Nenávistné útoky míří na nemocnice i personál zdravotnických zařízení. Veřejné výzvy k agresi vůči zdravotníkům se stále častěji objevují na dezinformačních webech i v řetězových emailech. Opakovaně k nim vyzývá také poslanec Lubomír Volný, který již dříve na svém facebookovém profilu tvrdil, že lékaři pečující o pacienty s covid-19 „vědomě vraždí“, pokud nepoužívají neschválenou a neověřenou léčbu v podobě přípravku Isoprinosine, antiparazitika pro zvířata ivermectin nebo infuze s vitamínem C. V zahraničí již došlo na výhružky smrtí nebo dokonce fyzická napadení zdravotníků právě v souvislosti s pandemií.
Obrovské fyzické i psychické vyčerpání, velký příval pacientů ve vážném stavu, jejichž počet se nesnižuje, omezený počet lůžek, ale také velký počet odsloužených hodin navíc, často za hranicí zákoníku práce, to je každodenní realita práce zdravotníků v době pandemie covid-19. K řadě stresových faktorů se přidává další. Zdravotníci se stali terčem frustrace a vzteku ze strany veřejnosti a jako katalyzátor nenávistných reakcí působí dezinformace, které se snadno a rychle šíří po sociálních sítích i v řetězových emailech. Intenzita agresivních zpráv v češtině v posledních týdnech narůstá a je možné, že spolu s tím, jak roste frustrace společnosti se současnou situací, ještě bude narůstat.
„Nenávistné útoky míří anonymně na nemocnice a zdravotníky obecně,“ popisuje Veronika Kratka Špalková, analytička bezpečnostního centra Evropské hodnoty, které se věnuje monitorování dezinformací. V Česku na rozdíl od zahraničí zatím nedošlo k vlně osobních (fyzických) útoků na jednotlivé zdravotníky, což je zřejmě způsobeno vysokým kreditem profese ve společnosti, ale jiné země už toto zkušenost bohužel mají. Čím zoufalejší se situace v očích veřejnosti zdála, čím větší dosah měly dezinformace například o tom, že „zdravotníci záměrně tají účinnou léčbu“ či „místo léčení lidí si namastí kapsy“, tím větší pravděpodobnost, že se útoky přesunou z virtuálních prostoru do reality.
Terčem fyzických útoků se podle British Medical Journal během pandemie stali zdravotníci v zemích Jižní Ameriky, v Indii, na Filipínách nebo Blízkém Východě. V USA pak úřednici, kteří se podílí na řešení krize, opakovaně čelí výhrůžkám, včetně výhrůžek smrtí. Někteří z nich podle informací CNN z těchto důvodů dokonce rezignovali. Antony Fauci, hlavní tvář amerického boje s infekcí covid-19 a ředitel National Institute of Allergy and Infectious Diseases, pak musí mít ochranku, stejně jako jeho rodina. Důvodem jsou právě výhrůžky smrtí. Zpráva bezpečnostní organizace Insecurity Insights zahrnující období od ledna do května 2020 popisuje stovky útoků na zdravotníky v souvislosti s pandemií covid-19. Skutečný počet závažných událostí ale bude pravděpodobně vyšší. Mimo jiné proto, že zdravotníci mnohdy už nemají síly řešit vedle své náročné práce ještě toto.
S velmi nepříjemnými reakcemi vůči své osobě se setkal také slovenský lékař Maroš Rudnay, jeden ze zakladatelů organizace Lovci šarlatánov, která se snaží šířit kvalitní a ověřené informace z oblasti medicíny. Na svém facebookovém profilu zveřejnil RTG a CT snímky plic pacientů, kteří onemocněli covid-19. „Pro radiology pracující v covidové nemocnici, jako jsem já, je to v současnosti jediná naše práce. Šlo mi především o to ukázat, jak rychle může nemoc progradovat, a jak může vypadat,“ říká. Kromě běžných reakcí zažil i řadu útoků.
