Na konci kalendářního roku se v Německu tradičně sešly správní rady zdravotních pojišťoven, aby jednaly o rozpočtu na další rok. A také o výši dodatečné sazby k základnímu zdravotnímu pojištění. Na rok 2021 by mohla dosáhnout v průměru 1,3 procenta z hrubé mzdy.
Německé zdravotní pojišťovny letos nebudou mít pro své pojištěnce dobré zprávy. Zatímco v předchozích letech byla přirážka k základnímu zdravotnímu pojištění poměrně nízká a navíc stabilní, pro příští rok dojde k jejímu zvýšení. Průměrná dodatečná sazba by měla dosáhnout 1,3 procenta z hrubé mzdy, ale mnoho zdravotních pojišťoven se bude nejspíše pohybovat nad tímto průměrem.
Podle odhadů, na něž odkazuje deník Deutsches Ärzteblatt bude v německém systému zdravotního pojištění v příštím roce chybět asi 16,8 miliardy eur (přes 440 miliard korun). Zvýšení dodatečné pojistné přirážky je tedy logickým krokem, který ale nemusí stačit. Důvodem odhadovaného deficitu nejsou jen zvýšené náklady pojišťoven způsobené koronavirovou pandemií, ale také řada zákonů, které prosadil současný ministr zdravotnictví Jens Spahn a jeho předchůdce Herman Gröhe (oba CDU).
Tlak na výdaje pojišťoven poroste
Německé zdravotní pojišťovny odhadují, že jen letos se kvůli tomu jejich výdaje zvýšily asi o 11 miliard eur (skoro 290 miliard korun). A v příštím roce by to mělo dělat již 12 miliard eur. Účinnosti totiž nabydou další zákony, které zvýší tlak na výdajovou stranu fondů zdravotního pojištění. Patří sem například zákon o posílení ošetřovatelského personálu nebo zákon o posílení zákonné péče.
Samotná pandemie koronaviru sice představovala vyšší výdaje na akutní péči o pacienty zasažené covidem-19, na straně druhé ale zdravotní pojišťovny ušetřily nemalé prostředky v důsledku odkladu plánovaných a doložitelných zákroků. Snížila se také návštěvnost praktických lékařů kvůli obavám z nákazy koronavirem.
Průměrnou dodatečnou sazbu zdravotního pojištění ve výši 1,3 procenta z hrubé mzdy navrhlo pro rok 2021 Spolkové ministerstvo zdravotnictví. V právě končícím roce to bylo 1,1 procenta s tím, že se u jednotlivých zdravotních pojišťoven pohyboval v intervalu 0,39 až 1,6 procenta.
Drahé zákony Jense Spahna
Největší německá zdravotní pojišťovna Techniker Krankenkasse s bezmála jedenácti miliony pojištěnců zvýší svůj dodatečný příspěvek o 0,5 procentního bodu na 1,2 procenta. A to po několika letech, kdy činil právě jen 0,7 procenta. „Nyní je nutné, abychom dodatečný příspěvek zvýšili. I tak ale zůstává pod průměrem, který navrhlo Spolkové ministerstvo zdravotnictví,“ uvedl Dominik Kruchen, předseda představenstva Techniker Krankenkasse.
Druhá největší zdravotní pojišťovna v Německu, Barmer, svou dodatečnou sazbu zvýší z dosavadních 1,1 na 1,5 procenta. Hanseatische Krankenkasse ji zvedne z jednoho na 1,3 procenta. A další zdravotní pojišťovny budou postupovat velice podobně.
Jenže zvýšení dodatečné přirážky k základnímu zdravotnímu pojištění lze očekávat i v roce 2022. Lidé ze zdravotních pojišťoven mají z finanční situace, která nastane v přespříštím roce, mnohem větší obavy. Měly by totiž začít platit další „spahnovské“ zákony a dá se předpokládat, že nemocnice budou dohánět manko odložených zákroků z doby koronavirové pandemie.
Další zvýšení přijde i napřesrok
Wolfgang Ropertz, předseda představenstva zdravotní pojišťovny AOK Rheinland/Hamburg je přesvědčen, že situace by mohla být neudržitelná. „Po volbách (do Spolkového sněmu, pozn. red.) dosáhnou zdravotní pojišťovny svého finančního limitu. Proto požadujeme trvalou sociální záruku a pokračování v odpovídajících daňových dotacích do zdravotního fondu,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt.
Před nepříznivou situací, do které se německý zdravotnický systém řítí, varoval už před časem ředitel Techniker Krankenkasse Jens Baas v düsseldorfském deníku Rheinishce Post. Podle něho bude nutné zvýšit dodatečnou sazbu zdravotního pojištění v roce 2022 až na dvojnásobek oproti současnému stavu. A to v případě, že spolková vláda nepřijme žádná mimořádná protiopatření a chybějící peníze v systému zcela nenahradí ze svého rozpočtu. Zatím se počítá s jednorázovou injekcí ve výši pěti miliard eur, což by ale finanční díru v systému zacelilo z necelé třetiny.
Německý systém zákonného zdravotního pojištění se oproti tomu českému liší. Zdravotní pojišťovny nemusí z hrubé mzdy strhávat stejnou část jako u nás, a také se jejich sazby různí. Nejčastěji se pohybují v rozmezí od 15 do 16 procent. Vedle toho mohou zdravotní pojišťovny stanovit také dodatečný příspěvek, o němž se každý rok jedná. Z něho se hradí dodatečné náklady pojišťoven, které nestačí pokrýt základní sazba.
Petr Musil
