Kvůli covidu narostlo hraní online. Bezhlavé lepení děr v rozpočtu příjmy z hazardu problém patologických hráčů jen zhorší, varují odborníci

Během covidové pandemie se do digitálního prostředí přesunuli spolu se zbytkem společnosti i hazardní hráči. Online hraní je přitom vysoce rizikové, zejména v případě kurzových sázek a live sázek v průběhu sportovních utkání. Situaci nepomáhá ani sklon politiků lepit „koronavirové“ díry ve veřejných rozpočtech příjmy z hazardu. Odborníci varují, že podobné návrhy nejsou podložené žádnou analýzou dopadů. Racionální a účinná regulace hazardu přitom musí zohledňovat rizikovost jednotlivých typů her a hledat řešení problému patologického hráčství. 

Během pandemie covid-19 začala naše společnost mnohem více fungovat v digitálním prostředí. Do online prostředí se tak masivně přesunuli i hazardní hráči, z nichž mnozí přišli o své oblíbené sportovní zápasy. Trend potvrzují i hazardní společnosti. Pandemie covid-19 je stresorem, který může ještě více zvýšit sklony k závislostem, tvrdí ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod. Lze také očekávat, že počet hráčů ještě zhorší prognózovaný nárůst nezaměstnanosti, upozornil Rod na webináři Think tanku racionální politiky závislostí bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila.

Situaci nepomáhá ani sklon politiků hledat řešení finančních ztrát v důsledku protipandemických opatření v příjmech z hazardu.  Návrh na další zvýšení sazby daně u hazardních her zatím ve Sněmovně nevyšel, ale k obratu již dochází na úrovni obcí. Například město Chomutov již schválilo zrušení zákazu hazardu zavedeného před pěti lety a umožnilo ve vybraných lokalitách provozovat kasina. To by mělo do zchudlého městského rozpočtu přispět 30 miliony korun.

Podobné návrhy však nejsou podložené žádnou analýzou potenciálních dopadů na hazardní hraní v ČR. Místo počtu patologických hráčů řeší spíše fiskální efekty. Přitom hazard je podle odborníků zapotřebí regulovat uvážlivě. Tedy snažit se minimalizovat rizika s tím spojená a řešit problémové hráčství. Zároveň však opatření nesmí být natolik přísná, aby nedošlo k přesunu hráčů do nelegální šedé zóny. Podle Aleše Roda je důležité zaměřovat se i na regulaci poptávky (například důrazem na aktivní prevenci a ztížení dostupnosti) a nikoli jen nabídky.

„Nečekají nás snadné časy“, myslí si analytik. „Proto je nezbytné mít k dispozici kontinuálně robustní data, monitorovat nejen čísla z trhu jako počty provozoven a hráčů, ale také další ekonomické faktory. A přijímat systémová řešení, jako je třeba transparentní hodnocení lokálních dopadů udělené licence pro hazardní hry,” dodal Rod.

Mohlo by vás zajímat

Zdravotní platby státu klesnou, Sněmovna přehlasovala Zemanovo veto

Rizikové hraní online roste

I přes legislativní změny v roce 2017, kdy vstoupil v platnost zákon o hazardním hraní, zůstává Česko hazardní velmocí. Zkušenost s hazardem (včetně loterií) má až polovina obyvatel. Nový zákon sice snížil nabídku heren a kasin a nabídl některé adiktologické brzdy, na druhou stranu však umožnil hraní na internetu. Kromě kurzových sázek a pokeru zavedl on-line nabídku her typu automaty nebo on-line kasina. On-line hraní je přitom velmi rizikové, protože zde odpadá bariéra stigmatizace (hráč nemusí nikam do herny) a je dostupné nepřetržitě z jakéhokoliv mobilního zařízení nebo počítače. Výskyt patologického hráčství vyvolaného on-line hraním tak stále roste, a to i bez „covidového“ přispění.

