Evropská unie nemůže řídit reakci svých členských států na zdravotnické krize a v průběhu covidové pandemie se tak v mnohém „omezila“ na vydávání pokynů a expertních doporučení. Vedle toho však „pršely“ z Bruselu i miliardy eur na podporu zdravotnické reakce v nejvíce zasažených státech nebo na vývoj bezpečné a dostupné očkovací látky proti covid-19. Již s pěti výrobci se Evropská komise dohodla na předběžném nákupu vakcíny pro členské státy v případě, že se podaří ji úspěšně vyvinout. V minulých měsících ale došlo také na několik důležitých legislativních úprav nebo boj s dezinformacemi. Zdravotnický deník shrnul to nejdůležitější o pomoci a podpoře, které se Evropanům dostalo ve zdravotnické oblasti z úrovně EU.
V uplynulých měsících se mnohé psalo o tom, jak dobře či špatně česká vláda koná v reakci na nečekaný rozsah krize způsobené šířením nákazy virem SARS-CoV-2. Méně se však již ví, že mnohé se dělo i na úrovni Evropské unie, i když zpočátku se sama Evropská komise zdála být jarním úderem covidové pandemie poněkud zaskočena podobně jako jednotlivé státy. Jaké pomoci se tedy zemím EU dostalo z Bruselu ve zdravotnické oblasti, kde většina kompetencí, včetně reakce na zdravotnickou krizi, zůstává v rukou národních vlád? Shrnuli jsme v několika bodech.
Epidemiologická data a odborné pokyny
Klíčovou roli při hodnocení epidemiologické situace na území Evropy hraje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). To poskytuje státům data o šíření koronaviru na denním, resp. týdenním, základě stejně jako řadu dalších odborných informací. S ohledem na jeho vytížení začali mimochodem někteří europoslanci vyzývat k posílení finančního zabezpečení a kompetencí úřadu.
Aby dále podpořila své odborné zázemí, vytvořila již v březnu komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová skupinu sedmi nezávislých epidemiologů a virologů z předních evropských ústavů, kteří jí pomáhají s přípravou vědecky podložených pokynů a doporučení. Ta se týkala například přijímání vhodných opatření na komunitní úrovni (dodržování bezpečné vzdálenosti apod.), testování, uvolňování karantény nebo bezpečného cestování o prázdninách.
Skupina se také podílela na přípravě plánu pro předpokládaný podzimní nárůst nakažených, který komisařka představila v červenci. Jedním z jeho klíčových doporučení je i včasný záchyt nakažených a v této souvislosti stojí za zmínku dubnové pokyny Evropské komise k vývoji trasovacích mobilních aplikací tak, aby plně respektovaly předpisy EU o ochraně osobních údajů.
Zdravotnický materiál
Pomáhat se snaží Evropská komise i se zajištěním dostatečného množství osobních ochranných prostředků. Již od března spolupracuje se státy na posouzení dostupných zásob, výrobních kapacit a předpokládaných potřeb. V rámci evropského mechanismu civilní ochrany zřídila strategické zásoby nouzového zdravotnického vybavení jako jsou ventilátory, roušky a laboratorní vybavení za desítky milionu eur. Tyto rezervy byly doposud umístěny na území dvou států – Německa a Rumunska, zatímco do jiných zemí jako Itálie, Španělsko, Chorvatsko či Litva již bylo dodáno na 435.000 roušek a respirátorů. Dále Evropská komise vyhlásila několik společných zadávacích řízení na dodávku zdravotnického materiálu.
Na podporu evropských zásob vypracovala Komise také doporučení týkající se posuzování shody zdravotnických prostředků a dozoru nad trhem a jednala se zástupci průmyslu o tom, jak přebudovat výrobní linky, aby se zvýšily jejich kapacity. V této souvislosti daly též evropské normalizační orgány a jejich národní členové volně k dispozici evropské normy pro zdravotnické potřeby, které se jinak musí platit.
Nutnost získat povolení pro vývoz ochranných prostředků ze zemí EU, který Evropská komise zavedla již v březnu, zůstal v platnosti až do konce května. V dubnu se naopak dočasně zrušila cla a DPH na dovoz zdravotnického materiálu ze třetích zemí.
Z rozpočtu EU uvolnila Evropská komise tři miliardy eur právě na distribuci zdravotnických potřeb, dále na přepravu vybavení, transport pacientů a výstavbu mobilních nemocnic. Tyto peníze mají v budoucnu podpořit i rozsáhlejší testování a výzkum.
A mimochodem, právě s ohledem na problémy se zdravotnickými potřebami bylo v dubnu také schváleno odložení platnosti nových unijních pravidel pro regulaci zdravotnických prostředků o dalších dvanáct měsíců, platit začnou tedy až od května 2021.
