Stát rozšíří příjemce důvěrných lokalizačních a provozních dat z mobilů a notebooků o ÚOHS
Stát chce rozšířit zákonný výčet příjemců důvěrných lokalizačních a provozních dat mobilů, notebooku zaměstnanců firem o Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). K Bezpečnostní informační službě, České národní bance nebo Policii ČR přibude úřad, který by měl lépe prokazovat kartely a rozdělování trhu mezi podnikateli a korporacemi.
Kromě toho má skončit povinnost podnikatelů v elektronických komunikacích evidovat předávání těchto údajů Českému telekomunikačnímu úřadu, která byla jako protiprávní zrušena Soudním dvorem EU. Plošné uchovávání elektronických dat o kontaktech a pohybu všech občanů je nezbytný nástroj státu a dále trvá. Vyplývá to z návrhu novely zákona o elektronických komunikacích, kterou předkládá Ministerstvo průmyslu a obchodu.
„Nejzávažnější z těchto praktik bývají pečlivě utajovány a jejich odhalení a prokázání je velmi náročné. To platí zejména pro soutěžiteli uzavírané kartelové dohody (zakázané dohody o určení ceny, rozdělení trhu, bid rigging apod.), které představují porušení § 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, nebo článku 101 Smlouvy o fungování EU,“ uvádí k tomu návrh novely zákona o elektronických komunikacích.
Podle důvodové zprávy je při jejich vyšetřování pro ÚOHS velmi důležité prokazovat rovněž existenci předchozích kontaktů mezi soutěžiteli. „To je obecně značně problematické, neboť o takovýchto schůzkách si jen málokdo dělá písemné záznamy, a možností jejich odposlechů, či operativního sledování ÚOHS vybaven není. Nicméně vzhledem k tomu, že klíčové osoby téměř vždy i při osobních schůzkách mají zásadně telekomunikační zařízení (typicky mobilní telefony) při sobě, má pro prokázání jejich obecného kontaktu pro ÚOHS velký význam i zjišťování polohy těchto zařízení v čase,“ stojí ve zprávě.
Nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který byl jmenovaný prezidentem republiky minulý týden, Petr Mlsna řekl, že novou úpravu vítá. „Jsem toho zastáncem, protože řada zahraničních úřadů, které jsou našimi partnery, tuto pravomoc má. Ale a to je nutno zdůraznit – musí být pod kontrolou soudu. Není tedy na úvaze úřadu, že si vyžádá geolokační data konkrétní osoby a dostal je. Musíme požádat Vrchní soud v Olomouci. Soud posoudí naše důvody uvedené v žádosti a buď vyhoví, nebo ne,” řekl ve velkém profilovém rozhovoru, který vyjde tento týden Petr Mlsna.
Mohlo by vás zajímat
ÚOHS zaznamenal utajování i poškozování mobilů
[mn_protected]
Jak dále vyplývá z důvodové zprávy, nemožnost získat důvěrné údaje z mobilů a notebooků manažerů hatí často vyšetřování ÚOHS: „V této souvislosti je třeba zmínit i typický vyšetřovací nástroj používaný ÚOHS k odhalování nedovolených protisoutěžních praktik, a sice šetření na místě u soutěžitelů. Telekomunikační zařízení (služební mobilní telefony, notebooky apod.) manažerů a dalších pracovníků šetřených subjektů jsou běžným objektem vyšetřování ÚOHS při jím prováděných inspekcích. Znepřístupňování, zatajování a poškozování těchto zařízení se stává nejzávažnější formou maření šetření na místě prováděných ÚOHS, což má fatální dopad na jeho efektivitu a možnost prokázat případné porušení soutěžního zákona,“ odůvodňuje novou potřebu ministerstvo.
„Zatajení například přítomnosti služebního mobilního telefonu šetřenou osobou je ze strany ÚOHS mimořádně obtížně odhalitelné a jde o poměrně efektivní způsob zmaření inspekce a následně vedeného správního řízení o přestupku. Právě možnost ověřit, kde se v průběhu inspekce nacházel např. mobilní telefon, umožní ÚOHS prokázat porušení povinnosti spolupracovat a její maření. Výrazně negativní zkušenosti se zatajováním a poškozováním služebních telefonů u soutěžitelů má ÚOHS ze svých šetření provedených v roce 2019,“ pokračuje vysvětlení v důvodové zprávě.
Sledování lidí z firem bude jen použito proti korporaci
Podle ministerstva průmyslu neexistuje jiná cesta odhalení praktik firem, než lokace vzájemných kontaktů lidí: „V rámci proporčního zvážení zásahu do soukromí a ochrany hospodářské soutěže lze uvést, že o vhodnosti, resp. způsobilosti daného prostředku k dosažení cíle, v tomto případě objasnění protisoutěžního jednání za využití provozních a lokalizačních údajů mobilních telekomunikačních zařízení soutěžitelů a osob za ně jednajících, nelze mít pochyby. Potřebnost nové zákonné úpravy a zavedení této pravomoci lze spatřovat ve skutečnosti, že neexistuje jiný podobně ekvivalentní a současně méně invazivní prostředek k prokázání a následnému odhalování jednání směřujících k uzavírání zakázaných dohod, než je geolokace mobilních telekomunikačních zařízení soutěžitelů i jejich klíčových zaměstnanců (pracovní/služební telefony),“ uvádí se v důvodové zprávě.
