Naděje se déle hýbat. Dokáže léčba navržená dvěma studenty zpomalit rozvoj ALS?

Diagnózu amyotrofické laterální sklerózy (ALS) si na světě vyslechne kolem šesti tisíc lidí ročně. Většina z nich má před sebou dva až čtyři roky života – nemoc je postupně připraví o možnost se hýbat, jíst a nakonec i dýchat. Dosavadní snahy lékařů a výzkumníků chorobu zastavit či zvrátit ztroskotaly. Jiskřičkou naděje však může být experimentální lék, který podle nyní publikované studie dokáže průběh nemoci zpomalit. Za nadějnou léčbou přitom stojí také zajímavý příběh – u jeho zrodu totiž před sedmi lety stanuli dva studenti biomedicínského inženýrství, kteří se nad sklenkou šumivého vína rozhodli založit společnost, jež s novým lékem přišla.

Během půlroční studie zpomalení rozvoje ALS o šest týdnů – takové jsou výsledky výzkumu publikovaného nyní v časopise New England Journal of Medicine. Ze 137 zapojených pacientů přitom dvě třetiny dostaly kombinaci dvou léků a jedné třetině bylo podáno placebo. U skupiny léčené testovaným přípravkem se choroba rozvíjela zhruba o 25 procent pomaleji než u pacientů na placebu. Zhoršení lidí na placebu během 18 týdnů tak odpovídalo stavu, kterého pacienti na experimentální terapii dosáhli až kolem 24. týdnu.

Rozdíl to sice není velký, podle vedoucí studie a odbornice na nervosvalová onemocnění Sabriny Paganonové z massachusettského Healey & AMG Center for ALS je ale pro pacienty významný. „Chtějí být schopni užívat své ruce, aby si mohli sami nakrájet jídlo nebo napsat email, nebo chtějí být schopni chodit a vyjít do schodů. A to je přesně to, co jsme ve studii měřili,“ vysvětluje podle National Public Radio Paganonová.

„Jakékoliv zpomalení progrese pro pacienta s ALS může být cenné, i když nejde o velký efekt,“ říká podle New York Times ředitel amerického Národního institutu neurologických onemocnění a mrtvice Walter Koroshetz. On i další odborníci jsou přitom velmi opatrní, aby výsledky nové studie nepřecenili, a zdůrazňují, že léčba nevedla ke zlepšení zdravotního stavu pacientů ani rozvoj choroby nezastavila.

Mohlo by vás zajímat

Německé zdravotní pojišťovny volají po nouzovém balíčku. Má zabránit skokovému nárůstu pojistného

Proběhlá studie spadala do fáze dvě a neměla tolik účastníků, kolik je u řady studií fáze tři vyžadováno regulatorními úřady pro schválení. Proto budou nepochybně třeba další studie. Přesto jde o velký úspěch. Během posledního čtvrt století totiž ve snaze najít účinný lék na ALS pohořelo více než padesát studií. Doposud tak byly schváleny jen dva léky na ALS, z nichž ani jeden není nijak signifikantně efektivní. Nyní však šance zvyšuje nejen vědecký pokrok, ale také příliv peněz financujících výzkum.

Podle pacientské skupiny ALS Association však experimentální lék zvaný AMX0035 v nyní publikované studii prokázal, že je bezpečný, a proto chce apelovat na americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby přípravek co nejdříve pacientům zpřístupnil. Další studie se totiž nemusejí dožít. Organizace také prosí start-upovou společnost Amylyx, která lék vyvinula, aby zažádala FDA o schválení léku pro „soucitné použití“ (compassionate use), zatímco ještě poběží jeho hodnocení.

Nápad, který vyšel

Právě za společností Amylyx přitom stojí zajímavý příběh. Před sedmi lety uchvátila studenta biomedicínského inženýrství na Brown University Joshuu Cohena otázka, proč se u lidí objevují poruchy mozku a jak neurony umírají. Když si prošel vědecké studie, zaznamenal si své myšlenky, jak tyto choroby léčit. Původní Cohenova myšlenka spočívala v kombinaci léku na poruchu cyklu močoviny fenylbutyrátu sodného a kyseliny tauroursodeoxycholové s tím, že by výsledný lék mohl ochránit neurony zabráněním dysfunkci dvou buněčných částí – mitochondie a endoplazmatického retikula.