Mohlo by vás zajímat
„Je známo, že lidé na internetu, zejména s kvalifikací „vysoká škola života“ rozumí všemu lépe než ti, kteří mají kvalifikaci a praxi v medicíně. Přece jen jsem ale doufal, že na radiologické snímky, tedy jasný vizuální důkaz, si netroufnou. Už jen proto, že většina z nich ani neví, co to radiologie je,“ dodává s tím, že to byl velký omyl. „Neumím ani spočítat, kolik „odhalení“, že to nejsou snímky stejné osoby, že to nejsou snímky pacienta s covid-19, ale nějakého „zánětu plic“ nebo, že to jsou snímky stažené z internetu a mnoho dalších, jsem dostal od lidí, kteří nejspíš snímek hrudníku a zejména CT snímek viděli poprvé v životě. Ani nevím, co si mám myslet. Mám v sobě směs rezignace, frustrace, zoufalství a zlosti,“ říká.
Redakce Zdravotnického deníku má k dispozici i další svědectví zdravotníků, kteří čelí agresivním a nenávistným zprávám ze strany veřejnosti právě v souvislosti s tím, že popisují závažnost onemocnění covid-19 i svou pracovní situaci, kdy se snaží zvládat velký přísun pacientů v závažném stavu. Spojuje je jediné. Velké vyčerpání a zároveň pocit vzteku a zoufalství zároveň, protože právě dezinformace jsou jednou z příčin stavu, kdy do nemocnic proudí další a další pacienti s covid-19.
Vědomě vraždíte, vzkazuje poslanec lékařům
Příkladem nenávistných útoků vůči zdravotníkům v českém prostředí je poslanec Lubomír Volný (dříve SPD, nyní Jednotní). Na svém facebookovém profilu doslovně napsal: „Pokud jste lékař na oddělení s C19 a nepoužíváte Isoprinosine nebo Iverketemin (pozn. redakce – správný název antiparazitika pro zvířata je ivermectin) nebo IV C (pozn. redakce – pravděpodobně infusní roztok vitamínu C), vědomě vraždíte.“ Následně také své příznivce vyzval, aby v případě, že jsou jejich blízcí hospitalizováni a léčeni, okamžitě reagovali a zasahovali do práce zdravotníků: „Můžete se bouřit, bojovat, křičet a klidně i vyhrožovat soudy!!! Ty informace jsou již VEŘEJNÉ a je povinností doktora je znát!!! Volejte policii, chtějte protokol o odmítnutí léčby, BOJUJTE!!!“ Na plénu poslanecké sněmovny při projednávání pandemického zákona pak tvrdil, že pacienti v nemocnicích „umírají z čistě ideologických důvodů“, což „on považuje za vraždu“. Opakovaně své fanoušky také vyzýval k tomu, aby si tyto léky obstarali a užívali sami, čímž ale fakticky riskují své zdraví.
V obou případech se však v souvislosti s onemocněním covid-19 jedná o neschválené léky, jejichž účinnost v této indikaci nebyla spolehlivě prověřena. Podrobněji jsme se závažným etickým i odborným pochybením v souvislosti s prací profesora Jiřího Berana popisující použití isoprinosine u obyvatel domovů seniorů věnovali zde a zde. Stejně tak veterinární antiparazitikum nelze považovat za cílenou efektivní léčbu infekce, na čemž se shoduje společné stanovisko hned několika odborných společností: „Léčba ivermectinem představuje v současnosti (tj. ke dni vydání stanoviska – 25. 2. 2021) experimentální léčbu bez dostatečného množství důkazů získaných metodami medicíny založené na důkazech a nelze ji považovat za součást náležitě odborné péče v léčbě pacientů s covidem-19,“ shodují se Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP, Česká společnost intenzivní medicíny ČLS JEP, Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů ČR.
Právě mylná představa, že lékaři záměrně tají účinnou léčbu infekce covid-19, je však jedním z hlavních narativů, který se objevuje v dezinformačním prostoru, a vede k projevům agrese a nenávisti vůči zdravotníkům. „Nejčastější narativy, které se ve spojitosti se zdravotníky objevují na dezinformačních webech se nesou ve dvou rovinách: na jedné straně je ta masa více méně anonymních zdravotníků, kteří podle dezinformátorů zatajují účinnou léčbu proti covid-19, záměrně manipulují informacemi o tom, že jsou nemocnice přeplněné, i když to není pravda, nebo nechávají pacienty záměrně déle hospitalizované, protože z toho mají více peněz,“ popisuje Kratka Špalková. Současně lze podle ní na dezinformační scéně vysledovat popularitu „alternativních“ lékařských osobností, které se „postaví proti systému“. Dezinfromační weby z nich pak postupně vytváří „pseudocelebrity“, čemuž se lidé jako profesor Jiří Beran nebo Soňa Peková nijak nebrání, právě naopak.
