Česku hrozí exponenciální šíření covid-19. Dodržování „tří R“ však může podle Duška riziko snížit až o polovinu
Epidemie koronaviru v Česku nabírá na síle i rychlosti a existuje velké riziko exponenciálního šíření. Většina nakažených má zatím sice lehký průběh nemoci, významně ale v poslední době roste počet hospitalizovaných, vážně nemocných i lidí, kteří s covidem zemřeli. Stát proto znovu plošně zpřísňuje omezení týkající se nošení roušek, vnitřních akcí a otvíracích hodin provozoven. Kapacita českých nemocnic je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zatím více než dostatečná.
Ve středu poprvé přibylo v České republice více než 2.000 případů koronaviru za jeden den. “Epidemická situace není dobrá, epidemie nabírá na síle. Roste i počet hospitalizovaných,” prohlásil včera před novináři ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je v Česku velké riziko exponenciálního šíření covidu-19. Reprodukční číslo R, jež uvádí počet dalších lidí, které nakazí jeden pozitivně testovaný, je nyní 1,6. Epidemie podle něj od 1. září nabrala na rychlosti, nejsou už ohraničená ohniska nákazy. Na druhou stranu parametry nemoci podle Duška nesílí a dopad na veřejné zdraví – zatím – neeskaluje.
Mohlo by vás zajímat
Ve druhém, oranžovém stupni rizika nákazy covidem-19 je podle včera zveřejněné mapy 11 regionů. Proti minulému týdnu jich přibylo pět. Oranžová je na takzvaném semaforu Praha a většina Středočeského kraje, kde se nákaza šíří nejrychleji, dále okres Uherské Hradiště a nově Chebsko. Většina Česka je v prvním, zeleném stupni rizika. Bílých okresů bez rizika zůstalo 13. Ve třetím stupni rizika označeném červeně, který znamená narůstající nebo trvající komunitní přenos nákazy, není v Česku žádný okres. Mapa zobrazuje data od 8. do 14. září.
Většina nakažených má zatím sice lehký průběh nemoci, významně ale v poslední době roste počet hospitalizovaných, vážně nemocných i lidí, kteří s covidem zemřeli. Od diagnózy trvá podle Duška zhruba sedm až deset dní, než se rozvinou vážné příznaky. Další týden až dva trvá, než se projeví na počtech hospitalizací.
V nemocnicích bylo s koronavirem podle posledních údajů 413 lidí, z toho v těžkém stavu je 91 z nich. Hospitalizaci podle Duška potřebují čtyři procenta z pozitivně testovaných a čtvrtina z nich je ve vážném stavu. “Ve velkých počtech diagnostikovaných může znamenat i malé procento do budoucna problém,” uvedl Dušek. Pokud by bylo 100.000 pozitivně testovaných, bude podle Duška zhruba 4000 lidí potřebovat hospitalizaci a čtvrtina bude mít závažné komplikaci. “Budeme potřebovat 2000 člověkodní na lůžku. Nyní volná kapacita je více než dvojnásobná,” dodal.
Klíčové bude zmenšení podílu nakažených na počet testů
ÚZIS predikuje podle počtu nových případů za měsíc také počty hospitalizací a těžkých průběhů. Do 30.000 nakažených měsíčně počítá s 1200 lidmi v nemocnicích a 240 vážnými případy, do 80.000 s 3200 hospitalizacemi a 640 vážnými případy, do 120.000 s 4800 a 960.
Prvním znakem zlepšení epidemické situace bude podle ředitele ÚZIS zmenšení podílu nových případů na počet testů. Ve středu dosáhl tento podíl skoro 12 procent, o den dřív byl necelých deset procent a v pondělí přes šest, zatímco o víkendu se tento ukazatel pohyboval také přes 11 procent.
