Epidemiologická situace v ČR je zatím podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška i přes vysoké počty diagnostikovaných, s výjimkou Prahy, klidná. V naprosté většině okresů se nemoc vyskytuje jen sporadicky. Na podzim je však třeba počítat s vyššími čísly. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zároveň podepsal s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem memorandum o spolupráci, na základě něhož začnou starostové obcí s rozšířenou působnosti dostávat základní epidemiologická data přímo z ministerstva. Ministr se s Luklem také dohodl na širší spolupráci i v dalších oblastech s negativním dopadem na lidské zdraví.
Největší výskyt covidu-19 je nyní v Praze. Řada okresů má jednotky případů, jde o sporadický výskyt. Situace je tak navzdory poměrně vysokému počtu nově pozitivně diagnostikovaných relativně klidná, řekl včera na tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
„Počty nově diagnostikovaných denně jsou odvozené od velkého množství testů, které děláme. Tito lidé jsou v izolaci, takže nemoc dál nešíří. Byli včas odchycení, dáni do izolace, vytrasováni a nemoc se nešíří,“ uvedl Dušek. Za srpen bylo nejvíc nových případů na 100.000 obyvatel v okrese Frýdek-Místek (166), v Praze (109) a více než osmdesát na 100.000 obyvatel také na Kolínsku, Uherskohradišťsku a Klatovsku. „Pouze v několika okresech jdou ty nárůsty k vyšším číslům. Jsou to známá ohniska, řada z nich už je uhašených. A pak následuje dlouhá řada okresů, kde se po dobu léta nic dramaticky významného nestalo,“ dodal Dušek. Reprodukční číslo, tedy průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, odhaduje na 1,1, což je podle něj neriziková hodnota.
„Pouze pět procent nově diagnostikovaných bylo hospitalizovaných a 0,6 procenta mělo těžký průběh,“ uvedl dále Dušek. Nad 65 let je 11 procent nemocných, nad 75 let pět procent. Denně je hospitalizováno asi deset lidí s covidem, ale většina ne kvůli covidu. „Většina těch hospitalizovaných jsou velmi seniorní polymorbidní pacienti a nemocnice nám hlásí, že ani nemají příznaky,“ dodal.
Mohlo by vás zajímat
Nízká je podle ředitele ÚZIS také mortalita. Vyšší počet zemřelých dosud za srpen než za celý červenec podle něj není zásadní, protože jsou to celkově malá čísla.
Není číslo jako číslo
Podle Duška ukazuje současná situace běžný obrázek respirační nemoci v letním období, na podzim očekává minimálně stejný záchyt nových případů, spíš ale vyšší. „Musíme být připravení testovat zdravotníky, sociální zařízení a další zranitelné skupiny. Je potřeba hlídat průnik nemoci do rizikových skupin a zdravotnických zařízení. Kapacity nemocnic mohou snížit jak nakažení těžce nemocní s covidem, tak nepřímo nakažený zdravotnický personál,“ dodal Dušek. V zaměstnání se podle něj nakazila zhruba pětina lékařů, kteří měli covid-19, a třetina sester.
Ředitel ÚZIS znovu zdůraznil, že různá čísla, která se v médiích v souvislosti s šířením nákazy covid-19 objevují, je nutné různě interpretovat. Počty nově diagnostikovaných či celkové počty pozitivních pacientům jsou spíše popisné údaje. Naopak mezi rizikové parametry, které je nutné sledovat, náleží podle Duška podíl pozitivních záchytů na počet provedených testů, podíl hospitalizovaných či osob ze zranitelných skupin či kapacita intenzivní lůžkové péče. „Z tohoto pohledu je situace zatím pozitivní,“ uvedl ředitel ÚZIS.
Starostové obcí získají přístup k aktuálním datům
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch také včera podepsal s předsedou Svazu měst a obcí Františkem Luklem Memorandum o spolupráci, na základě kterého začnou starostové obcí s rozšířenou působnosti zatím jednou týdně dostávat základní epidemiologická data na území svých obcí. Výhledově, až se systém zaběhne, budou však mít k datům přístup na denním základě prostřednictvím zabezpečeného portálu, prakticky v reálném čase. Už teď ÚZIS spolupracuje na podobné principu s krajskými samosprávami, uvedl k tomu Dušek.
Připravená datová sada zahrnuje zatím základní epidemiologické parametry na geografické úrovni dané obce s rozšířenou působností a také příslušného okresu, což umožní starostům vyhodnotit „svá“ data v širším kontextu. Konkrétně se jedná o počty nově diagnostikovaných a hospitalizovaných pacientů se zaměřením na zranitelné skupiny obyvatel ve věkových kategoriích 65+ a 75 let nebo počet provedených testů, kdo je indikoval a proč. Podle Duška rozhodně nepůjde o informace o konkrétních nakažených. „O to jsme ani nikdy nežádali,“ doplnil Lukl. Postupně budou přibývat i další údaje, například o počtu nakažených zdravotníků, přičemž data bude možné získat i zpětně.
Starostové by měli v příštích několik dnech dostat do svých datových schránek dopis s potřebnou metodikou a popisem, jak získaná data interpretovat. Posléze získají přístupová hesla na zabezpečený portál, odkud si již budou sami potřebné údaje stahovat. Administrativní zátěž bude tedy podle Duška minimální, zároveň budou moci starostové kdykoli zasílat své připomínky a návrhy, jak systém ještě zlepšit či doplnit.
„Základní princip je jasný, chceme být transparentní,“ prohlásil ministr Vojtěch. Podle Duška není žádné omezení pro to, která data se budou předávat a která nikoli. „Jen je musíme mít k dispozici,“ dodal ředitel ÚZIS.
Nejde jen o covid
Kromě předávání epidemiologických dat se ministerstvo se Svazem dohodlo na další spolupráci. Vytvořený systém totiž umožní do budoucna vzájemnou výměnu dat v podstatě v jakékoli oblasti, která negativně dopadá na lidské zdraví, jako je například světelné znečištění, hluk či prach. Počítá se také s hlubší spoluprací na vytváření různých norem či vyhlášek.
„Měla by to být oboustranně výhodná spolupráce. Starostové mají nejlepší informace z místa, resort zdravotnictví má odbornost a informace s tím související. Pokud bychom například měli vytvořit mustr pro vyhlášky omezující hluk, musíme dát obě tyto složky dohromady,“ dodal František Lukl na závěr.
-sed-, grafy: ÚZIS