Cohen ke své práci brzy přizval kolegu Justina Kleeho, s nímž se nad skleničkou levného šumivého vína rozhodl založit společnost. „Neměli jsme tušení, co děláme,“ vzpomíná dnes Klee.

Okolí bylo většinou vůči jejich plánům skeptické, což ovšem neplatilo o Rudolphu Tanzim, odborníkovi na Alzheimerovu chorobu. Ten jim poradil, aby vyzkoušeli, zda kombinace léků ochrání krysí neurony před chemikálií, která je poškozuje. S osmi tisíci dolarů z univerzitního grantu a vlastních úspor si najali profesionální laboratoř, která zjistila, že léky ochrání 90 procent neuronů. Další testy pak prokázaly, že zachráněno může být 95 procent. Tanzi se tak stal spoluzakladatelem společnosti Amylyx a dnes vede její vědeckou radu.

Kombinace léků byla pojmenována AMX0035, protože čísla 3 a 5 patřila k oblíbeným Cohenovy snoubenky. Původně byla diskuze o tom, že by se lék vyzkoušel na Alzheimerovu chorobu, jenže investoři neměli zájem. Místo toho se nakonec povedlo dojednat studii na ALS (dnes běží i studie s Alzheimerovou chorobou).

Dopad na přežití zatím není znám

Do studie zvané Kentaur byli nabráni pacienti, u nichž se symptomy ALS objevily během posledních 18 měsíců a měli zasaženy alespoň tři oblasti těla, což je znamení rychle progradující choroby. Hlavním cílem bylo zpomalit rozvoj onemocnění na 48 stupňové škále, která hodnotí 12 fyzických schopností včetně chůze, řeči, polykání, oblékání, psaní a dýchání. Během 24 týdnů se pacienti na placebu zhoršili o 2,32 bodu více než ti, kdo byli léčeni lékovou kombinací. Nejvíce se přitom lék podepsal na jemné motorice. V dalších směrech, jako je svalová síla, dýchací schopnost či potřeba hospitalizace, se sice AMX0035 jevil lépe než placebo, ne však signifikantně. V obou skupinách, jak na lékové kombinaci, tak placebu, několik pacientů zemřelo, podle odborníků však bude dopad na mortalitu vyžadovat evaluaci po delší časové období.

U některých pacientů se objevily nežádoucí účinky typu nevolnosti a průjmu, po třech týdnech ale z většiny ustoupily. Celkově je podle výzkumníků lék bezpečný. „Otázkou ale je, jestli efekt vydrží déle než po dobu šesti měsíců, po které trvala studie, a jestli tu bude dopad na přežití,“ poukazuje Neil Shneider, ředitel Eleanor and Lou Gehrig ALS Center na Kolumbijské univerzitě.

Většina účastníků studie už také dříve užívala jeden nebo oba léky schválené na ALS, tedy riluzole, který může prodloužit přežití o několik měsíců, a edaravone, který může zpomalit progresi o 33 procent. Podle ředitelky Healeyho centra a jedné z autorek studie Merit Cudkowiczové by přitom AMX0035 mohl být užíván spolu s již existujícími léky. Zdá se totiž, že každý z nich funguje trochu jiným způsobem.

Vědci chtějí brzy publikovat dlouhodobější data – většina účastníků studie chtěla pokračovat v užívání lékové kombinace i po ukončení studie a někteří ji již nyní užívají déle než dva roky.

ALS nebo také Lou Gehrigova choroba je nejčastějším onemocněním motoneuronu, které je každoročně diagnostikováno šesti tisícovkám lidí po celém světě. V testování je nyní kolem dvaceti terapií včetně kmenových buněk, imunoterapie či genových terapií určených pro deset procent případů, které způsobují známé mutace.

-mk-