Nemocnice se brání šíření dezinformací na sociálních sítích
Podle analýzy skupiny Čeští elfové, jež se snaží bojovat s dezinformacemi v internetovém prostředí, se dezinformace o covid-19 dostanou ke zhruba jednomu až dvěma milionů českých uživatelů sociální sítě Facebook. Útoky na zdravotníky a také složky integrovaného záchranného systému se v posledních týdnech častěji začaly objevovat také v řetězových emailech. „Pokud bychom tento narativ zobecnili, tak vytýká lékařům a případně dalším složkám integrovaného záchranného systému jakousi „zradu“ vůči lidem, kteří byli na základě domnělého spiknutí elit zbaveny svobod a práv. Verbalizaci těchto útoků či snah o diskreditaci vůči lékařům lze parafrázovat, „jste zaplaceni za to, abyste lidi vakcinovali, i když víte, že je to nebezpečné“, případně vůči policistům a hasičům, „na jaře jsme vám šili roušky a dávali vám jídlo, a vy nás nyní zrazujete tím, že sloužíte zlu“,“ popisuje obsah dezinformačních zpráv Bob Kartous, který České elfy zastupuje na veřejnosti.
Tyto dezinformační zprávy jsou pak ještě více posilovány lživými informacemi o nebezpečnosti očkování proti covid-19. Podrobněji jsme průmysl odpůrců očkování, který využil pandemii covid-19 jako příležitost, popisoval již dříve. „Narativ útočící na zdravotníky, případně IZS, není dominantní, ale pokud ho zasadíme do kontextu představy o nebezpečnosti očkování, je nasnadě, že ten, kdo vakcíny aplikuje (lékaři), se viděno touto optikou, podílí na zločinu. Jinými slovy, narativ o nebezpečnosti vakcíny a zradě lékařů je neoddělitelný a vzájemně se podporující,“ dodává. Agresivní útoky na zdravotníky lze tak běžně vysledovat pod příspěvky, které se týkají očkování proti covid-19, u většiny profilů zdravotnických zařízení na sociálních sítích. Někdy se také spojují do lživých zpráv o tom, že „zdravotníci záměrně tají informace o účinné léčbě covid-19, aby mohli vydělávat na očkování“.
Konkrétním příkladem je dezinformace, která se v lednu rozšířila v souvislosti s Oblastní nemocnicí Příbram. Člověk vystupující pod jménem Aleš Svoboda rozšířil lživou zprávu, že nemocnice musí nabízet personálu několik desítek tisíc korun, aby se nechal očkovat proti covid-19. Současně tvrdil, že dochází k falšování lékařských zpráv u pacientů s covidem-19, aby zdravotníci získali více peněz. Tato nemocnice však na šíření dezinformace reagovala a na autora zprávy podala trestní oznámení.
„Nacházíme se ve velmi vážné situaci a tato lživá zpráva byla útokem jak na zdravotníky, tak na naše pacienty, proto jsme se rozhodli reagovat. Není možné, aby kdokoliv šířil po sociálních sítích cokoliv, aniž by nenesl následky,“ popisuje mluvčí nemocnice Martin Janota.
Během ledna se objevila také další dezinformace, konkrétně ve spojitosti s Fakultní nemocnicí Motol. Ta na svém facebookovém profilu musela vyvracet lživou zprávu, že několik jejích lékařů muselo být po očkování proti covid-19 hospitalizováno na jednotce intenzivní péče. Také tato nemocnice pak na autora zprávy vystupujícího pod jménem Josef Zapletal podala trestní oznámení. Na přelomu října a listopadu se pak po sociálních sítích šířila další dezinformace, že vše je „neuvěřitelná mediální masírka, lži a manipulace s lidmi“, kterou šířila žena vystupující pod jménem Ivana Straková o Nemocnici Jihlava na základě toho, že nemocniční chodby viděla prázdné. Nemocnice pak tuto falešnou zprávu na svém profilu vysvětlovala s tím, že v té době bylo v zařízení hospitalizováno 291 pacientů, z toho 85 covid-pozitivních, z nichž 14 bylo v těžkém stavu. „Proč je nemocnice “prázdná”? Protože jsou zrušené plánované výkony a omezen provoz ambulancí. Že je na chodbách klid? O pacienty se staráme na odděleních, ne na chodbách,“ informovala nemocnice.
