Fakultní nemocnice Královské Vinohrady zatím nárůst počtu covidových pacientů zvládá, i když se již neobejde bez pomoci mediků a dobrovolníků. V současné vlně máme pacienty ve věku od dvaceti let, teď opravdu záleží na mladých lidech, aby dodržovali pravidla, říká v rozhovoru pro Zdravotnický deník obchodní náměstek ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Marek Brosche.

Jaká je teď situace ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady? Kolik máte hospitalizovaných pacientů s covid-19?

K dnešnímu ránu (rozhovor byl veden ve čtvrtek 22.10. – pozn.red.) jsme měli 68 pacientů, ale čísla se rychle mění. Postupně zvedáme počty lůžek určených pro covid pozitivní pacienty tak, abychom jich měli v očekávání vrcholící druhé vlny dostatečný počet. V souladu s pokyny ministerstva zdravotnictví připravujeme 170 lůžek na jednotkách intenzivní péče a 320 standardních lůžek.

To znamená, že budete muset omezit jinou péči.

Ano, některou péči v rámci nemocnice musíme restrukturalizovat. Ale tak, aby nebylo ohroženo základní fungování nemocnice v oblastech, které jsou pro Prahu i další české regiony nenahraditelné, tedy traumacentrum s komplexní péčí o úrazy, dále popáleniny, srdeční infarkty, mozkové mrtvice, akutní operace a další. Připraveni musíme být i na nenadálé události jako byla třeba aktivace traumaplánu při nedávném vlakovém neštěstí nebo o víkendu kvůli demonstraci na Staroměstském náměstí. Zároveň musíme být schopni postarat se o pacienty, kteří k nám přicházejí s covidem. Některá oddělení proto omezují plánovanou péči, zatím se nám daří domlouvat s pacienty pozdější termíny.

Mohlo by vás zajímat

Kdo rozhoduje o tom, co se bude omezovat?

Restrukturalizaci má na starosti krizový tým. Je to každodenní rozhodování na základě aktuální situace. Jak narůstá počet pacientů, předělávají se postupně oddělení, ale tak, abychom péči omezovali co nejméně. Zároveň si zachováváme určitou rezervu, naše nemocnice totiž není spádová pouze pro Prahu, ale i pro střední Čechy, kde se, podle našich informací, kapacita nemocnic brzy vyčerpá. Očekáváme tedy ještě větší nápor pacientů.

Jak jste na tom personálně? Nechybí nemocnici lékaři nebo sestry?

Kapacitně to zatím zvládáme. Na rozdíl od jiných nemocnic zatím nemámě větší problém s tím, že by nám covidem onemocněli ve velkém rozsahu sami zdravotníci, dnes jich je 61 z více než tří tisíc, a to včetně těch, kteří pracují v červené zóně. Jak se ale počet covidových lůžek zvyšuje, sháníme pomoc na všech stranách. Zapojují se dobrovolníci, například zdravotní sestry v důchodu, ale i sestry a lékaři, kteří teď kmenově pracují mimo zdravotnictví. V obou skupinách jsou i osobnosti, které velmi dobře znáte. To organizuje a koordinuje naše manažerka ošetřovatelské péče. A opravdu velmi nám pomáhá asi 150 mediků, především z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, ale nejen z ní. Pro ně je to nejen cenná zkušenost, ale tak trochu i křest ohněm.

Teď opravdu záleží na mladých lidech

Můžete nějak srovnat současnou situaci s jarní vlnou nákazy?

Na jaře jsme neměli tak vysoký počet nakažených pacientů. Především ale nebyli tak věkově diverzifikovaní, hospitalizovali jsme hlavně osoby ve věku zhruba od 45 let. V současné vlně však máme pacienty od 20 let. Teď opravdu záleží na mladých lidech, aby dodržovali pravidla. Nákaza se hodně rozšířila mezi nimi, například mezi studenty na kolejích vysokých škol.

Současná opatření vlády tedy vnímáte jako adekvátní?

Ano. Potřebujeme bezpodmínečně srazit reprodukční číslo tak, aby nemoc začala ustupovat.

Jak se v prostorách nemocnice chová veřejnost? Nezaznamenali jste problémy?

Pokud jde o odběrová místa, ať již drive-in nebo go-through, tak všichni potřebná hygienická pravidla dodržují, včetně povinných rozestupů. Naštěstí se nám lidé příliš ve frontách nekumulují. V našem rezervačním systému se objednávají po pěti minutách paralelně čtyři a jde to rychle, a to i díky práci našich sester a dobrovolníků z řad mediků. Nestává se, že by se lidé nakazili ve frontě.

V některých nemocnicích tvoří značné procento hospitalizovaných pacientů klienti domovů seniorů, kteří mají již lehký průběh nebo jsou bezpříznakoví, ale kvůli pozitivnímu testu se nesmí vrátit. Máte podobný problém?

V naší nemocnici nikoli. Drtivá většina pacientů má příznaky a hospitalizaci skutečně potřebuje.

Má nemocnice dostatek osobních ochranných prostředků?

Již v rámci první vlny jsme se zásobili poměrně dostatečně. Zároveň jsme měli za povinnost předzásobit se na dva měsíce, což jsme učinili. Zásoby pravidelně doplňujeme, zejména tam, kde lze předpokládat delší dodací lhůty, například u ochranných obleků.

Zásadní problémy s nedostatkem lůžek, personálu nebo osobních ochranných prostředků tedy, zdá se, v současné době zatím nemáte. Je něco, čeho se nemocnici nedostává?

Určitě potřebujeme doplnit technické vybavení. V současné době čekáme na dodávku, a snad tu do čtrnácti dní bude, vysokoprůtokových kyslíků (high flow nasal oxygen). To nám umožní v případě postupného zhoršování stavu pacienta rozdělit oxygenoterapii do tří fází – nejprve nasadíme kyslíkové brýle nebo masku, pak vysokoprůtokový kyslík a až nakonec plicní ventilátor. To nám pomůže zvládnout očekávaný až několikanásobný nárůst pacientů.

Další věcí, kterou řešíme, je, jak dostat k lidem co nejrychleji výsledek jejich testu na covid-19, zvláště těm, kteří jsou bez příznaků, ale mohou být infekční. Standardní doba na dodání výsledku je 48 hodin, mojí ambicí je zkrátit to na pět hodin. Rozšířili jsme kapacity naší laboratoře, dnes jsme schopni analyzovat přes 2.000 vzorků denně, tedy desetinásobek původní kapacity. Objednali jsme další techniku a měnili metody, které nám to umožňují. Skvělým počinem je v této souvislosti elektronický systém žádanek na provedení testu. Již od praktického lékaře se dozvíme, kdo se k nám chystá, a jsme na to připraveni. Je to již hodně automatizovaný proces. Pomáháme i dalším nemocnicím mimo Prahu, vzorky k nám sváží například mladoboleslavská nemocnice.

V důsledku koronavirové krize budou mít pražské nemocnice nově přístup k evropským penězům, a to díky programu React-EU, který má zemím EU pomoci vyrovnat se s důsledky pandemie. Chystá se nemocnice těchto peněz využít?

Ano. Doufáme, že se díky tomu podaří obměnit velkou část zdravotní techniky a tiše doufáme, že za to pořídíme i některé dlouhodobě plánované stavební akce. To nám, stejně jako dalším nemocnicím, pomůže výrazně zlepšit naši technickou připravenost na případné další krizové situace.

Helena Sedláčková