„Je třeba zdůraznit, že veškeré provozní a lokalizační údaje mobilních telekomunikačních zařízení budou využívány výhradně se svolením soudu. Není proto možné, aby docházelo k neomezenému a svévolnému zásahu do soukromí a práv sledovaných osob,“ stojí v důvodové zprávě.
Podle ÚOHS se vyšetřování takřka výhradě týká korporací, právnických osob. „ÚOHS tak sice bude žádat lokalizační údaje služebních mobilních zařízení fyzických osob, které jednají za, či jsou zaměstnanci, daného soutěžitele (právnické osoby), a které využívají tato telekomunikační zařízení v rámci svých pracovních povinností, nicméně na jejich základě bude prokazovat výhradně a pouze porušení povinnosti soutěžitelů vyplývajících ze zákona o ochraně hospodářské soutěže. Shromáždění těchto údajů, proto nebude jakkoliv negativně použitelné vůči konkrétní fyzické osobě,“ uvádí se v důvodové zprávě doslova.
Ustanovení § 97 Odposlech a záznam zpráv bude vypadat takto:
(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací 37b). Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Současně je tato právnická nebo fyzická osoba povinna zajistit, aby při plnění povinnosti podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv a takto uchovávaný dále předáván. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout
- a) orgánům činným v trestním řízení pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 59),
- b) Policii České republiky pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě, zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly, předcházení nebo odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu nebo prověřování chráněné osoby a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 60),
- c) Bezpečnostní informační službě pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 37),
- d) Vojenskému zpravodajství pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 37a),
- e) České národní bance pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 61).,
- f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pro účely a při splnění podmínek stanovených zákonem o ochraně hospodářské soutěže.
Evidence o plošném sledování každého se ruší
Kromě toho obsahuje novela návrh na zrušení povinnosti podnikatelů vést evidenci o předávání dat Českému telekomunikačnímu úřadu, a to na základě rozhodnutí Soudního dvora EU ve spojených věcech C‑293/12 a C 594/12 ze dne 8. 4. 2014, který zrušil směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES (směrnice Data Retention).
Předmětná zrušená směrnice EU byla výplodem boje proti terorismu a umožňovala bez pravidel sledovat a ukládat data o každém: „Směrnice 2006/24 se totiž týká globálně všech osob, které využívají služeb elektronických komunikací, aniž se však osoby, jejichž údaje jsou uchovávány, nachází, byť nepřímo v situaci, která může vést k trestnímu stíhání. Vztahuje se tedy i na osoby, v jejichž případě neexistuje žádný důvod se domnívat, že by jejich chování mohlo, byť nepřímo nebo vzdáleně souviset se závažnou trestnou činností. Kromě toho nestanoví žádnou výjimku, takže se vztahuje i na osoby, jejichž komunikace jsou podle pravidel vnitrostátního práva předmětem profesního tajemství,“ stojí mimo jiné v rozsudku Soudního dvora EU z roku 2014.
Transpozice směrnice do českého právního řádu ukládala povinnost všem poskytovatelům elektronických služeb vést evidenci provozních a lokalizačních údajů a způsobu jejich předávání Českému telekomunikačnímu úřadu. „V této souvislosti je dle názoru předkladatele vyvolána potřeba změny, resp. úprava zákona o elektronických komunikacích, a to konkrétně zrušení ustanovení § 97 odst. 10 až 12 daného návrhu zákona. S výše uvedeným zrušením předmětné směrnice souvisí rovněž nutnost derogace vyhlášky č. 318/2010 Sb., kterou se stanoví forma evidence provozních a lokalizačních údajů a způsob jejího předávání Úřadu,“ uvádí se nyní v důvodové zprávě k návrhu novely zákona o elektronických komunikacích.
Neruší se ovšem sledování a plošné uchovávání dat o každém
S odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl návrh loni zamítl návrh skupiny poslanců pak ministerstvo vysvětluje, že jakkoli je plošné uchovávání dat o občanech pro stát nezbytné, jde o zásah do práv všech obyvatel České republiky.
Uchovávat elektronická data všech lidí a jejich pohybu je ovšem podle Ústavního soudu ústavní: „V tomto kontextu a vzhledem k problematice ,data retention´ je nutné uvést, že Ústavní soud dne 22. května 2019 zamítl návrh skupiny 58 poslanců na zrušení některých ustanovení zákona o elektronických komunikacích, trestního řádu, zákona o Policii České republiky a vyhlášky o uchovávání, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů s tím, že danou platnou právní úpravu označil za ústavně konformní,“ stojí v důvodové zprávě.
„Plošné uchovávání provozních a lokalizačních údajů představuje dle názoru Ústavního soudu snahu státu neztratit se v době informační společnosti a mít v rukou efektivní nástroje k plnění svých úkolů – zde zejména v oblasti bezpečnosti státu a jeho obyvatel. Principiálně proto z pohledu Ústavního soudu nelze „data retention“ zavrhovat. V každém případě však shromažďování a zadržování provozních a lokalizačních údajů znamená zvlášť závažný zásah do soukromí prakticky všech obyvatel České republiky,“ uzavírá ministerstvo průmyslu a obchodu v důvodové zprávě problém plošného uchovávání dat všech občanů.
[/mn_protected]
Irena Válová
Tomáš Cikrt
