Epidemie v ČR dál sílí, osmi krajům hrozí vyčerpání kapacit JIP
Šíření koronaviru v Česku dál sílí, je to zejména kvůli nakažlivější britské mutaci. Plošná opatření podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nefungují. Do tří týdnů může být podle něj situace v celé zemi stejně vážná jako v zavřených okresech Cheb, Sokolov a Trutnov. Kapacity nemocnic jsou na hraně.
Šíření koronaviru v Česku dál sílí, je to zejména kvůli nakažlivější britské mutaci. Plošná opatření podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nefungují. Do tří týdnů může být podle něj situace v celé zemi stejně vážná jako v zavřených okresech Cheb, Sokolov a Trutnov. Není možné vyloučit ani uzavření dalších regionů, uvažovalo se o Tachovsku.
Za úterý přibylo v Česku 12.486 potvrzených případů nemoci covid-19, šlo o nejvyšší nárůst od 8. ledna. Reprodukční číslo včera stouplo na 1,08. V nemocnicích leží téměř 6200 pacientů s covidem, v těžkém stavu bylo 1196 z nich, což je druhá nejvyšší hodnota od propuknutí epidemie. Víc pacientů v těžkém stavu bylo pouze 3. listopadu, a to 1200. Zdravotníci upozorňují, že lidé jsou ve statistikách evidováni jen 20 dní po pozitivním testu, až třetina ale zůstává v nemocnicích i déle.
Epidemická situace je podle Blatného nadále velmi vážná. “Řešením je uvědomělý přístup každého z nás místo dalších restrikcí,” řekl. Podle Blatného se v západní polovině Česka více šíří nakažlivější britská mutace viru. V nejpostiženějších regionech se britská mutace vyskytuje zhruba v 80 procentech pozitivních vzorků, celostátně asi ve 40 procentech.
Nemocnice fungují jen díky převozům
Kapacity nemocnic jsou podle Blatného na hraně, fungují jen díky převozům pacientů mezi kraji. V Karlovarském kraji se situace lepší, zhoršila se ale v Plzeňském kraji. Podle náměstka Vladimíra Černého, který má koordinaci kapacit na starosti, bude zahraniční pomoc aktivována až v případě naplnění 90 procent celkových kapacit v ČR. Při dalším zhoršování situace ministerstvo zvažuje zapojení specializovaných nemocnic, které se dosud na léčbě pacientů s covidem-19 nepodílely. Další možností je obnovení pracovní povinnosti mediků a případně i zdravotníků z ambulantního sektoru. Lékaři z ambulancí ale včera upozornili, že většina z nich nemá zkušenost s prací na jednotkách intenzivní péče. Mezi ambulantními specialisty jsou asi dvě pětiny ve věku nad 60 let a mnozí zatím nebyli očkováni proti covidu-19.
Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Duška se může kvůli šíření nakažlivější mutace vyčerpat kapacita jednotek intenzivní péče v osmi krajích. V pěti krajích zejména v západní polovině Česka se to může stát už do konce února. Prvním signálem zhoršování epidemie je podle něj zvyšující se pozitivita ze všech PCR testů na covid-19. V úterý byla 40 procent. “V některých krajích zbývají už jen jednotky lůžek JIP jako záloha,” dodal. V únoru je vždy podle něho největší nemocnost a obsazenost nemocnic. Už při reprodukčním číslu 1,2 hrozí vyčerpání kapacit v Praze, Středočeském, Královéhradeckém, Karlovarském a Ústeckém kraji. V krajích Plzeňském, Pardubickém a Libereckém se pak kapacity mohou vyčerpat v březnu.
Mohlo by vás zajímat
Plzeňský kraj se už ocitl za pomyslnou hranou možností zdravotnického systému. Pokud tam bude epidemiologická zátěž narůstat, což se děje, nezbude než pro pacienty hledat volné kapacity kdekoli po republice. ČTK to včera řekl krajský koordinátor lůžkové péče Jan Beneš. Kvůli špatné epidemické situaci se podle ministra Blatného uvažovalo o uzavření Tachovska, vyřešilo se to ale ve spolupráci s hlavní hygieničkou jinak. Podle hejtmanky Ilony Mauritzové (ODS) jsou problematické kamiony, které hranici přejíždějí bez toho, aby řidiči měli požadovaný test. Kvůli ministrovým ranním informacím o zhoršení situace v Plzeňském kraji a možném uzavření dalších regionů musela na včerejší podvečer svolat krizový štáb kraje. Společně s primátorem Plzně Martinem Baxou (ODS) naléhavě vyzvali obyvatele k důslednému dodržování opatření.
Ústecký a Karlovarský kraj chtějí posílat pacienty do Německa
Ústecký a Karlovarský kraj, který patří k nejpostiženějším, volají po možnosti posílat pacienty do Německa. V Ústeckém kraji zbývá deset procent lůžek na JIP a ARO. Podle mluvčího kraje Martina Volfa chce ale stát o pomoc požádat, až bude kapacita lůžek v Česku vyčerpaná, zatímco Ústecký kraj chce, aby požádal sousední zemi o pomoc dřív. Karlovarský hejtman Petr Kulhánek (za STAN) se včera ohradil proti postupu premiéra Andreje Babiše (ANO) ohledně možných převozů pacientů do Německa. Podle Babiše má o aktivaci převozu žádat krajská koordinátorka intenzivní péče. Kulhánek ale zdůraznil, že o umožnění převozu nemocných do sousední země žádá kraj vládu od ledna a stát, který to dosud opakovaně odmítal, by měl o aktivaci převozů jednat právě se zástupci kraje.
Podle vládního materiálu by se v březnu mělo do škol vrátit přibližně 450.000 žáků a učitelů. Jejich návrat by měl začít 1. března se zahájením pravidelného testování na covid. Konat by se měl do poloviny měsíce ve třech etapách vždy po týdnu. Jako první mají přijít na řadu závěrečné ročníky středních škol, pak středoškoláci v oborech s praktickou výukou a deváté třídy základních škol. Do konce měsíce pro ně bude potřeba zajistit zhruba 3,7 milionu antigenních testů. Podle Duška je po návratu žáků pravděpodobný nárůst počtu nakažených. Od začátku roku se infekce začala vyskytovat častěji i u dětí, které chodí do mateřských a základních škol.
Včera večer pokračovala jednání vlády s politickými stranami o pandemickém zákonu a opatřeních proti epidemii. Podle Babiše je vláda připravena opozici vyhovět ve většině jejích připomínek k pandemickému zákonu. Neshoda panuje v otázce odškodňování. V pátek ráno se bude vláda zabývat návrhem na otevření obchodů od pondělí 22. února. Nastavena mají být přísná pravidla, například respirátory pro personál. Případné otevření obchodů není možné podle ministra Blatného označovat jako rozvolňování. “Jestli k nějaké změně dojde, tak to povede ke změně v tom, abychom každý převzali svůj díl odpovědnosti,” řekl.
-čtk-
ČTK
