Celkem 194 zemí světa se zavázalo podílet programu, jehož cílem je celosvětová eliminace rakoviny děložního čípku, tedy onemocnění, u kterého se každý rok objeví 570 tisíc nových případů. Zhruba 311 tisíc žen ročně pak v důsledku této choroby umírá. Naprosté většině případů rakoviny děložního čípku je však možné předejít, a to kombinací primární prevence v podobě očkování proti lidských papilomavirům (HPV) a sekundární prevence v podobě screeningových programů. Celosvětová eliminace tohoto nádorového onemocnění je však možná. Do roku 2050 je reálné snížit počet nových případů o 40% a zabránit tak úmrtí 5 milionů žen. Česko však už nyní neplní cíl v podobě potřebné proočkovanosti proti HPV.
Účinné a bezpečné očkování proti rakovině existuje a skutečně zachraňuje životy. Právě dostupné vakcíny proti lidských papilomavirům (HPV) znamenají zásadní zlom v celosvětové prevenci rakoviny děložního čípku. Podle Globální strategie pro urychlení eliminace rakoviny děložního čípku vytvořené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) je reálné do roku 2050 snížit výskyt nových případů tohoto nádorového onemocnění o 40%, a to kombinací tří kroků. Na základě rezoluce, kterou přijalo 194 zemí světa zasedajících na Světovém zdravotním shromáždění, je možné se dostat na cestu úplné eliminace rakoviny děložního čípku společným dosažením tří nástrojů. Konkrétně by do roku 2030 měly jednotlivé státy dosáhnout 90% proočkovanosti u dívek mladších 15 let, 70% žen ve věku 35 let by mělo projít kvalitním screeningovým vyšetřením, které pak bude opakováno v jejich 45 letech, a současně 90% žen, u nichž bude zjištěno toto onemocnění, bude léčeno, přesněji 90% žen s před-rakovinovým nálezem a 90% žen s potvrzenou diagnózou rakovinou děložního čípku.
„Odstranit jakoukoliv rakovinu by se kdysi zdálo jako nesplnitelný sen, ale nyní máme k dispozici nákladově efektivní nástroje, jejichž účinnost je postavená na důkazech, abychom tento sen uskutečnili,“ uvedl v prohlášení pro média Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO. Podle něj je možné odstranit problém, jaký rakovina děložního čípku představuje pro veřejné zdraví, pokud budou všechny tyto účinné nástroje používány společně a celosvětově.
Rakovina děložního čípku je preventabilní onemocnění, jehož vzniku lze předcházet. Současně je léčitelná, pokud se jí podaří odhalit včas. Přesto se podle statistik WHO jedná o celosvětově čtvrté nejčastější nádorové onemocnění u žen. Pokud by pak nebyly přijaty další kroky vedoucí k omezení výskytu této nemoci, do roku 2030 by celosvětově vzrostl počet nově diagnostikovaných případů z 570 tisíc (v roce 2018) na 700 tisíc ročně. Současně by došlo k nárůstu úmrtí v důsledku tohoto nádorového onemocnění z 311 tisíc na 400 tisíc ročně. Přičemž v zemích se středními a nízkými příjmy je výskyt rakoviny děložního čípku téměř dvakrát vyšší a úmrtnost dokonce třikrát vyšší než ve vysoko-příjmových státech.
Rwanda jako příklad pro ostatní země
Reálnost plánu celosvětové eliminace rakoviny děložního čípku potvrdila nově publikovaná analýza zaměřená na 78 států se středně vysokými a nízkými příjmy, která byla zveřejněna v prestižním žurnálu Lancet. Zásadní podmínkou pro dosažení tohoto cíle je očkování dívek proti HPV. Podle této analýzy i přes existenci nástrojů pro screeningové programy a současně vakcín proti HPV přetrvávají mezi jednotlivými zeměmi značné nerovnosti, i když právě kombinace screeningových a očkovacích programů je nákladově efektivní a současně pro jejich použití existuje dostatek kvalitních vědeckých důkazů. I v případě, že by v těchto méně ekonomicky silných zemích byly proti HPV očkovány pouze dívky (vyspělé státy včetně Česka hradí toto očkování také chlapcům), by proočkovanost na úrovni 90% vedla ke snížení incidence rakoviny děložního čípku z 19,8 na 2,1 na 100 tisíc žen během příštího století, což by znamenalo snížení incidence tohoto onemocnění o 89,4% v těchto státech. Současně využitím plošných screeningových programů jednou v životě ženy by došlo ke snížení incidence rakoviny děložního hrdla na 1 případ na 100 000 žen. Pokud by screeningové vyšetření absolvovaly ženy dvakrát během svého života, pokles incidence by byl až 0,7 případu na 100 000 žen. Kombinací očkovacích a screeningových programů by pak v těchto chudých zemích bylo možné podle této analýzy dosáhnout až 100% eliminace případů rakoviny děložního čípku. Současně tato analýza považuje cíl celosvětové eliminace rakoviny děložního čípku za reálný, a to právě díky kombinaci plošného očkování a screeningových programů.
Příkladem země, která dokáže efektivně snižovat počet případů tohoto onemocnění, je středoafrická Rwanda. Během dvaceti let se zde podařilo díky programům WHO zvýšit proočkovanost dětské populace proti závažným infekčních chorobám, jako je obrna, spalničky nebo záškrt z 25 na 95%. V roce 2011 podepsala Rwanda dohodu s farmaceutickou společností Merck, která se zavázala po dobu tří let dodávat dodávky těchto vakcín zcela zdarma. Cílem společnosti bylo ukázat, že toto očkování má efekt i v rozvojových zemích světa.
