Podle Spolkové lékařské komory koronavirová krize ukázala, že už není možné dále odkládat nezbytné investice do německých nemocnic. Tři miliardy eur, které na ně odklepla spolková vláda, nebudou podle komory stačit. Stát by měl ještě nejméně dvě miliardy eur přidat.
Na jednání zdravotního výboru Spolkového sněmu u příležitosti projednávání návrhu zákona upravujícího fungování nemocnic zaznělo, že německé nemocnice dlouhodobě trpí podfinancováním v oblasti investic. Zmínili to zástupci Spolkové lékařské komory, kteří podle deníku Deutsches Ärzteblatt upozornili, že nemocnice musí své investice financovat z jiných zdrojů.
Lepení investičních děr
Těmi jsou peníze, které mají směřovat do provozních výdajů. Kvůli tomu pak nemocnice musí omezovat své personální kapacity, a nejsou tak schopny zajistit takovou zdravotní péči, jakou by mohly, kdyby nemusely finanční prostředky takto přesouvat. Zástupci Spolkové lékařské komory proto prosazují, aby došlo k navýšení výdajů na investice nad rámec spolkovou vládou přislíbených tří miliard eur, a to přinejmenším na miliard pět (přes 134 miliard korun).
Komora poukázala také na to, že ruku v ruce s investicemi ovšem musí přijít také rozšíření personálních kapacit, mají-li mít investice nějaký smysl. Připomněla také nutnost investovat do digitalizace nebo do pohotovostní péče. Předkládaný návrh zákona tyto požadavky prý nezohledňuje dostatečně.
Německá asociace nemocnic (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) ovšem plánovaný investiční program pro nemocnice vítá. Generální ředitel asociace Georg Baum vypíchl peníze, s nimiž je v plánu počítáno na podporu digitalizace nemocnic. Podle něho jde o „důležitý krok, díky němuž se podaří splnit mnoho stanovených cílů“. Nicméně i DKG je přesvědčena, že ze strany státu existuje ve financování nemocničních investic určitý dluh. Návrh zákona by ale mohl podle DKG znamenat nastolení nového přístupu ke sdílení investičních nákladů mezi spolkovou a zemskou úrovní.
Georg Baum požadoval, aby financování investic bylo flexibilní. To je podle něho jediný způsob, jak co nejrychleji investiční deficit dohnat. V návrhu se totiž počítá s tím, že by nemocnice měly převzít až třicet procent z nákladů na investiční projekty. Jenže podle Bauma řada nemocnic nemá dostatečné prostředky, aby mohla tuto podmínku splnit. Tím pádem některým nemocnicím hrozí, že na žádné peníze na investice nedosáhnou.
Cítíme ekonomický tlak, hlásí nemocniční lékaři
Podfinancované investice ale nejsou jediným problémem, kterému musí německé nemocnice v současné době čelit. Koronavirová krize se totiž začíná projevovat na tom, jaká rozhodnutí přijímají nemocniční lékaři ve vedoucích funkcích. Přesněji řečeno jde o ekonomické dopady koronavirové pandemie.
Podle průzkumu Asociace vedoucích nemocničních lékařů (VLK – Verbands der leitenden Krankenhausärzte Deutschlands) totiž 60 procent nemocničních lékařů ve vedoucích funkcích přiznalo, že v současné době zažívá zvýšení ekonomický tlak na svá lékařská rozhodnutí. A to i přes opatření přijatá spolkovou vládou, která nemocnicím přiklepla dodatečné peněžní prostředky.
Kromě toho 57 procent těchto lékařů vyhodnotilo aktuální finanční situaci své kliniky jako kritickou. 37 procent ji hodnotí jako vyváženou a pouze šest procent jako dobrou. 59 procent dotázaných uvedlo, že paušální platby za zdravotnickou péči poskytovanou jejich nemocnicí nejsou dostatečné. Průzkumu, který probíhal od 18. srpna do 8. září, se zúčastnilo 663 lékařů ve vedoucích funkcích, uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.
Spolková vláda v důsledku propuknutí koronavirové pandemie přijala určitá opatření, která měla ulevit ošetřujícímu personálu tak, aby se jeho síly mohly přesunout právě k péči o pacienty s covidem-19. Podle 46 procent dotázaných lékařů ve vedoucích funkcích byla tato opatření účinná, zbylých 54 procent je pak vyhodnotilo jako nepříliš efektivní.
Petr Musil
