Zlehčování současné epidemické situace, podceňování počtu nakažených i zemřelých, zpochybňování významu roušek i toho, že došlo k přetížení nemocnic – to jsou jen některé z dezinformací, které zaplavují internet. Lvím dílem k jejich šíření přitom přispěl americký prezident Donald Trump, který tak podkopává ochotu veřejnosti dodržovat preventivní opatření i nechat se očkovat. Bohužel nejde jen o problém Spojených států – s podobnými lživými zprávami musíme bojovat i v České republice.
Šíření dezinformací a lží má přímý, někdy dokonce smrtící dopad na lidské životy. Kaiser Health News popisují případ floridského taxikáře, který kvůli konspiračním teoriím uvěřil, že je celá věc kolem covidu nafouknutá či dokonce smyšlená. On i jeho žena tak odmítali nosit roušky, a když oba onemocněli, manželka nemoci podlehla. Dezinformace se podepsaly i na životě učitelky, která jim sama nevěřila – jenže poté, co prezident Trump doporučil jako preventivní léčbu hydroxychlorochin, nemohla sehnat svůj lék na lupus, který lidé skoupili do zásoby.
Záplavu lží a konspirací pomohl živit prezident Donald Trump, který tvrdil, že covid ve skutečnosti způsobil jen zlomek ze statisíců úmrtí, a podkopal také důvěru v nošení roušek. K němu se pak přidávají anonymní „lékaři“ a skeptici, kteří rozšířili falešné obvinění, že nemocnice počty pacientů nadsazují, aby dostaly platby navíc. Televize i rádia dala prostor lidem, kteří se vysmívali významu odstupů mezi lidmi a na začátku pandemie tvrdili, že USA má dostatek ochranných prostředků – ačkoliv opak byl pravdou. Celkové vyznění tak směřovalo k tomu, že hrozba pro zdraví obyvatel je zveličená a má jen Trumpa politicky poškodit.
Americký prezident shazoval význam pandemie už od počátku. Letos v únoru prohlásil, odborníkům navzdory, že lidé mají dodržovat opatření jako u chřipky, tedy mýt si ruce. Trumpovi političtí spojenci tou dobou do médií tvrdili, že je koronavirus používán jako zbraň proti prezidentovi, ačkoliv je to obyčejné nachlazení. Přitom bylo už v prvních týdnech zřejmé, že smrtnost je mnohem vyšší než u nachlazení. A zatímco se virus šířil, šířily se i zprávy, které ho zlehčovaly.
Mohlo by vás zajímat
„Bylo tu mnoho zdrojů dezinformací a řada zvolených zástupců vedle Trumpa nebrala virus vážně nebo šířila dezinformace. Nejde jen o to, co říká Trump – je důležité nevynechávat z toho roli ostatních,“ řekl KHN profesor na Dartmouth College Brendan Nyhan.
V srpnu se například na Twitteru objevilo hnutí, které zpochybňovalo počty mrtvých. Skeptici dezinterpretovali data Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (CDC), podle nichž šest procent lidí, kteří na covid zemřeli, nemělo žádnou komorbiditu. Z tohoto údaje ovšem vzniklo tvrzení, že na covid ve skutečnosti zemřelo jen šest procent lidí z uváděného počtu (dnes jde ve Spojených státech o 300 tisíc obětí). Jenže CDC i další kapacity stále zdůrazňují, že právě lidé s komorbiditami jsou nejvíce náchylní covid-19 chytit a podlehnout mu.
Přesto se dezinformace šířila sociálními sítěmi dál, až ji nakonec ve Fox News 1. září zopakoval i Donald Trump. „Viděl jsem statistiku, která hovořila o tom, že jen šest procent lidí skutečně zemřelo na covid, což je velmi zajímavé – umírali z jiných důvodů,“ tvrdil Trump. Ten samý den vystoupil v televizi ředitel Národního institutu pro alergii a infekční nemoci Anthony Fauci. „CDC se snažila říci, že je tu určité procento, které mělo pouze covid. To ale neznamená, že někdo, kdo má hypertenzi nebo diabetes, nezemřel na covid – zemřel,“ upozornil Fauci. Jenže lživá informace už si žila vlastním životem.