Právě dezinformace spolu s informačním chaosem i matoucí sdělení ze strany osobností, včetně některých zdravotníků, stejně jako agresivita pacientů a nedodržování pravidel ve zdravotnických zařízeních jsou pak podle mezinárodní studie The COVID-19 HEalth caRe wOrkErS (HEROES) Study jedněmi ze stresorů, které se negativně podepisují na psychice zdravotníků a pracovníků sociálních služeb. Konkrétně podle výsledků prvního českého kola studie, která probíhá ve 30 zemích, vnímají tito profesionálové jako stresující komunikaci ve veřejném prostoru, kdy je jednak „nejasná a neorganizovaná komunikace ve strany vlády“, ale také je zde „nulová snaha o vyvracení konspiračních teorií“. Mezi symptomy následků zvýšené zátěže, které zdravotníci i pracovníci v sociálních službách čelí, se pak objevuje jak únava či apatie, ale také poruchy spánku a úzkosti, zhoršení somatických onemocnění, fyzické i emociální vyčerpání, někdy až rozvoj syndromu vyhoření. U některých se pak objevily i úvahy o odchodu ze zdravotnictví.
Trumpovy lži jako střelivo pro útoky na zdravotníky
Stav naprostého vyčerpání u zdravotníků i úředníků, kteří se podílejí na zvládání pandemie, popisoval také americký magazín The Atlantic. „Zdravotníci a úředníci, kteří se starají o veřejné zdraví, dostávají výhrůžky a urážlivé zprávy, které je obviňují z kšeftování. Sledují, jak jejich přátelé přijímají lži Donalda Trumpa o tom, že doktoři nafukují čísla hospitalizací, aby dostali více peněz,“ napsal magazín v polovině listopadu 2020, kdy se řada zdravotníků potýkala s tím, že příliv nemocných neustával a oni se marně pokoušeli zajistit místa na jednotkách intenzivní péče pro své pacienty.
Situace, kdy právě lidé, kteří se snaží řešit vážnou situaci, čelí výhrůžkám, není však podle televizní stanice CNN nijak výjimečná. Anthony Fauci, hlavní tvář amerického boje s infekcí covid-19 a ředitel National Institute of Allergy and Infectious Diseases, musí mít ochranku, stejně jako jeho rodina, kvůli výhrůžkám smrtí. Policejní ochranu mají i někteří další úředníci v různých státech USA.
Podle zpráv CNN tak není nijak neobvyklé, že na své funkce pod vlivem útoků rezignují. Často čelí organizovaným výhrůžkám ze strany osob, které jsou přesvědčené, že covid-19 vlastně neexistuje či považují očkování proti němu za nebezpečné a odmítají ho všemi možnými způsoby. Mnohdy se také rekrutují z řad těch, kteří protestují proti protiepidemickým nařízením.
„Experti, kteří tvoří naše oddělení veřejného zdraví, jsou skuteční hrdinové. Měli bychom jim poděkovat za jejich neúnavnou práci a dbát na jejich doporučení, neohrožovat jejich bezpečnost ani práci,“ citovala CNN prohlášení úřadu National Association of City and County Health Officials.
Není nijak neobvyklé, že si část veřejnosti vykládá doporučení jako „omezení svých práv a svobody“ a reaguje agresivně. Ti, co tato nařízení prosazují, se pak stávají terčem frustrace a agrese. Amy Acton, představitelka ministerstva zdravotnictví ve státě Ohio, rezignovala poté, co byly opakovaně kritizována protipandemická opatření, a naštvaní protestující se několikrát objevili před jejím domovem, kde vykřikovali, že je diktátor. Obdobné zkušenosti, včetně výhrůžek smrtí, mají i představitelé dalších úřadů v zemi. „Je mimořádně těžké pracovat v podmínkách, kdy jsou lidé na vás naštvaní, útočí na vás osobně, vyhrožují vám i vašim blízkým,“ popsala situaci loni v létě Barbara Ferrer, která zastává funkci Los Angeles County Public Health Director a také opakovaně čelila výhrůžkám. „Rádi bychom změnili tento diskurs, abychom mohli více času trávit tím, jak se dostat na cestu k uzdravení a společně mohli zachraňovat životy,“ dodala.
