Evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová se včera nezastavila. Dopoledne čelila všetečným dotazům europoslanců, kteří po ní požadují větší otevřenost. Chtějí zveřejnit smlouvy s výrobci vakcín proti covidu-19 a podrobnější informace o rozdělení a distribuci zakoupených dávek mezi státy. Odpoledne pak komisařka představila novinářům nová doporučení Evropské komise k dalšímu postupu zemí EU v boji proti této nemoci. Podle nich by státy měly do března naočkovat čtyři pětiny lidí nad 80 let a také zdravotníků a zaměstnanců sociálních služeb. Do léta by pak vakcínu mělo dostat alespoň 70 procent dospělé populace.

Poslanci Evropského parlamentu včera opět vyzvali evropskou komisařku pro zdraví Stellu Kyriakidesovou, aby zveřejnila smlouvy s výrobci vakcín proti nemoci covid-19. „Pouze větší transparentnost může překonat častou představu – ať už oprávněnou, nebo ne – toho, že farmaceutický průmysl často, až příliš často, staví zisk nad potřeby lidí,“ prohlásila nizozemská lidovecká poslankyně Esther de Langeová.

Komisařce se zatím podařilo vyjednat, aby europoslanci mohli nahlédnout do smlouvy se společností CureVac, jednoho ze šesti již nasmlouvaných dodavatelů. I tak si však firma vyhradila začernění klíčových informací jako je cena, výše zaplacených záloh či harmonogram dodávek a také některých ustanovení týkajících se odpovědnosti. Podle českého europoslance za ODS Jana Zahradila by Komise měla „transparentně předložit fakta a čísla, kolik vakcín, v jakém časovém horizontu, za jakých podmínek a od kterých výrobců objednala, a doložit na základě jakých kritérií tato rozhodnutí činila,“ uvedl Zahradil.

Podle Kyriakidesové se Brusel o větší transparentnost snaží. „Jsme ale vázáni obchodním tajemstvím a tím, co jsou firmy samy ochotné zveřejnit,“ reagovala s tím, že v dohledné době by mohli europoslanci nahlédnout i do smlouvy s americko-německým sdružením firem Pfizer a BioNtech, jehož vakcínou Comirnaty se v EU již očkuje. A další výrobci by mohli následovat.

Europoslanci podpořili společný postup EU

Europoslanci nicméně většinově podpořili společný unijní postup, který podle nich zajistil rychlý vývoj a přístup k vakcínám proti covidu-19. „Pokud bychom nepostupovali společně, byli bychom svědky nacionalismu a přeplácení se mezi členskými státy,“ řekl svým kolegům další český europoslanec Stanislav Polčák (STAN).

Také ostatní zákonodárci zdůrazňovali, že EU i přes některé potíže zvládne „největší očkovací akci historie“ lépe společně. Jako celek má totiž u výrobců nižší ceny a lepší přístup k vakcínám. „Nemůžeme dovolit, aby zdravotnický nacionalismus ohrozil princip spolupráce, s níž jsme rozjeli společnou očkovací strategii,“ varovala šéfka europarlamentních socialistů Iratxe Garcíaová před snahou některých zemí jako Německo či Dánsko pořizovat si další vakcíny mimo společné kontrakty.

Mohlo by vás zajímat

Komise v rámci společných nákupů doposud zajistila pro 450 milionů obyvatel členských zemí 2,3 miliardy dávek vakcíny od šesti výrobců. Pro použití v EU jsou však zatím schváleny jen dva preparáty – zmíněná Comirnaty a vakcína od americké společnosti Moderna. Podle poslanců je však distribuce vakcín příliš pomalá, což Kyriakidesová zdůvodňuje nedostatkem výrobních kapacit.

Do léta by měly státy naočkovat 70 procent dospělých

Kromě slyšení v Evropském parlamentu stihla komisařka Kyriakidesová včera novinářům ještě představit nová doporučení Evropské komise, která by zemím EU měla pomoci urychlit proces očkování proti covidu-19. Do března by podle nich měly státy naočkovat čtyři pětiny lidí starších 80 let a také zdravotníků a zaměstnanců sociálních služeb. Do léta by pak vakcínu mělo dostat alespoň 70 procent dospělých obyvatel členských států EU.

„Jsme si naprosto jisti, že tyto cíle jsou zcela dosažitelné,“ komentoval to místopředseda Komise Margaritis Schinas. Podle něj budou ve třetím měsíci roku státy mít k dispozici „ohromující množství“ vakcín. Ke dvěma již schváleným vakcínám by koncem ledna mohl přibýt preparát firmy AstraZeneca, v únoru by pak podle Kyriakidesové mohla zažádat o povolení pro unijní trh společnost Johnson&Johnson. Komise se bude podle ní spolu s členskými státy také snažit pomoci firmám ke „zvýšení výrobní kapacity vakcín“.

Rychlé očkování ve všech unijních zemích je podle Evropské komise i europoslanců hlavním nástrojem pro překonání téměř rok trvající pandemie. Unijní země však zatím za zhruba tři týdny od schválení první vakcíny Evropskou lékovou agentury stihly naočkovat jen malý zlomek svých obyvatel. Mezi nejrychlejší patří Dánsko, které se přiblížilo třem procentům očkovaných, Česko se řadí mezi pomalejší země se zhruba jedním procentem lidí, kteří již dostali vakcíny.

Omezujte kontakty, testujte, trasujte

Evropská komise rovněž vyzvala členské státy, aby nadále uplatňovaly omezení fyzických a sociálních kontaktů, koordinovaly cestovní omezení a zintenzivnily testování a trasování kontaktů. Nutné je také aktivněji analyzovat možný výskyt nových mutací viru mezi testovanými lidmi. Zatím to státy dělají u zhruba jednoho procenta pozitivních výsledků testů, podle Komise by bylo žádoucí alespoň pět, nejlépe však deset procent.

„Budeme-li jednotní, odhodlaní a solidární, brzy se ocitneme na začátku konce této pandemie,“ myslí si Kyriakidesová. „Nyní potřebujeme zejména rychlá a koordinovaná opatření proti novým variantám viru. Ještě chvíli potrvá, než se vakcíny dostanou ke všem Evropanům, a do té doby musíme společně podniknout okamžité kroky,“ dodala.

Doporučení Komise nejsou pro členské země závazná. Budou však sloužit jako podklad pro čtvrteční videokonferenci prezidentů a premiérů členských zemí, kteří se mají domluvit na pokračování společné očkovací strategie. Jedním z témat diskuse bude i vytvoření celoevropského očkovacího osvědčení, které by mohlo například usnadnit lidem cestování. Brusel by chtěl mít shodu na společném postupu zemí do konce ledna. Upozorňuje však, že sběr dat pro certifikát musí respektovat pravidla ochrany soukromí. Zástupci Evropské komise navíc nechtějí mluvit o „očkovacím pase“. Podle nich je nejprve nutné zajistit, aby například při cestování přes hranice nebyli diskriminováni neočkovaní lidé.

Unijní exekutiva také počítá s tím, že země poskytnou blíže nespecifikované množství vakcín chudším státům Balkánu, východní Evropy či Afriky. „Pracujeme s členskými státy na vytvoření celoevropského systému, který by umožnil sdílet vakcíny přes naše hranice,“ dodala ještě Kyriakidesová. EU by podle ní měla začít pomáhat chudším zemím dříve, než začne fungovat systém celosvětové distribuce vakcín COVAX pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace.

-sed-, -čtk-