Hygienické stanice byly léta na okraji zájmu. To se s pandemií covid-19 zásadně změnilo a rázem se ocitly v centru pozornosti. Postupně jsou také činěny kroky k tomu, aby hygiena personálně posílila a její zaměstnanci byli adekvátně zaplaceni. Vedle 134 nových míst, z nichž už je 84 obsazeno, tak již služba dostala 130 milionů navíc na odměňování a pracuje se i na tom, aby byly navýšeny platové třídy. Ministerstvo také upírá pozornost k národní testovací strategii, do níž nyní zapracovává připomínky, a dojednává s pojišťovnami, aby smluvně zajistily páteřní síť testovacích míst a laboratoří. Aktuální kroky představili zástupci ministerstva na středečním sněmovním zdravotnickém výboru.

 

Ministerstvo nedávno zveřejnilo národní testovací strategii, která byla dána k veřejným připomínkám. Těch podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha přišlo poměrně velké množství a mnohdy byly relevantní, takže je v tuto chvíli úřad zapracovává. Dokument by tak měl být do konce měsíce dokončen a pak by měl být vydán oficiálně.

Národní strategie přitom počítá se vznikem páteřní sítě testovacích míst a laboratoří, které budou státem garantované a měly by zvládnout majoritní část vzorků. „V tuto chvíli vedeme jednání se zdravotními pojišťovnami. Nyní probíhá nastavení smluvní politiky na základě jasných parametrů, co mají laboratoře splňovat – že mají fungovat sedm dní v týdnu a mají mít daný objem vzorků vyšetřený do 48 hodin. To bude obsahovat kontrakt se zdravotními pojišťovnami, které vyšetření hradí. Úhrada je přitom pevně daná a nemáme informace o tom, že by byla nedostatečná. Přímo řízené organizace už také ode mě dostaly pokyn, aby se připravovaly z kapacitního hlediska, tedy zajištění technologií. Například ve FN Ostrava již udělali kroky k tomu, že jsou schopni denně odebrat a vyšetřit 1000 až 1500 vzorků. Aktuálně je celková kapacita systému na 18 tisících vzorcích denně. Pacienti ale musejí být indikovaní, není smysluplné dělat testování na slepo. To je věc, která je řešena i s praktickými lékaři – aby indikovali a vypisovali elektronické žádanky, ale bohužel ne vždy to funguje,“ popisuje ministr Vojtěch.

Ne všichni jsou ale z páteřní sítě nadšeni. [mn_protected]

Mohlo by vás zajímat

„Teď se chce páteřní testování, ale za sebe řeknu, že mně je v terénu k ničemu. Budu vozit vzorky do fakultních nemocnic a tam se budou dělat tisíce testů? Dělá se i test ze slin, který se může provádět v každé okresní nemocnici či dokonce v ordinacích, pokud by lékaři chtěli,“ domnívá se poslanec a pediatr v chrudimské nemocnici David Kasal (za ANO).

„V okamžiku, kdy vytváříme páteřní laboratoře, tak na ně nakládáme takové kvantum vyšetření, že to vede k tomu, že laboratoře přestávají dělat základní vyšetření, která dělat mají. A nejsou to jen fakultní nemocnice. Ti lidé říkají, že už nedělají nic jiného, než že od rána do večera točí covid. Je tedy otázka, nakolik to narušuje činnost nemocnice. Když nebudeme dělat testy na HIV, tak to sice bude pár lidí, ale budou smrtelně nemocní,“ uvádí poslanec Bohuslav Svoboda (ODS).

Noví zaměstnanci dostanou vyšší platovou třídu

Pro zvládání chytré karantény pak ministerstvo účelově zřídilo 134 nových míst na krajských hygienických stanicích, z nichž se doposud k 1. září povedlo obsadit 84 (celkem mají hygienické stanice kolem 2200 zaměstnanců).

