutnost spoluúčasti či plné úhrady ze strany pacienta. „Už dlouho se vede debata o úhradě antiobezitik. Umím si představit, že bychom mohli tuto léčbu nabídnout vybraným motivovaným pacientům, kteří prokážou dobrou spolupráci a již sami něco zhubnou,“ vysvětluje profesor Haluzík. Každý obézní pacient potřebuje individuální přístup s ohledem na jeho konkrétní situaci a právě to, aby takovou péči dostal, je pak smysluplné opatření pro celou společnost.
Ludmila Hamplová
