Senát má nový výbor pro zdravotnictví. V jeho čele stojí bývalý ředitel FN Brno Roman Kraus

Senát bude mít nově deset výborů místo devíti. Důvodem je rozdělení dosavadního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Včera to schválili senátoři na první povolební schůzi horní komory Parlamentu. V čele nového výboru pro zdravotnictví stojí bývalý ředitel brněnské fakultní nemocnice Roman Kraus (ODS). 

Horní komora Parlamentu schválila na své včerejší první schůzi v novém složení rozdělení dosavadního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku na dva útvary. Do čela nového výboru pro zdravotnictví se postavil bývalý ředitel brněnské fakultní nemocnice Roman Kraus (ODS). Staronovými členy výboru jsou bývalý předseda výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Lumír Kantor (nestraník za KDU-ČSL), Alena Dernerová (nestraník za SD-SN) a Jan Žaloudík (nestraník za ČSSD). Ti se nově potkají s Tomášem Fialou (nestraník za ODS), Ondřejem Šimetkou (nestraník za ODS) a Ivem Trešlem (STAN).

Nový předseda výboru Roman Kraus byl do senátu zvolen v letošních volbách za obvod Brno-město na společné kandidátce ODS a TOP 09. Ještě vloni působil na postu ředitele Fakultní nemocnice Brno, v listopadu však skončil na vlastní žádost a bez udání důvodu. Už tehdy se spekulovalo, že se chce věnovat kariéře senátora.

A protože v současné době mluví všichni o tom, co je třeba dělat ohledně potlačení pandemie covid-19, zeptali jsme se nového předsedy, jakým “necovidovým” problémům je zapotřebí se podle jeho názoru v českém zdravotnictví prioritně věnovat.

“Necovidové” priority českého zdravotnictví podle MUDr. Romana Krause

• Změna pregraduálního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, hlavně zdravotních sester. Je třeba zvýšit podíl odborné výuky teoretické i praktické tak, aby po absolvování střední školy mohly pracovat, po absolvování krátkého adaptačního procesu, ve zdravotnických zařízeních s maximem kompetencí, samostatně. Zavést pro tyto studenty motivační stipendia, aby zůstali v oboru a v ČR.

• Změna postgraduálního vzdělávání lékařů. Hlavně změnit akreditační kritéria tak, aby významná část tohoto vzdělávání mohla být realizována i v menších zařízeních než jen ve fakultních nemocnicích. Např. smluvní sdružování menších zařízení, která nemají všechny odbornosti požadované pro vzdělávání v daném oboru. Cílem je zajistit, aby lékaři neodcházeli z menších nemocnic, krajských, městských do center a malé nemocnice byly schopny toto vzdělávání zaplatit.

  

• Podstatné rozšíření domácí péče ve všech formách. Zdravotní i zdravotně sociální. Zároveň změnit a zlepšit její financování. Lidé chtějí zůstávat v domácím prostředí a nikoli v různých kamenných “ústavech” následné a dlouhodobé péče. Navíc je to ekonomicky efektivnější.

• Skutečná elektronizace zdravotnictví. Cílem, kromě zjednodušení a ekonomické efektivity, je snížit počet fyzických návštěv zdravotnických zařízení.

• Obnova návštěvní pohotovostní služby praktických lékařů pro dospělé i děti a dorost. Cílem je větší komfort pro klienty, snižování počtu návštěv urgentních příjmů, zejména nižších typů a opět ekonomická efektivita.

• Zásadním úkolem je novela zákona 48/1997 Sb. o zdravotním pojištění. Je třeba zavést spoluúčast pacientů a zavést možnost připojištění na přesně definované služby a produkty. To je úkol nejobtížnější s největším politickým nábojem.

• Zbývá ještě hodně témat: zlepšení organizace poskytované péče, zlepšení její kontinuity, provázání poskytované péče bez ohledu na typ zřizovatele zdravotnické zařízení, programy zlepšení péče o chronicky nemocné, např. diabetiky. To je však úkol nejen pro ministerstvo, ale spíše i pro zdravotní pojišťovny. A našli bychom i témata další.

[infobox-cela-sirka]

-sed-

Mohlo by vás zajímat

Blatný: Bude komerční vakcína, v české není důvod pokračovat