„Když rychle zjistíte, že máte vakcínu, která může mít zásadní dopad na prevenci rakoviny děložního čípku, a současně největší zátěž v tomto ohledu nesou nejchudší komunity světa, nemůžete se s čistým svědomím nepřihlásit k tomu, že vakcínu učiníte dostupnou a nevytvořit udržitelný program očkování,“ popsal v loňském roce v reportáži pro CNN Mark Feinberg, někdejší vědecký sekretář a současně vedoucí rwandského programu společnosti Merck. „Program ve Rwandě měl dva cíle, dostat vakcínu k populaci, která by z ní mohla mít prospěch, a také ukázat, co vše je možné. Rwanda je neuvěřitelnou zemí z pohledu toho, jak se věnuje veřejnému zdraví. Pokud by toto nebylo možné zde, tak nikde,“ dodal.
Samotný program se neobešel bez kritiky, například proč raději Rwanda nedá přednost očkování proti jiným infekčním chorobám. Někdejší rwandská ministryně zdravotnictví Agnes Binagwaho na to tehdy reagovala, že země je schopna zajistit vysokou proočkovanost například proti tetanu a spalničkám: „Copak 330 tisíc rwandských dívek, které budou v první fázi programu očkovány proti vysoce rozšířeným onkogenním virům zdarma, nelze považovat za lidi?“ Současně tehdy kritizovala stále rozšířenou představu, že nejmodernější preventivní či léčebné metody nejsou vhodné pro Afriku, protože jí tvoří chudé státy.
„Lidé, kteří vytvořili tento odpor, si neudělali své domácí úkoly. Neznají naši zemi a neví, že naše děti jsou dobře očkovány jinými dostupnými vakcínami. Očkování proti HPV je skvělým nástrojem, jak předcházet jednomu z nejzávažnějších nádorových onemocnění u žen, a to rakovině děložního čípku. Je méně nákladné přecházet tomuto onemocnění a utrpení, které způsobuje,“ uvedla pro CNN Binagwaho, která nyní působí na rwandské University of Global Health Equity.
Podle údajů rwandského ministerstva zdravotnictví je proočkovanost dívek proti HPV na úrovni 93%. Před spuštěním očkovacího programu v zemi neexistoval screeningový program zaměřený na rakovinu děložního čípku. Byl však spuštěn spolu s očkováním. Právě vakcinace je ale v rozvojových zemích, kde není běžně dostupná zdravotní péče, naprosto klíčová. V současnosti Rwanda řeší, jak ve spolupráci s mezinárodní iniciativou GAVI, která se zaměřuje na dodávky vakcín a podporu očkovacích programů v chudých zemích světa, zajistit pokračování očkovacího programu. Právě Rwanda byla vůbec první africkou zemí, která spustila program očkování proti HPV u dívek, a to právě díky darovaným vakcínám. Výsledkem je velký úspěch v podobě vysoké proočkovanosti.
Pandemie covid-19 ztěžuje očkování proti HPV
Ironií osudu je, že Rwanda má v současnosti vyšší proočkovanosti proti HPV, než výrazně bohatší Česko, které je navíc schopné hradit toto očkování jak dívkám, tak chlapcům. Podle mezinárodní studie Inovace pro život, na níž se podílí Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, proočkovanosti proti HPV v Česku kontinuálně klesá. „Přestože je možné se efektivně bránit očkováním, míra proočkovanosti proti HPV u nás klesá. Ze studie Inovace pro život vyplývá, že v roce 2012 bylo v České republice proočkováno 75,7% populace, zatímco o pět let později již pouze 63,7%. Ve skupině třináctiletých chlapců proočkovanost dosahovala jen 29,7%,“ uvádí Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIFP. Nejvyšší proočkovanost vykázala Malta (88%) následována Belgií (83%), Švédskem (82%) a Portugalskem (81%).
Negativní vliv navíc v současnosti může mít i přítomnost pandemie covid-19, která může vést k tomu, že část rodičů toto očkování odloží. „Obavy z očkování, včetně toho proti HPV, jsme zaznamenali už v prvních měsících pandemie. Rozhodně však nedoporučujeme, aby rodiče jakékoli očkování odkládali z jiných než zdravotních důvodů. Například právě u očkování proti HPV by děti jeho odkladem mohly přijít o úhradu,“ upozorňuje Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.
Pandemie covid-19 může negativně ovlivnit i očkovací programy proti HPV v dalších zemích světa. Podle WHO může dojít vlivem pandemie a přijatých opatření například kvůli omezením na hranicích ke zpoždění dodávek vakcín a ztíženému přesunu zdravotnických pracovníků, přerušení očkovacích programů či vlivem uzavření škol k přerušení očkovacích programů, které probíhají ve školách, případně ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče, kdy není možné cestovat z odlehlejších oblastí. Pokud je to však možné, mají podle WHO jednotlivé země zajistit, aby očkovací i screeningové programy běžely i v době pandemie.
„Boj proti rakovině děložního čípku je také bojem za práva žen. Zbytečné utrpení, které je způsobeno tímto onemocněním, odráží nespravedlnost, která ovlivňuje zdraví žen po celém světě. Společně však můžeme vytvářet historii, která nám zajistí budoucnost bez rakoviny děložního čípku,“ shrnuje Princess Nothemba (Nono) Simelela, gynekoložka, která je součástí týmu generálního ředitele WHO a věnuje se oblasti rodinného zdraví, zdraví žen, dětí a dospívajících.
Ludmila Hamplová
