Zdravotníkům a pracovníkům sociálních služeb by se měly od ledna zvýšit platové tarify o deset procent. Učitelům by měly růst o devět procent. Počítá s tím návrh vládního nařízení, který připravilo ministerstvo práce. Pro ostatní zaměstnance veřejného sektoru pak navrhuje dvě varianty. Buď nedostanou přidáno vůbec, nebo si mají přilepšit o čtyři procenta. Chystaný předpis kabinet zveřejnil na svém webu.

 

„Návrh nařízení vlády zejména zlepšuje platové ohodnocení některých skupin zaměstnanců, jejichž význam vzrostl v souvislosti s pandemií nemoci covid-19,“ uvedlo v podkladech k nařízení ministerstvo práce.

Tarif představuje základ výdělku, k němu pak lidé dostávají příplatky a odměny. O deset procent by měl růst lékařům, sestrám, hygienikům i ostatním pracovníkům ve zdravotnictví. Stejně by se měl zvednout i zaměstnancům v sociálních službách a sociálním pracovníkům.

Mohlo by vás zajímat

Minimální mzda se od ledna zvedne zhruba o čtyři procenta ze 14.600 korun na 15.200 korun. Čtyřprocentní přidání navrhuje ministerstvo práce proto i pro všechny zbývající zaměstnance státu a veřejné sféry. Poukazuje na to, že některé tarify v základní platové tabulce jsou pod minimální mzdou. Podle zákoníku práce by tak zaměstnavatel měl rozdíl doplatit. Resort uvádí, že tento stav je dlouhodobě nežádoucí a navýšení tarifů by zabránilo jeho prohlubování.

Ze státního rozpočtu by na přidání zdravotníkům, učitelům a v sociálních službách bylo potřeba ze státního rozpočtu 10,1 miliardy korun i s odvody, z rozpočtů krajů a obcí 1,43 miliardy a ze zdravotního pojištění pak 4,63 miliardy. Pokud by se upravil i výdělek všech ostatních pracovníků, státní rozpočet by vydal 13,8 miliardy navíc, samosprávy 3,55 miliardy a zdravotní pojištění pak 4,97 miliardy korun.

Ministerstva, zaměstnavatelé, odbory a další instituce mohou k návrhu nařízení podávat své připomínky do 16. prosince. Ministerstvo práce pak musí námitky vypořádat. Poté dostane předpis ke schválení vláda.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív uváděla, že se počítá jen se zvyšováním výdělků zdravotníků, učitelů a v sociálních službách. Ostatním by plat růst neměl. Šéfka státní pokladny argumentuje tím, že víc peněz by lidem mělo zajistit zrušení superhrubé mzdy a změna daní. Daňový balíček projednává Senát. Řada ekonomů i někteří politici navržené úpravy kritizují. Poukazují na stomiliardový výpadek příjmů v rozpočtu v době zadlužování a krize. Upozorňují také na možné následné zdražování a růst inflace.

-čtk-