Návod k tomu, jak by v nadcházejících týdnech a měsících mělo probíhat očkování, je na světě. Ministerstvo zdravotnictví v úterý zveřejnilo metodický pokyn, k němuž je do dnešního dne možno podávat připomínky. Pokyn pak probere příští týden vláda. Česko má nakontrahovány vakcíny pro šest milionů lidí, přičemž v nejbližších týdnech a měsících budou očkováni ti nejzranitelnější a ti, co se o ně starají. V březnu by se pak mělo rozjet ve velkém očkování v ordinacích. Ministr zdravotnictví Jan Blatný doufá, že v létě by mělo být naočkováno tolik lidí, aby to již mělo epidemiologický význam. O metodickém pokynu diskutoval ministr ve středu s poslanci sněmovního zdravotnického výboru.

 

„Byl vypracován metodický pokyn, který hovoří detailně o tom, jakým způsobem bude prováděno očkování v ČR. Obecně bylo rozděleno do čtyř částí: fáze přípravná, která již proběhla, fáze centralizovaného očkování nejvíce rizikových skupin (1A), fáze očkování rizikových skupin (1B) a fáze 2 – očkování zbývající běžné populace. Vše záleží na počtu vakcín, což je problém celosvětový. Vakcíny máme nakontrahované, a to ve větším počtu, než jich nakonec budeme potřebovat,“ řekl na středečním zasedání zdravotnického výboru ministr zdravotnictví Jan Blatný, který podtrhává, že očkování je dobrovolné a bezplatné.

Nejdříve je nutno naočkovat ty, kteří mají největší potenciál přetížit zdravotní systém, ohrožené na životě a ty, kdo se o ně starají – včetně neformálních pečujících. Mezi zdravotníky jsou přednostně vybráni ti, kdo mají největší šanci se s těmito rizikovými pacienty setkat. Jde zejména o záchranné služby, ty, kdo provádějí testy, výtěry a očkování, zdravotníky na covidových odděleních, JIP či ARO.

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka nebo poslance zdravotnického výboru Rostislava Vyzuly je ale na místě očkování všech zdravotníků. „Pacienti se bojí jít do zdravotnického zařízení nebo k lékaři. Bojí se více covidu než rakoviny, což je nepřijatelné,“ zdůvodňuje profesor Vyzula (také poslanec Vít Kaňkovský včera upozornil na to, že v loňském roce poklesl počet biopsií na patologiích o 15 až 20 procent a narůstá počet biopsií s vyššími stadii onkologických onemocnění. Po skončení covidové krize tak je nutné počítat s náporem na onkologickou péči).

Mohlo by vás zajímat

Ve vůbec nejvyšší rizikové kategorii jsou přitom lidé v domovech pro seniory a podobných zařízeních, kde je vzhledem ke koncentraci lidí mnohem větší riziko nákazy a šíření. Tato očkovací fáze má zahrnout také ty, kdo se o ně starají, tedy zdravotníky a pracovníky sociálních služeb. Poté by měli přijít na řadu všichni lidé nad 80 let (lidem, kteří nákaze podlehnou, je v průměru 79 let) a jejich pečující. Celkem do této prioritní skupiny spadá 630 tisíc lidí. Další rizikoví občané budou mít možnost nechat se očkovat na základě rezervačního systému od února. Tato skupina zahrnuje zhruba 2,5 milionu osob.

„Když budou vakcíny docházet tak, jak by to mělo být, dostane ta nejrizikovější populace minimálně první, ale ve většině i druhou dávku během dvou až třech měsíců. Následuje druhá prioritizovaná skupina, která ale není nejrizikovější. To bude oficiálně spuštěno od 1. února, centrální rezervační systém bude spuštěn už o 14 dní dříve,“ vysvětluje Blatný.

