O systematickém hodnocení vlastností a účinku zdravotnických prostředků, tedy tzv. health technology assessment (HTA) se hovoří několik let. Zatím se ale v praxi mnoho neudálo. Jaká je tedy reálná potřeba HTA, u kterých zdravotnických prostředků má smysl začít a jakým způsobem se má odehrát celý proces od hodnocení, přes posouzení až po rozhodnutí? Těmito otázkami se zabýval včerejší Kulatý stůl Zdravotnického deníku, kterého se zúčastnili experti, členové kategorizační komise, zástupci pojišťoven i pacientů. V diskusi se postupně osvětlovala a následně sbližovala zdánlivě vzdálená stanoviska. Shoda panovala zejména na tom, kterými kroky je potřeba začít, že je třeba umožnit všem stakeholderům přinést argumenty na stůl a také, že je přitom nutné respektovat stávající právní stav.
K podrobnějšímu popisu diskuse a postojích jednotlivých účastníků se ve Zdravotnickém deníku dostaneme v následujících článcích. Nyní alespoň shrneme některé body.
Zákon č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění již dnes předpokládá, že se u nekategorizovaných zdravotnických prostředků na poukaz má hodnotit nákladová efektivita. Jinými slovy toto je legislativní prostor pro HTA. Všechny ostatní typy zdravotních prostředků toto ukotvení nemají a je třeba řešit je v dlouhodobém časovém horizontu. Debatu se musí vést o tom, kde má HTA smysl a kde nikoliv. Jistě by se mělo týkat inovací, které jsou nákladné. Ale například u ZUMů (zvlášť účtovatelný materiál) by tato diskuse měla být spojena s komplexní změnou úhradových mechanismů a zaměřena spíše na regulaci výkonů, které jsou s nimi spojeny.
V současnosti celou debatu o HTA akcelerují zdravotní pojišťovny, účastníci tuto aktivitu ocenili, ale současně upozornili, že pojišťovny nemohou být těmi, kdo rozhoduje. Ostatně je třeba mít na paměti rozhodnutí Ústavního soudu, který v minulosti pokáral zdravotní pojišťovny, že se při svých procesech nechovají transparentně. Proces HTA má tři fáze:
- hodnocení, které provádí sám výrobce (žadatel),
- dále posouzení, které by mělo vytvořit prostor pro všechny relevantní argumenty stakeholderů, samozřejmě zejména zdravotních pojišťoven, odborných společností, pacientů a mělo by tedy být jakýmsi kritickou oponenturou hodnocení
- a nakonec rozhodnutí.
Zatímco na prvních dvou fázích panovala jasná shoda, o rozhodnutí se vedla zajímavá debata. Nabízejí se modely komisionální, úřednický a politický. Z diskuse postupně vyplynulo, že na konci cesty by měl být nějaký správní úkon, detailní zdůvodnění, jak a proč bylo rozhodnuto. Komise v sobě skrývají rizika konfliktu zájmů a i politického ovlivnění, protože záleží na jejich složení a způsobu jmenování. Jak řekl Ing. Jan Beneš, předseda Komise pro zdravotnické prostředky Svazu zdravotních pojišťoven: „HTA potřebujeme, zvláště na drahé zdravotnické prostředky, ale je to dobrý sluha a zlý pán.“ Pojišťovny se při svých aktivitách dostávají na hranu svých možností, musejí tedy u posuzování být, ale konečné rozhodnutí musí mít politické mantinely. Na ty narážíme ovšem v českém zdravotnictví neustále, protože politici se bojí občanům říci, jaký je jejich nárok na čerpání zdravotní péče a jaké má limity.
Kulatý stůl se také shodnul na tom, že cílem HTA není šetřit finanční prostředky. Miroslav Palát, prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (CzechMed), vítá HTA, „pokud přinese kultivaci debaty o přínosech nákladech, která se povede na základě slušně zpracovaných dat.“ A v podobném duchu se pak pro Zdravotnický deník dodatečně vyjádřil také náměstek VZP David Šmehlík, který se jednání u kulatého stolu nakonec nemohl zúčastnit, protože byl povolán na jednání vlády řešící koronavirovou krizi. „Smyslem není restrikce, omezení, ale opravdu korektní posouzení procesu hodnocení zdravotnického prostředku a nastavení standardizovaných pravidel, která budou platit pro všechny a která celý proces zjednoduší a zlepší samotné hodnocen,“ vysvětlil přístup VZP náměstek s tím, že věří, že dojde k posunu v dostupnosti, rychlosti, efektivitě posuzování, což v konečném efektu může u některých prostředků zrychlit jejich přístup k pacientům.
-cik-