„Jde o echo efekt, při němž Donald Trump vyhledává informace, které mezi posluchači rezonují a podporují jeho politické názory. A jeho posluchači zase chtějí být slyšet, takže jsou pobízeni, aby mu předali své informace,“ vysvětluje expertka na dezinformace z Washingtonské univerzity Kate Starbirdová.
Dalším příběhem je nošení roušek. Na začátku pandemie sice CDC uvedla, že je lidé nemají nosit, aby byly k dispozici pro zdravotníky na frontových liniích, 3. dubna ale agentura doporučení změnila s tím, že každý Američan by měl na veřejnosti nosit nezdravotnické hadrové roušky. Trump toto doporučení zveřejnil, ale pak je podkopal. „Je to dobrovolné. Nemusíte to dělat. Nemyslím si, že to budu dělat já,“ řekl na tiskové konferenci. A skutečně – Američané neviděli Trumpa v roušce do července, kdy navštívil Národní vojenské zdravotnické centrum Waltera Reeda.
Mezitím dezinformátoři zaplavili internet tvrzeními, že roušky snižují příjem kyslíku, zachytávají plísně, drží se v nich koronavirus a zkrátka nefungují. CDC sice zveřejnila korelaci u lidí, kteří chodí do barů a restaurací, kde se roušky nenosí po celou dobu, a pozitivními testy na covid, skeptici ale vyrukovali s vlastními zprávami. K těm patřilo například to, že 85 procent lidí, kteří se nakazili, roušku nosilo, a ta tedy nefunguje. Jenže toto tvrzení je zavádějící a zmíněný vzorek zahrnoval jen malý počet pozitivně testovaných. Hygienici a odborníci na infekční onemocnění jsou od dubna jednotní: roušky jsou podle nich jedním z nejlepších způsobů, jak se proti covid-19 chránit. Přesto však prezident Trump zopakoval zavádějící studii v televizi.
Peníze ze mrtvé pacienty a nebezpečné roušky
Dezinformátoři se navezli i do nemocnic – i když viděli zoufalé zprávy a videa sdílená nešťastnými zdravotníky. Jedou z nich byla i sestra Melissa Steinerová z JIP v jihovýchodní michiganské nemocnice, která po třináctihodinové službě u dvou kriticky nemocných pacientů na ventilátorech sdílela emotivní video. „Opravdu, lidi, cítím se jako ve válečné zóně. Byla jsem úplně izolovaná od svého týmu, měla omezená zdroje, zásoby i nedostatečnou podporu lékařů, kteří byli přetížení. Už se sesypávám, tak to proboha lidi berte vážně. Je to opravdu špatné,“ řekla Steinerová.
Video bylo jen jednou z proseb přetížených nemocničních pracovníků, aby situaci lidé nezlehčovali. Přesto se ale zvedla ofenziva. Někteří začali sdílet nemocniční parkoviště, na kterých je v dohledu jen několik aut. Poté se republikánský senátor za stát Minnesota v televizi vyjádřil, že nemocnice dostávají od pojišťovny peníze za covidové pacienty, což je vede k tomu, aby jejich počty nafukovaly. Ke svému tvrzení pochopitelně nedoložil žádné důkazy. Trump posléze toto tvrzení využil v kampani, aby zpochybnil počty mrtvých.
„Naši lékaři dostanou víc peněz, když někdo zemře na covid, věděli jste to? Naši doktoři jsou velmi chytří lidé. Takže dělají to, že tvrdí, je nám to líto, ale všichni zemřeli na covid,“ řekl v říjnu svým podporovatelům v Michiganu.
Ty nejvíce sdílené dezinformace se ovšem obvykle tváří, že za nimi stojí důvěryhodní lékaři a vědci. V půlhodinovém videu s názvem Plándemie: tajná agenda za covidem-19 bývalá zdiskreditovaná vědkyně z Národního onkologického institutu tvrdí, že byl virus vytvořen v laboratoři, pomáhá proti němu hydroxychlorochin a z roušek jsou lidé nemocní. Mezi osmi miliony diváky byli, nepříliš překvapivě, odpůrci očkování, skupiny brojící proti lockdownu a další podporovatelé konspiračních teorií.
