Včasný záchyt závislostí a doporučení vhodné alternativy pro stávající kuřáky by mohly být součástí běžných lékařských vyšetření. VZP by chtěla ve spolupráci s adiktology připravit materiál, který by praktickým lékařům poradil, jak postupovat, a současně chce otevřít odbornou debatu o alternativách klasických cigaret a jejich využití při snižování zdravotních rizik spojených s kouřením. V diskusi v rámci politického panelu Stálé konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku to sdělil náměstek VZP David Šmehlík. Lékaři ovšem musejí mít čas a znalosti, aby závislostní chování odhalili a řešili. „Každý zdravotník je zákona povinován znát, umět a aplikovat krátkou intervenci,“ upozornil profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN. Jenže lékaři to zatím nedělají a neumějí. Chybí ji k tomu totiž dostatečné vzdělání v adiktologii.
„Metody včasné diagnostiky a krátkou intervenci by měl ovládat každý lékař a upozorňuji, že ze zákona každý zdravotník. Potřebuje k tomu ale nějaký background, čili určité penzum znalostí a porozumění základních principů užívání návykových látek. To není možné naplnit za jeden a půl dne,“ vysvětluje profesor Miovský a naráží tím na současná curricula lékařských fakult. „Myslím, že je naprosto absurdní, že v desetimiliónové populaci, kde 3,5 milionu lidí splňuje kritéria pro diagnostikování závislosti a poskytnutí intervence, se říká, že stačí na pregraduální úrovni jeden den a na post graduální půl den,“ pokračuje. Poukazuje přitom i na zkušenost západních zemí, například v USA se také nevěnovala dostatečná pozornost vzdělávání lékařů, dokud nevypukla opiátová krize a nezačaly umírat tisíce lidí. „Pokud se bavíme o metodách minimalizace rizika škod, to už je vyšší úroveň proti krátké intervenci. Pokud tam má být lékař kompetentní, aby porozuměl, jaké jsou alternativy, rozuměl jejich vlastnostem a uměl tyto znalosti aplikovat, tak je absolutní sci-fi, aby to zvládl s časovou dotací pro vzdělávání, která je nyní k dispozici,“ domnívá se Michal Miovský.
VZP je připravena pomoci lékařům
Při překonávání deficitu připravenosti lékařů na včasný záchyt závislosti by náměstek VZP David Šmehlík hledal inspiraci v zahraničí i v dosavadní dobré spolupráci naší největší zdravotní pojišťovny s odbornými společnostmi. “Pokud bychom vytvořili materiál – ve spolupráci s adiktology – pro praktické lékaře, který by nějak popisoval základní postup, upozornil je na co si mají dávat pozor apod., tak by to sice nenahradilo mezeru ve vzdělávání, ale zvýšilo jejich jistotu i erudici, pomohlo správně reagovat a případně pacienta odeslat na správné místo,“ míní náměstek.
VZP by však chtěla jít ještě dál a pomoci lékařům s doporučeními pro pacienty, kteří chtějí snížit dopady kouření na své zdraví. Ostatně to souvisí s jinými aktivitami pojišťovny, například záchytem a léčbou karcinomu plic. David Šmehlík deklaruje, že VZP je připravena vést debatu „jak postupovat u intervencí při odvykání kouření v rámci sítě pneumologických pracovišť“ a také diskutovat s onkologickou, adiktologickou, či pneumologickou odbornou společností. „Chceme vědět, co je ta alternativa, jestli to jsou zahřívané tabákové výrobky nebo něco jiného. Potřebujeme vědět, co je správně,“ říká Šmehlík s tím, že samozřejmě stále platí, že nesprávnější je nekouřit. Nicméně řada kuřáků z různých důvodů s kouřením neskončí, a tak je pro ně vhodné alespoň přejít na alternativní výrobek, jehož používání je spojeno se snížením zdravotních rizik. Pokud je ale mají lékaři doporučovat, pak k tomu musejí mít relevantní data. „Hlásíme se k tomu, že v rámci této debaty se domluvíme na společném jednání,“ slibuje náměstek VZP, který hlavní partnery pro takovou diskusi vidí v odborných společnostech.
Potřeba nezávislých dat
V diskusi v panelu Stálé konference Zdravotnického deníku se její účastníci shodují, že je nezbytné sbírat a korektně vyhodnocovat vědecky ověřená data o efektu jednotlivých forem snižování rizika (harm reduction). „Studie, které by byly zaměřené na léčebné intervence a jejich dopady, se u nás realizují naprosto minimálně. Nějaké finanční prostředky tam jdou, ale velmi malé a data ze studií na národní úrovni máme zcela sporadická,“ přibližuje situaci profesor Miovský s tím, že na všechno nepotřebujeme česká data. „Intervence je přenositelná. Samozřejmě s omezením, že naše populace nemusí reagovat podobně,“ doplňuje.