„V současnosti to vypadá tak, že klesá počet hráčů automatů, ale roste naopak oblíbenost kurzových sázek a zejména live sázek. Tam se bude odehrávat boj se závislostí do budoucna,“ myslí si František Trantina, odborník na patologické hraní z kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Apeluje proto na efektivnější spolupráci mezi provozovateli hazardu a státem. „Hazardní hraní online zvyšuje jeho rizikovost, ale také nabízí možnosti efektivní prevence patologického hráčství,“ tvrdí adiktolog. „Společnosti provozující tyto hry disponují velkým množství dat o svých zákaznících, o jejich chování na internetu. Vyhodnocením těchto dat lze s velkou pravděpodobností určit problémového hráče, který ztratil schopnost ovládat svůj čas a peníze ve vztahu k hazardu. Pak mu lze nabídnout intervence vedoucí k omezení problému,“ vysvětluje. Podle Trantiny je velmi jednoduché takový algoritmus nastavit. Nicméně společnosti provozující hazard se zdráhají takové opatření zavádět z obav, že by se jejich klienti přesunuli ke konkurenci.

V souvislosti se současnou izolací seniorů upozorňuje Trantina, že právě oni patří mezi vysoce rizikovou skupinu online hráčů. „Zapomínají na své problémy, myslí si, že vydělají peníze, úplně je to pohltí,“ popisuje.

Česká regulace nezohledňuje rizikovost her

Šéf Think tanku Jindřich Vobořil dlouhodobě upozorňuje, že součástí české regulace a míry zdanění hazardu není posuzování rizikovosti her ani rozlišování na hry hrané on-line nebo fyzicky v provozovnách. To vede k tomu, že hry s velmi rizikovými charakteristikami jsou předmětem nižší daňové sazby a nedostatečné regulace ve smyslu prevence patologického hráčství. Bez ohledu na dostupná data a analýzy jsou tak loterie u nás aktuálně zdaněny vyšší sazbou daně 35 procent. Stejně jako nejvíce rozšířené a velmi rizikové automaty. Kurzové sázky na provozovně i rizikové online live sázky jsou daněny 23 procenty. „V zemích EU sice připadá 70 procent trhu na nejméně rizikové loterie, v ČR je tomu však přesně naopak,“ popisuje Jindřich Vobořil.

Daty nejsou podložené ani návrhy na zvýšení daně z hazardu například až na 55 procent u loterií, které se objevily v Poslanecké sněmovně v souvislosti s aktuálně projednávaným daňovým balíčkem. Změny v regulaci a daňovém zatížení přitom ovlivňují strukturu her na trhu. Aktuální trendy v ČR tedy rizikovost zdejšího hazardního hraní příliš nesnižují. A zatímco objem příjmů hazardních společností rok od roku roste (v roce 2019 činil 36,3 miliard korun), počet problémových hráčů se příliš nemění.

Chování jednoho patologického hráče ovlivní osm dalších lidí

I proto by jakákoli regulace hazardu měla podle Vobořila navíc zohledňovat potřebu prevence a léčby. Značné procento evropských loterií například provozují neziskové organizace, které z výtěžku financují svoji činnost. „Některé země dokonce logicky zohledňují výběr daní ze „závislostní industrie“ do prevence a léčby závislostí,“ uvedl Vobořil.

„Zde je potřeba hovořit spíše o daňových asignacích, například na řešení prevence a léčby závislostí podobně jako v Portugalsku. Osobně jsem to v roce 2016 do zákona o hazardním hraní prosazoval, ale nebyla politická vůle,” říká předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, který zmíněný webinář zaštítil. „Chování jednoho patologického hráče negativně ovlivní až osm lidí z jeho blízkého okolí. Přesto se například nepodařilo prosadit zákaz hraní pro neplatiče alimentů,“ kritizuje Bartošek.

Podle Vobořila je teď na čase podívat se podrobněji na to, co se děje v online hraní. Dokonce i některé online loterie již podle něj vykazují nejvyšší rizika. „Jsme přesvědčení, že je třeba prozkoumat, zda současný zákon dostatečně řeší nové trendy v online hazardu. Myslíme si, že nikoli,“ uvedl. Proto by se podle něj měla alespoň v krátkodobém horizontu zvýšit ochrana hráčů on-line her, zejména u kurzových sázek a live sázek. Právě tito tvoří většinu hráčů na internetu a roste i jejich podíl mezi patologickými hráči v léčbě.

Helena Sedláčková