Digitalizace zdravotnictví v Německu pokračuje. V srpnu startují první státem garantované aplikace
Během srpna získají němečtí pacienti možnost čerpat péči v rámci systému zákonného zdravotního pojištění pomocí „aplikace na předpis“. Spolkový úřad pro léčiva a zdravotnické prostředky má na stole osmnáct aplikací, jejichž vývojáři požadují zařazení na oficiální seznam. Další vlna digitalizace čeká německé zdravotnictví už začátkem příštího roku.
Spolkový úřad pro léčiva a zdravotnické prostředky (BfArM – Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte) už několik týdnů testuje první digitální aplikace (DiGA – Digitale Gesundheitsanwendungen). V průběhu srpna by se ty, které vyhoví, měly dostat na seznam oficiálních aplikací pro poskytování zdravotní péče pacientům na předpis. Jejich provoz bude hrazen ze systému zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung).
Žádost vyřídíme do tří měsíců, tvrdí německý lékový úřad
„V současné době máme osmnáct aplikací, z nichž je asi polovina určena pro dočasné a polovina pro finální zařazení do adresáře DiGA,“ uvedla pro deník Deutsches Ärzteblatt Wiebke Löbkerová, šéfka oddělení pro digitální aplikace ve zdravotnictví při Spolkovém úřadu pro léčiva a zdravotnické prostředky.
Možnost předepisovat elektronické aplikace jako léčebný prostředek byla do německé legislativy zakotvena loni v prosinci v rámci zákona o digitální zdravotní péči. To znamená, že asi 73 milionů zákonně pojištěných obyvatel Spolkové republiky Německo může využívat některou z aplikací během své terapie. Aby však byla takto poskytovaná péče hrazena ze zdravotního pojištění, musí být aplikace schválena právě úřadem BfArM.
K tomu musí být splněno několik podmínek. Zejména pak, že aplikace splňují bezpečnostní standardy z hlediska ochrany osobních dat, musí mít prokazatelně pozitivní vliv na průběh léčby, podporují detekci a monitoring průběhu léčby a podobně. Žádost o zařazení na seznam státem schválených aplikací se podává elektronicky prostřednictvím webového portálu úřadu BfArM. „První žádost jsme přijali hned první den po aktivaci našeho elektronického aplikačního portálu, což je dobrý signál svědčící o jeho intuitivnosti,“ dodala Löbkerová.
Mohlo by vás zajímat
Schvalovací proces trvá maximálně tři měsíce, během kterých BfArM provede nutné prověřování funkčnosti aplikace včetně splnění zákonem stanovených nároků. BfArM si během této lhůty může vyžádat od výrobce aplikace součinnost nebo další poklady. „Od začátku května jsme k aplikacím poskytli asi padesát konzultací. Každý den také dostáváme několik dotazů k tomuto tématu. Je vidět, že o to existuje velký zájem, a to nejen v Německu, ale i v celé Evropě,“ řekla také Wiebke Löbkerová. Schvalovací proces je zpoplatněn, a to nejvýše do 10 tisíc eur (přes 260 tisíc korun), BfArM ale uvádí, že dosavadní náklady zatím nepřesáhly dva tisíce eur (kolem 53 tisíc korun).
Od ledna elektronický zdravotní záznam
Další významný krok v digitalizaci zdravotnictví čeká Německo od 1. ledna příštího roku. Na start příštího roku je plánováno spuštění elektronického zdravotnického záznamu (ePatientenakte). Pacienti se tak budou moci rozhodnout, které informace týkající se jejich zdravotního stavu se v tomto záznamu objeví a zda vůbec. Účast na této databázi je dobrovolná s tím, že pacienti budou mít právo kdykoli nechat údaje z databáze odstranit, respektive je znepřístupnit jak lékařům, tak zdravotnickým zařízením.
Databázi bude v Německu provozovat společnost Gematik (Gesellschaft für Telematikanwendungen der Gesundheitskarte), jejíž podílníky jsou Spolkové ministerstvo zdravotnictví, Spolková asociace zdravotních pojišťoven, lékařské a lékárenské komory nebo asociace sdružující provozovatele nemocnic. Výhodou elektronického zdravotního záznamu je také možnost sledovat, jakou zdravotní péči konkrétní člověk obdržel, kolik za ni jeho pojišťovna zaplatila nebo zda nebyla naúčtována zdravotní péče, která nebyla prokazatelně poskytnuta.
Od roku 2022 by se měl stát povinným elektronický předpis. Zhruba půl roku předtím by měl být spuštěn na dobrovolné bázi, nicméně několik lokálních pilotních projektů již bylo v Německu spuštěno.
Petr Musil