Rovný přístup má zajistit centralizovaný rezervační systém

Centralizace rezervačního systému je zásadní zejména kvůli rovnému přístupu k očkování. „Potřebujeme vědět, zda jsou vakcíny použity v souladu se strategií. Nelze dopustit, že si v nějakém zdravotnickém zařízení naočkují údržbáře a nedostane se na domovy pro seniory, protože je to tak jednodušší. Náhodou jsme zjistili, že si to některé kraje vysvětlily po svém a polovinu vakcín si schovávaly pro případ, že by vakcíny na druhou dávku nepřišly. Centrální registrace a zpětná vazba je třeba i pro dotazy EU, když na ni tlačíme, že chceme vakcín více a rychleji. Požaduje důkaz, že to, co bylo dodáno, jsme už proočkovali,“ dodává Blatný.

Starším lidem, kteří s počítačem neumí, s registrací na očkování může pomoci (vedle rodiny) praktický lékař, případně je možná registrace prostřednictvím linky 1221. Systém by měl být propojen s dalšími systémy včetně Portálu občana, takže by v březnu mělo být možné vyzvednout elektronický certifikát o očkování na kterémkoliv Czech POINTu. Elektronický očkovací průkaz by pak do budoucna mohl být dle Blatného v principu použit nejen pro očkování proti covid, ale i u dalších nemocí.

V rámci rezervačního systému bude třeba vyplnit věk, zdravotní stav (ten pak pacient potvrdí při očkování zprávou svého ošetřujícího lékaře) a zaměstnání. Na základě těchto údajů pak bude zájemci dle priority přiřazen termín, nebo bude zařazen na čekací list. Na návrh Rostislava Vyzuly zároveň ve středu výbor schválil požadavek, jak by měla vypadat prioritizace jednotlivých diagnóz. Zdraví mladší lidé by každopádně měli počítat s tím, že se na ně zřejmě dostane až za několik měsíců. Podle Blatného by ovšem v létě měla být proočkována taková část populace, aby to mělo epidemiologický význam.

S očkováním u praktiků se počítá od března

Co se týče distribuce vakcín, měly by fungovat dva typy distribučních řetězců. Stávající vakcínu dodává výrobce do předem definovaného počtu center. U ostatních by měl dodavatel distribuovat na jedno místo v Česku, odkud pak bude probíhat distribuce do center. V případě, že je nutno zajistit řízený chladový řetězec, je třeba určit distribuční místa, v ostatních případech je možno distribuovat přímo do očkovacích míst včetně praktiků. Výběrové řízení na distribuci vakcín od druhého dodavatele by mělo proběhnout tento týden. K tomu, aby očkovací místo dostalo úhradu pojišťoven, zároveň musí splnit jasně definované podmínky.

V tuto chvíli ovšem praktici a další lékaři, kteří mají zájem s očkováním pomáhat, tak mají činit v očkovacích centrech. Tento týden sice došlo na evropské úrovni ke schválení vakcíny Moderna, ČR jí má však v lednu dostat maximálně 20 tisíc dávek.

„I tato vakcína je složitě skladovatelná, i když by to praktičtí lékaři jistě zvládli. Vychází to ale na čtyři balení na jednoho lékaře, takže to není ve hře. Naopak v době, kdy bude třeba oočkovat 80 až 100 tisíc lidí za den, což bude od března dál, bude pomoc lékařů v jejich ordinacích zásadní. V prvních dvou měsících tu očkovacích látek nebude tolik, aby se vyplatilo zapojovat do toho praktické lékaře s poměrně složitou distribucí,“ vysvětluje Jan Blatný.

Plán je přitom takový, že by mělo být oočkováno 60 procent populace, přičemž máme objednáno osm milionů dávek vakcíny Pfizer pro čtyři miliony lidí a dva miliony dávek vakcíny Moderna pro dva miliony lidí (ve středu bylo v Česku proočkováno 20 tisíc lidí).

Možnost vybrat si, kterou vakcínou chce být člověk očkován, ovšem zatím nebude. „Bude zaregistrován na určitý čas podle priorit, a dle toho, která látka tu v tu dobu bude nebo bude nejdostupnější, bude očkován,“ říká k tomu hlavní hygienička Jarmila Rážová.

Michaela Koubová