Ve stejné době se objevilo video z tiskové konference lidí v bílých pláštích před americkým Nejvyšším soudem. Odrazovali přitom od nošení roušek a lživě tvrdili, že na covid už máme lék hydroxychlorochin, který se používá k léčbě revmatoidní artitidy a lupu. Trump, který lék propagoval od března a tvrdil, že ho sám preventivně užívá, video sdílel. A mezitím pacienti, kteří hydroxychlorochin skutečně potřebovali, měli smůlu – dezinformace vedla k tomu, že ho Američané vykoupili.
Bohužel, ani vlastní zkušenost s covidem prezidenta Trumpa neodradila od šíření bludů. Když se na konci září sešlo na ceremonii v Růžové zahradě více než 150 lidí, z nichž jen několik mělo roušky a ani mezi židlemi nebyly dostatečné rozestupy, nebylo divu, že o týden později mělo skoro třicet z nich covid – a začátkem října ohlásil pozitivní test i Trump. Jakmile se ale vrátil z úspěšné léčby, opět začal rizika marginalizovat. Podle něj přitom nebyla jeho hospitalizace důsledkem chabého úsudku při pořádání akce s mnoha lidmi (s večírky tak nadále pokračuje), ale důkazem statečného vedení. Na Twitteru také uvedl, že sezónní chřipka se sto tisícem obětí ročně je pro většinu populace mnohem nebezpečnější než covid – jenže průměrný počet obětí chřipky se každoročně pohyboval kolem 36 tisíc, zatímco už v té době zemřelo v USA s covidem 200 tisíc lidí.
PolitiFact jmenoval dezimformace o covid-19 Lží roku
Završením dezinformací je pak kampaň vedená proti očkování, která začala už na jaře a stále pokračuje. V dubnu se na sociálních médiích začalo objevovat tvrzení, že demokraté a osobnosti jako Bill Gates chtějí pomocí mikročipů sledovat, kteří Američané byli očkováni. Nyní se falešné zprávy začínají zaměřovat i na vymyšlené nežádoucí účinky. Vakcína Pfizeru tak má například způsobovat u žen neplodnost a Národní léková agentura (FDA) zatajila celou škálu život ohrožujících nežádoucích účinků.
Na sociálních médiích se také šíří, že vláda bude lidi nutit k očkování povinně. Ani Donald Trump, ani Joe Biden sice nic takového nepodporují a federální vláda k tomu ani nemá pravomoc, ale to dezinformátorům zjevně nevadí. Výsledkem je, že vakcíny nejsou ani zdaleka všeobecně přijímané a očkovat se tak podle amerických průzkumů chce nechat 50 až 70 procent lidí (nejméně vakcinaci přijímají černoši a Hispánci).
Editoři webu PolitiFact, kteří každoročně vybírají Lež roku s největším dopadem v podkopávání reality, tak měli letos velmi těžkou práci. Nakonec zvolili tvrzení, která popírají, podceňují nebo dezinformují o covid-19.
Hlavní zásadou při šíření dezinformací přitom je, podávat je s jistotou. „Lidé jsou nyní úzkostliví a bojí se. Hledají kompletní obrázek,“ říká Seema Yasminová, ředitelka výzkumu a vzdělávacích programů stanfordské iniciativy zaměřené na komunikaci o zdraví.
Budoucnost ale závisí na tom, jak si lidé v Americe i České republice vezmou k srdci odborná doporučení týkající se veřejného zdraví. Například v USA tak hrozí, že pokud obyvatelé nezačnou důsledně používat roušky nebo se rychle nenechají očkovat, vyšplhá se do dubna příštího roku počet mrtvých v zemi na půl milionu. „Jak se ale s tím vším můžeme vyrovnat, když lidé žijí v oddělených informačních realitách?“ uzavírá Starbirdová.
-mk-