„Už v červnu jsme všechny ředitele krajských hygienických stanic informovali o tom, že k 1. 7. by místa měla být systemizovaná a aby se připravili a hned mohla být vyhlašována výběrová řízení. To se v naprosté většině případů stalo. Doporučovali jsme i alternativní instituty, které zákon o státní službě umožňuje, jde zejména o paragraf 178, kdy je možno obsadit služební místo v pracovním poměru nejdéle na dobu půl roku a pak místo řádně přesoutěžit. I k tomu hygienické stanice přistoupily, čímž urychlily obsazování míst. 84 míst k 1. 9. je dobrý výsledek,“ konstatuje státní tajemník Stanislav Měšťan s tím, že nejsložitější personální situace je v Praze a Středočeském kraji.

Někteří poslanci ovšem upozorňují na to, že nově přijímaní pracovníci KHS jsou zařazováni do vyšších platových tříd než ti stávající. „Děkuji, že lidí je více, ale ve chvíli, kdy nově příchozí dostanou 12. třídu, zatímco ti, co tam pracují, jsou na devítce, a ještě mají nové zaučovat, co to asi udělá? Už dnes mi volají, že jsou na pokraji sil,“ říká k tomu David Kasal.

„134 nových míst bylo zařazeno do vyšších platových tříd s ohledem na řešení chytré karantény. Není to tak, že by stejné činnosti měly být vykonávány v 9. i 12. platové třídě. Není pravda, že všichni stávající pracovníci jsou v 9. platových třídách. 9. třídy vykonávají přesně specifikované činnosti. Když jsme tvořili 134 nových míst, chtěli jsme posílit nejen platové třídy, ale i činnosti. Nemůžeme míchat devítky s dvanáctkami, někdy se maximálně může stát, že 11. a 12. třída vykonávají hodně obdobné činnosti a je to o zodpovědnosti příslušného služebního orgánu, tedy ředitele, aby práci správně rozdělil,“ reaguje Stanislav Měšťan.

Příplatky na klíčová místa i více peněz na odměny

Vedle možných nespravedlností v platech za obdobnou práci ovšem poslanci poukazují také na některá omezení v možnostech odměňování. „Hygienické stanice normálně pracují od sedmi do půl čtvrté. Šéfka jedné hygienické stanice teď už ale několik měsíců pracuje od šesti do dvaceti hodin. Jako státní pracovník nemůže mít zaplacené přesčasy, ale má mít náhradní volno. Ale kdy si ho asi za současné situace vybere?“ ptá se Kasal.

Podle státního tajemníka ale v oblasti odměňování došlo v posledních měsících k několika změnám. V červenci byl vydán předpis upravující podmínky pro vytvoření klíčových míst, u nichž je možné dát až stoprocentní příplatek – a to jak při nástupu, tak u zkušenějších zaměstnanců. Bohužel ovšem zatím nejde o zdravotnická místa, ale zejména o posty IT a právníků na hygienických stanicích. Vedle toho pak bylo vydáno opatření, že epidemiologové mohou být odměňování podle lékařských, ne úřednických tabulek, které jsou nižší. Zároveň byly navýšeny rozpočty na platy v krajských hygienických stanicích – jde o prostředky na odměny, pohotovosti, práce na dohodu či přesčasy, ale i například na odměny pro mediky vypomáhající na infolinkách. Celkem přitom došlo k navýšení o 130 milionů oproti standardnímu rozpočtu.

Ministerstvo by také rádo navýšilo platové třídy, zejména ty nižší. „My se dlouhodobě snažíme o postupné zvyšování platových tříd – někdy před dvěma, třemi měsíci jsme v této věci oslovili MPSV, které to má v gesci, ale reakce byla zamítavá. I nadále se ale budeme snažit platové třídy narovnávat a pokusíme se nějaká místa zvednout k 1. 10. v rámci systemizace,“ dodává Měšťan.

[/mn_protected]

Michaela Koubová