ČR zařadí Arménii a Velkou Británii na seznam bezpečných zemí
Česká republika nově zařadí Arménii a Velkou Británii na seznam bezpečných zemí. První země se na seznamu ocitne zejména proto, že byla v ČR zdrojem zneužívání žádosti o azyl, který měl legalizovat pobyt nebo tranzit na západ. Velká Británie se nově stane úředně bezpečnou zemí, protože se vystoupením země z EU změnilo její právní postavení a vůči České republice je třetí zemí. V reakci na zneužívání žádostí o azyl a na opožděné projednávání návrhu kvůli údajné pandemii, navrhuje vnitro účinnost od listopadu.
Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky 328/2015, která jako prováděcí vyhláška k zákonu o azylu obsahuje seznam bezpečných zemí. Návrh je v připomínkovém řízení.
Podle důvodové zprávy musí ČR po vystoupení Velké Británie z EU na tento seznam přidat: „Navrhuje se doplnit stávající národní seznam bezpečných zemí původu o 2 nové země. V případě Spojeného království Velké Británie a Severního Irska jde o reakci na vystoupení Velké Británie z Evropské unie, kdy státy Evropské unie se navzájem považují za bezpečné, tj. státy EU nejsou a ani nemohou být s ohledem na unijní právo na národním seznamu bezpečných zemí původu. Právní postavení Velké Británie se jejím vystoupením z EU změnilo, tudíž je třeba Velkou Británii na seznam bezpečných zemí původu přidat,“ uvádí se ve zprávě k návrhu.
Analýza identifikovala trend zneužívání žádostí o azyl
[mn_protected]
Naopak zařazení Arménie je výsledkem analytické činnosti: „V rámci své analytické činnosti, mimo jiné, v oblasti informací o zemích původu byla dále identifikována Arménie, jejíž zařazení na seznam bezpečných zemí původu přispěje k efektivnějšímu řízení ve věci mezinárodní ochrany při dodržení procesních záruk pro jednotlivé žadatele,“ stojí ve zprávě.
Zařazení státu na seznam bezpečných zemí má význam v azylovém řízení, přičemž ale kritéria pro označení země za bezpečnou jsou dána zákonem: „Kritéria pro určení třetího státu jako bezpečné země původu jsou dána ustanovením § 2 odst. 1 písm. k) zákona o azylu. Pokud je zjištěno, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který figuruje na seznamu bezpečných zemí původu, žádost o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo zamítne jako zjevně nedůvodnou, pokud jsou splněny další podmínky (§ 16 odst. 2 zákona o azylu). Navrhovaná vyhláška je s úpravou zákona o azylu, zejména s těmito vyjmenovanými ustanoveními zákona o azylu, které s danou materií souvisí, v souladu,“ uvádí se v návrhu.
Mohlo by vás zajímat
Žádosti o azyl mají legalizovat pobyt
Jak dále stojí ve zprávě, stoupá počet žádostí o azyl v ČR od občanů z Arménie. „Pokud jde o situaci v České republice, je možné sledovat jasný trend ve zvyšujícím se počtu podaných žádostí ve věci mezinárodní ochrany občany Arménie. Podle statistik, veřejně dostupných na internetových stránkách ministerstva vnitra, je zřejmé, že počty podaných žádostí stoupají.
Následuje tabulka, která shrnuje počet žádostí ve věci mezinárodní ochrany podaných státními příslušníky Arménie v letech 2016 až 2019 a také počet rozhodnutí vydaných ve stejném období, kterými je řízení ve věci mezinárodní ochrany zastaveno. „Z uvedených čísel je zřejmé, že značný podíl azylových řízení končí rozhodnutím o zastavení řízení, z čehož je možné učinit závěr, že poměrně velký počet azylových žádostí byl podán s cílem legalizovat pobyt na území České republiky nebo nedovoleně odejít do jiného členského státu EU, tj. řízení ve věci mezinárodní ochrany bylo zneužito,“ komentuje navrhovatel čísla.
Vnitro chce účinnost co nejdříve
Z tabulky vyplývá, že v roce 2016 bylo v ČR podáno 60 žádostí o mezinárodní ochranu a jen 7 řízení bylo zastaveno. Tyto počty se soustavně zvyšují, přičemž raketově vyrostl počet zastavených řízení. V roce 2019 bylo občany Arménie podáno v ČR 372 žádostí o mezinárodní ochranu, avšak plných 363 řízení bylo zastaveno.
Vnitro navrhuje účinnost vyhlášky od 1. listopadu 2020. „Vzhledem k cíli tohoto návrhu popsaného výše, tedy reakce na tzv. Brexit, který proběhl již k 1. únoru 2020 a reakce na zneužívání azylového řízení arménskými žadateli o udělení mezinárodní ochrany, předkladatel považuje za nutné, aby vyhláška nabyla účinnosti v co možná nejbližším termínu, i s ohledem na to, že návrh byl připraven k předložení již v březnu roku 2020, nicméně situace pandemie koronaviru byla překážkou pro předložení návrhu v původním termínu,“ vysvětluje navrhovatel.
[/mn_protected]
(ire)
Tomáš Cikrt