Podle Duška roušky, mytí rukou a dodržování rozestupů mohou šíření viru snížit až o polovinu. Pokud by se omezily mezilidské kontakty, bez uzavírání škol či ekonomických opatření, bylo by možné zpomalit šíření nákazy o dalších 25 procent. “Máme šanci vlnu nově pozitivně testovaných rozložit a nechat ji projít populací. Když ji rozložíme v čase, tak uchráníme zdravotnický systém od přeplnění kapacit a ekonomiku od významných restrikcí,” dodal Dušek.
Bez omezení by bylo 2,1 milionů nakažených do konce roku
Podle Duškem prezentovaného virtuálního epidemiologického modelu by mohlo být bez dalších omezení v říjnu nově nakažených přes 200.000 lidí, v listopadu téměř 1,2 milionu a v prosinci přes 2,1 milionu. Do konce roku by se tak s nákazou potkalo přes 3,6 milionu lidí, tedy více než třetina. Při započtení přijatých opatření, která na polovinu omezí sociální kontakty a dodržování hygieny rukou, roušek a rozestupů, bude podle Duška v září 68.000 nakažených, v říjnu 89.000, ale v listopadu už jen 21.000 a v prosinci 5000. Celkově se tak nákaza dotkne 208.000 lidí.
Podle vedoucího epidemiologické skupiny při ministerstvu zdravotnictví Romana Chlíbka jsou nejčastějšími místy nákazy rodina a pracovní prostředí. Rizikovou aktivitou je podle něj i návštěva společenských akcí, jako jsou rodinné oslavy a svatby. Nákaza se častěji podle něj vyskytuje i u sportovců, amatérských a profesionálních, kteří se nakazili při týmových sportech. Větší riziko přinášejí také zahraniční pracovníci, turisté z ciziny nebo Češi, kteří se vracejí ze zahraničí. Více než pětina případů v poslední době pochází ze škol. Jejich uzavření ale není zatím v plánu, podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mají pomoci právě povinné roušky i při výuce.
Nová opatření od pátku
Od pátku musejí žáci a učitelé nosit roušky i ve třídách s výjimkou prvního stupně základních škol. Doposud se tato povinnost vztahovala jen na společné prostory mimo třídy, tedy například na chodby či šatny, ve třídách se tuto povinnost chystala zavést Praha. V celé zemi dále zůstanou od pátku na sobotu restaurace či bary mezi půlnocí a šestou hodinou ráno zavřeny, oznámil ministr. Od pátečního večera jsou také zakázány vnitřní hromadné akce na stání pro více než deset lidí. Výjimku mají výstavy, trhy a podobné akce. Kluby mohou pořádat akce jen pro sedící diváky. Pokud se situace nezlepší, přijdou podle Vojtěcha příští týden další opatření. Týkat by se mohla pořádání venkovních akcí.
Omezení čekají Čechy doma i při cestování do řady zemí, včetně nejbližšího souseda. Od pátku se budou cestující z Česka na Slovensko muset elektronicky registrovat a nastoupit do karantény, pokud nebudou mít negativní test na covid-19, nebo se na ně nebude vztahovat některá z řady výjimek.
Kdo za to může?
Nepříznivou epidemickou situaci včera během interpelací řešili i poslanci. Premiér Andrej Babiš (ANO) označil za chybu, že se Ústřední epidemiologická komise přes léto nesešla tak, jak požadovala Sněmovna. Podle Vojtěcha se nesešla tak dlouho kvůli tomu, že situace ohledně epidemie byla v létě klidná. Navíc se podle něj neskládá jen z epidemiologů a je pouze platformou pro sdílení informací s ostatními resorty včetně hasičů nebo policie.
Babiš uvedl, že opozice kritizovala vládní opatření a volala po jejich rozvolnění a nyní požaduje opak. Růst nakažených koronavirem v posledních dnech dal do souvislosti s tlakem na rozvolnění opatření včetně nošení roušek během prázdnin. Vláda podle opozice nevyužila čas, kdy se epidemie zdála na ústupu, a není připravena na současné rekordní přírůstky nakažených.
-čtk-, -sed-, grafy: MZd, ÚZIS