Zdravotnické odbory se nedohodly s ministerstvem zdravotnictví na vyšších platech zdravotníků na příští rok. Budou chtít proto jednat přímo s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou (za ANO) či Andrejem Babišem (ANO). Novinářům to po asi dvouhodinovém jednání s náměstkyní ministra zdravotnictví Helenou Regnerovu řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Tématem jednání podle Žitníkové byly možnosti veřejného zdravotního pojištění a otázka, o kolik by bylo možné zvýšit platy zaměstnancům na příští rok. „Bohužel k žádné shodě ani k nějakému sjednocení stanovisek jak odborů, tak zaměstnavatelů nedošlo,“ řekla Žitníková. Odboráři již dříve řekli, že chtějí zvýšit příští rok platy zdravotníků o 15 procent.
Ministr zdravotnictví Prymula to v úterý odmítl, v úhradové vyhlášce podle něj na takový růst peníze nejsou. „Zdravotníci poskytovali obrovské úsilí, abychom zvládli celý ten covid. Do systému se dostal velký balík peněz, hovořím o 11 miliardách jen v posledním období. Nejsem si jist, že úhradová vyhláška umožňuje navýšení o 15 procent. Myslím si, že takto vysoko jít nemůžeme,“ řekl ministr v úterý.
„Podle nás je navýšení platů, které požadujeme, tedy o 15 procent, reálné, ten systém je schopný ho unést, ale bohužel ministerstvo zdravotnictví má jiný názor,“ řekla Žitníková. Odboráři proto nyní chtějí urgovat jednání přímo s Prymulou, který se dnešního setkání nezúčastnil kvůli mimořádnému jednání vlády o nouzovém stavu. Žitníková také zmínila možnost setkání s premiérem Babišem.
Předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel novinářům řekl, že je z dnešního jednání a z přístupu ministerstva hluboce zklamán. Doufal, že po změně ministra „zavane nový vítr“ a ministerstvo uzná jejich argumenty. Poznamenal, že k dohodě již chybí málo času. „Jestliže do 7. října nedojde k dohodě na úhradové vyhlášce, aby mohla být dána do legislativního procesu, a k 31. října uzavřena, tak to bude velký problém. Bojím se toho, že jsme v těžké časové nouzi a bude se těžko hledat rychlé řešení,“ dodal.
Pokud by podle Petra Fialy z Asociace českých a moravských nemocnic byla úhradová vyhláška schválena tak, jak byla připravena, „mohlo by to znamenat hluboký rozvrat celého zdravotnictví“.
Příjmy veřejného zdravotního pojištění by měly příští rok být 380 miliard korun, o 50 miliard více než letos dá stát na platbách pojistného za seniory, děti a další skupiny. Na zdravotní péči má jít asi 367,5 miliardy korun.
Průměrný měsíční výdělek lékaře v akutní lůžkové péči by měl podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zveřejněných v červnu dosáhnout 88.312 korun, zdravotní sestry 47.498 korun. Rozdíl mezi platem sester ve státních nemocnicích a mzdou v krajích nebo u jiných zřizovatelů bude až 7000 korun. Průměrná mzda v celém Česku činila ve druhém čtvrtletí letošního roku 34.271 korun.
Úhradovou vyhlášku musí ministerstvo vydat do konce října. Vychází v ní z dohod mezi zdravotními pojišťovnami a zástupci segmentů zdravotní péče. Celkově má podle nich veřejné zdravotní pojištění hospodařit s 381,5 miliardy korun. Současný návrh počítá s meziročním růstem nákladů na zdravotní péči asi o 13,5 miliardy korun. Návrh počítá, že bude vybráno až o miliardu méně než pojišťovny vydají, zapojit mají rezervy. Započtené nejsou náklady na testování podezřelých na nákazu covidem-19 a úhradu případné vakcíny. Podle odhadů půjde o dalších šest až sedm miliard korun, které budou pojišťovny čerpat z rezerv.
-čtk-