Podpora výzkumu a dostupnosti léčby a nových očkovacích látek
Již přes půl miliardy eur nasměrovala v rámci evropských programů Evropská komise na vývoj očkovacích látek proti covid-19, nových léčebných postupů, diagnostických testů nebo posílení výrobních kapacit. Ještě na jaře nabídla německému výrobci vakcín CureVac finanční podporu ve formě záruky za půjčku u Evropské investiční banky (EIB) ve výši 75 milionů eur. EIB rovněž podepsala dohodu o financování ve výši 100 milionů eur s imunoterapeutickou společností BioNTech SE na zavedení vakcinačního programu.
V červnu pak komisařka Kyriakidesová představila rozsáhlou strategii, která by měla pomoci Evropanům zajistit bezpečnou a dostupnou vakcínu proti covid-19 nejpozději do příštího roku. Na základě tohoto dokumentu domlouvá nyní komisařka s výrobci, kteří ve vývoji postoupili nejdále, budoucí nákupy pro evropské státy. V současnosti vede jednání již se čtyřmi společnostmi: Modernou (o případné dodávce až 160 milionů dávek), CureVac (až 225 milionů dávek), Sanofi-GSK (až 300 milionů dávek) a Johnson&Johnson (až 400 milionů dávek). Se společností AstraZeneca již smlouvu o dodávce až 400 milionů dávek podepsala.
V červenci, s cílem usnadnit vývoj nové vakcíny, uvolnily zároveň členské státy a Evropský parlament na návrh Evropské komise některá legislativní pravidla pro klinické zkoušky očkovacích látek a léků proti covid-19 s obsahem geneticky modifikovaných organismů. Zrychlí se tím příprava vakcín, na nichž pracují právě AstraZeneca nebo Johnson&Johnson.
Nejde však jen o nalezení vhodné vakcíny. Na začátku července Evropská komise rozhodla, na návrh Evropské lékové agentury, o podmíněné registraci experimentálního léku Remdesivir, který se stal vůbec prvním lékem proti covid-19 registrovaným na úrovni EU.
Na podporu vývoje očkovacích látek proti covid-19, vhodné léčby a testování spojila Evropská unie síly i s globálním partnery. V rámci dárcovské kampaně se doposud vybralo přes 16 miliard eur, z toho 1,4 miliardy eur přislíbila za svůj úřad osobně předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přímo na pomoc partnerským třetím zemím, zejména v Africe, pak Evropská komise dala dohromady z vlastního rozpočtu dalších 20 miliard eur.
Zdravotnický personál a boj s dezinformacemi
Vedle toho se Evropská unie snažila podpořit i kapacity zdravotnického personálu. Již začátkem dubna posílily zdravotnická zařízení v nejpostiženějších italských městech Bergamo a Milán v rámci unijního mechanismu civilní ochrany lékaři a sestry z Norska a Rumunska. Vznikly pokyny pro flexibilnější aplikaci pravidel pro uznávání odborných kvalifikací a v polovině srpna vyčlenila Evropská komise 2,5 milionu eur na podporu zaškolení zdravotnického personálu pro práci na jednotkách intenzivní péče.
Současně s šířením viru se začaly šířit i dezinformace s ním spojené. Komise se proto prostřednictvím své české místopředsedkyně Věry Jourové spojila se společnostmi jako Google, Facebook, Twitter nebo Microsoft, které následně přijaly opatření k odstraňování zavádějícího, nezákonného a škodlivého obsahu jako jsou například konspirační teorie o původu viru nebo o jeho údajném úmyslném šíření.
Na internetové stránce www.EUvsDisinfo.eu bylo dosud na pravou míru uvedeno více než 300 dezinformačních zpráv o koronaviru. V červnu pak Evropská komise navrhla členským státům několik konkrétních kroků, jak dezinformace potírat.
Hranice, mobilita, ekonomika….
Stejně jako v České republice nejsou součástí reakce na covidovou pandemii přirozeně pouze opatření týkající se zdravotnické oblasti. Pro dokreslení proto zmiňme krátce i některé další kroky z dílny EU.
Díky vzájemné konzulární spolupráci zemí EU se v rámci repatriačních letů mohlo domů vrátit téměř 600.000 evropských občanů, přičemž 75.000 z nich, včetně Čechů, tak učinilo za přispění peněz z již zmíněného unijního mechanismu civilní ochrany EU. K zajištění rychlého pohybu zboží, zejména potravin, léků a zdravotnických prostředků, po území EU zpracovala Evropská komise v době uzavřených hranic pokyny k vytváření „zelených pruhů“, které měly předcházet dlouhým zdržením na hlavních hraničních přechodech.
Dalších mnoho miliard eur a desítky ekonomických opatření směřuje na podporu propadajícího se hospodářství členských států a jejich podniků. To je však již jiný příběh.
Helena Sedláčková
Aktualizováno 27.8. 2020, 11:00 hod