Dezinformace vedly k fyzickým útokům na zdravotníky
Podle květnového článku v prestižním žurnálu The Lancet, který se věnuje útokům vůči zdravotníkům v době pandemie, čelili tito profesionálové řadě slovních i fyzických útoků v řadě zemí světa (pozn. redakce – článek se věnoval pouze několika prvním měsícům pandemie covid-19). K fyzickým útokům vůči zdravotníkům v souvislosti s onemocněním covid-19 došlo k Mexiku, na Filipínách i na řadě míst Indie. Výhrůžkám čelili zdravotníci v USA i Austrálii.
„Rozšířené fámy a dezinformace o covid-19, včetně konspiračních teorií, přispěly k démonizaci určitých skupin, jako jsou zdravotničtí pracovníci. Vlády, mezinárodní organizace i společnosti, které stojí za sociálními médii, musí nadále zdokonalovat a lépe rozšiřovat účinné informační kampaně, aby byla veřejnost správně informována a docházelo ke korekci dezinformací. Toto by mělo zahrnovat stručné a jasné informace o tom, jak se vir SARS-CoV-2 šíří i nešíří, a také vědecké argumenty, které stojí za jednotlivými opatřeními,“ popisuje text, který vyzývá k lepší ochraně všech zdravotníků, protože oni jsou „tím nejcennějším, co máme v boji proti covid-19“.
British Medical Journal popisuje výhrůžky i fyzické útoky, kterým čelili zdravotníci v zemích Latinské Ameriky. V létě loňského roku například jedno místní rádio v kolumbijské Bogotě šířilo dezinformaci, že covid-19 neexistuje a jedná se pouze o záminku pro to, aby si lékaři vydělil více peněz. Následovala výzva k tomu, aby lékaři byli cíleně zabíjeni ještě před tím, než „unesou nebo zabijí nemocné pro peníze“. V květnu také jeden z kolumbijských politiků prohlásil, že lékaři „záměrně překládají nemocné na jednotky intenzivní péče, aby získali více peněz“ (pozn. redakce – stejný dezinformační narativ se opakovaně objevuje i v Česku). Výhrůžkám a fyzickým útokům čelili podle tohoto odborného žurnálu také zdravotníci v Indii nebo Rusku.
„Vláda kdysi uvedla, že zvažuje finanční pobídku pro nemocnice, které pečují o pacienty s covid-19, aby zvýšila počet lůžek. Myslím, že tam to všechno začalo,“ popsal pro British Medical Journal neurolog a epidemiolog Diego Rosselli, který působí na bogotské univerzitě Javeriana a zároveň se věnuje vyvracení dezinformací na sociálních sítích. Právě dezinformace podle něj vedly k úmrtím pacientů, kteří se pod jejich vlivem báli vyhledat lékařskou péči. Tito lidé se obávali, že se dostanou do rukou „bezohledných doktorů, kterým jde jen o peníze“.
„Současně narůstá nedůvěra v úřady, což následně vede k výhrůžkám a násilí,“ dodal Rosselli. Narůstajícího násilí vůči zdravotníkům si všímá také mezinárodní organizace Amnesty International, podle které právě nedostatečné vzdělání a informování veřejnosti zvyšuje náchylnost k dezinformacím. „Nedostatek vzdělání nebo informací vede k tomu, že lidé jednají na základě strachu a paranoii, které se mohou proměnit v agresi,“ uvedla Madeleine Penman, analytička organizace specializující se právě na oblast Severní a Jižní Ameriky.
Právě pandemie covid-19 ale přinesla neuvěřitelný příval dezinformací. Podle Marcose Espinala, ředitele oddělení pro infekční choroby Pan American Health Organization (části WHO, která se věnuje oblasti Severní a Jižní Ameriky), je základním úkolem všech vlád to, aby šířily kvalitní a ověřené informace, a tak nenechávaly prostor pro dezinformace. Nezbytné podle něj je také to, aby samotní představitelé států a vlády přestali tyto dezinformace vytvářet a šířit, jako například někdejší americký prezident Donald Trump, když doporučoval jako „lék proti covid-19“ konzumaci průmyslového bělidla. „Úřady a jejich představitelé v tomto musí být silní. Zdravotníci jsou páteří reakce na pandemii. Není to jejich chyba, ale jsou také osoby v největším riziku,“ dodal.
Ludmila Hamplová