Za podporu výzkumu a sběr dat se přimlouvá i národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. „V oblasti závislosti je nejdůležitější, aby ta data byla nezávislá na komerčních zdrojích. Na druhou stranu data, která jsou v gesci Národního monitorovacího střediska, jsou na velmi vysoké úrovni ve srovnání s jinými monitorovacími středisky. Sbíráme velké množství dat. Možná je namístě zabývat se jejich lepší komunikací,“ uvádí národní protidrogová koordinátorka, která by také ráda obrátila pozornost, vedle alkoholu a kouření, k lékové závislosti. „Je to obrovské téma, které zasluhuje pozornost. S intervencí by mohli pomoci lékárníci a samozřejmě v neposlední řadě je třeba také rozvíjet zdravotní gramotnost každého z nás,“ míní Jarmila Vedralová.
Princip harm reduction ano, ale je potřeba dále zkoumat účinky alternativ
Princip snižování rizika, tedy harm reduction, je v některých státech již běžnou součástí státní politiky. Také v Česku je zakomponován alespoň obecně jak do vládního programového prohlášení, tak Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním. Mezi politiky zatím zapouští harm readuction kořeny jen pomalu. Nejdále jsou Piráti, kteří mají svoji odbornou komisi, sledují trendy vyspělých zemí a mají formulován jasný názor. „Jakmile je prokázané, což u velké části zahřívaných tabákových produktů dnes už je, že nedochází ke vdechování spalin, omezuje se riziko zdravotních dopadů a je tedy logické, že to dává z pohledu harm reduction smysl. Když je někdo závislý na nikotinu, tak proč musí ještě vdechovat dehet,“ shrnuje pohled Pirátů jejich místopředsedkyně a poslankyně Olga Richterová.
„Nejsem na to expert. Probíhají ale mnoho let studie, které hodnotí tento nový fenomén. Nemůžeme k němu stále ještě říci pozitivní nebo negativní stanovisko,“ zamýšlí se poslanec a ještě nedávný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Poukazuje ovšem na přínos zákazu prakticky veškeré reklamy na cigarety. „Když se na to podíváme retrospektivně, tak skutečně podíl kuřáků, byť pomalu, ale klesá. Čím je to způsobeno, jestli tím, že už to není tak trendy, tak in? Možná je to právě otázka reklamy, nazírání na kouření, které se dnes už stává spíše okrajovou záležitostí. Potřebujeme tento pohled dostat i pokud jde o alkohol,“ přeje si Adam Vojtěch.
Čistý alkohol versus čistý nikotin
Zajímavý aspekt vnesl do diskuse profesor Vlastimil Válek, poslanec za TOP 09, když s jistou nadsázkou srovnává snižování rizika u alkoholu a cigaret. „Samozřejmě u některých závislostí by měl předcházet první krok, aby dopady byly méně složité. U cigaret takto eliminujete část škodlivých látek. Kdybych ale chtěl držet tu logiku, tak by se měla zvýšit reklama na alkoholické nápoje, které mají nižší procento alkoholu a potlačit reklamu na nápoje, které mají větší procento alkoholu. Pokud snažím postupně převádět na méně a méně škodlivé formy u drog, u cigaret, tak proč ne u alkoholu?“ ptá se profesor Válek. „Jsou tam samozřejmě jisté podobnosti a je pravda, že vysokoprocentní alkohol je horší než nízkoprocentní alkohol,“ reaguje profesor Miovský a pokračuje: „Ale problém je v tom, že i ten nízkoprocentní alkohol pořád reprezentuje spoustu problémů, které jsou na něj nabalené. Není tam alternativa. Zatímco čistý nikotin není sice nic bohulibého nebo něco, co by prospívalo tělu, ale zdravotní rizika jsou spojena s nečistotami, dehtem apod. Čistý nikotin nereprezentuje takového strašáka jako čistý alkohol. Čistý alkohol, ať vysokoprocentní nebo nízkoprocentní, nemá žádné příměsi, přesto přináší zdravotní rizika. Ale když něco nehoří, tak to nemůže škodit stejně. Jedna věc je totiž něco tvrdit a druhá věc je něco změřit. Pak už to je ideologie. Nemohu přece do nekonečna opakovat, že hořící cigareta má stejné množství a zdravotní dopady jako něco, co nehoří. To prostě pravda není,“ shrnuje Michal Miovský.
Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové je ovšem důležité, jakým způsobem se komunikují výstupy poznatků o nikotinu, zahřívaném tabáku a jednotlivých alternativních výrobcích směrem k veřejnosti. „Nám nyní v ESPADU vyšel poměrně vysoký nárůst užívání elektronických cigaret u 16ti-letých. To nejsou kuřáci, kteří by šli cestou snižování rizik. Komunikace nesmí zlehčovat dopady. Nikotin je vysoce návykovou látkou,“ upozornila koordinátorka a dodala: „Komunikace principů harm reduction musí probíhat tak, aby neměla negativní dopad na populaci, která se s ještě nepotkala produktem a závislostí.“ (ESPAD je Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách, která poskytuje srovnatelné údaje o rozsahu kouření, konzumace alkoholu a užívání nelegálních drog mezi 16letými studenty již od roku 1995. Studie se provádí v 35 zemích v rámci celé Evropy. V ČR ji koordinuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví – poznámka redakce).
Tomáš Cikrt
Foto: Radek Čepelák
Politický panel Stálé Konference českého zdravotnictví Zdravotnického deníku se konal za laskavé podpory společnosti Sprinx Systems, a.s. a výrobce hodinek Prim.
