Zdravotní pojišťovny letos očekávají nárůst nákladů na akutní lůžkovou péči oproti loňsku o 11 procent. Letos by tak nemocnice měly z veřejného zdravotního pojištění získat 173 miliard korun. S ohledem na již tak zatížené rozpočty pojišťovny odmítají návrhy, aby si firmy mohly odečítat náklady na samotesty na covid-19 svých zaměstnanců z plateb odvedených na jejich zdravotní pojištění. Pojišťovny také obhajují svůj postup při výběru distributora vakcín proti covidu-19, který má z jejich strany probíhat efektivně.
Zdravotní pojišťovny očekávají, že kvůli stále probíhající epidemii covidu-19 budou letošní náklady na akutní lůžkovou péči oproti loňsku vyšší o 11 procent. Letos by tak nemocnice měly z veřejného zdravotního pojištění získat 173 miliard korun, o 17 miliard korun více než loni. „Peníze půjdou především na mzdy a bonifikace zdravotníků,“ upřesnil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) Zdeněk Kabátek na včerejší společné tiskové konferenci VZP a Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP).
VZP oproti roku 2020, kdy se s většinou segmentů dohodla na průměrném pětiprocentním ročním nárůstu, posílila letos úhrady nemocnicím o devět procent (bez nákladů na centrové léky) a další bonifikace o jedenáct procent. S ostatními segmenty poskytovatelů zdravotních služeb se pojišťovna dohodla na meziročním nárůstu o 2,5 procenta.
Snížení produkční podmínky v tzv. kompenzační vyhlášce pro nemocnice z 98 na 82 procent a dále na 79 procent za pacienty s covid-19 skončilo podle Kabátka reálnou konečnou produkcí 92 procent. „Pro nemocnice to znamenalo nárůst úhrad proti zdravotně pojistnému plánu 2020 o 3,5 miliardy korun,“ upřesnil. Za bonifikace za hospitalizaci pacienta s covid-19 na standardním, JIP i následném lůžku vyplatila VZP loni 4,5 miliardy korun. Na ambulantní péči šlo navíc v důsledku navýšení úhrady za cenu bodu dvě miliardy korun a úhrady za PCR testování byly 3,8 miliardy.
Příplatky za péči o pacienty s covidem-19 na nemocničních lůžkách pojišťovny letos snížily. Zatímco loni měla nemocnice za týdenní pobyt pacienta na JIP lůžku s ventilátorem 570.948 korun, letos je to asi o 133.600 korun méně. Nezměnila se úhrada 693.448 korun pro pacienty na přístroji ECMO, na standardním lůžku již letos bonus není žádný.
Nicméně i tak očekává ředitel naší největší zdravotní pojišťovny v souvislosti s nárůstem pacientů s covid-19 na JIP letošní navýšení úhrad ve výši 3,5 miliardy korun.
Mohlo by vás zajímat
„Jsme připraveni nést veškeré náklady vzniklé v důsledku pandemie,“ řekl Kabátek a dodal: „VZP i ostatní zdravotní pojišťovny nastalou situaci intenzivně řešily a zafinacovaly. Stejně tak i v roce 2021 ji řešit budou a zafinancují. Není třeba se obávat, že by došlo k nějaké destabilizaci.“
Do budoucna bude obtížné takto vysoké nárůsty zachovat
Podle prezidenta SZP Ladislava Friedricha dosáhla loni celková produkce zdravotních pojišťoven kolem 98 procent roku 2019, 95 procent pak produkce bodové. „Stejně to vychází i pokud jde o počet ošetřených občanů. Mělo to ale výchylky. V březnu, dubnu a květnu jsme zaznamenali výrazný pokles, pak se to postupně dohánělo. Během podzimu pak přišel další útlum,“ uvedl.
V roce 2020 tak bylo poskytnuto zhruba stejně zdravotní péče jako v roce 2019. Úhrady však budou podle něj vyšší o šestnáct procent. „To je obvyklý cenový nárůst. Pokud to zůstane v tomto rozsahu, tak je tu dostatek finančních zdrojů pro vykrytí mimořádných nákladů. Nezaznamenávám ani žádosti o navýšení předběžných úhrad. Předpokládáme, že cashflow našich smluvních partnerů je v pořádku,“ dodal Friedrich.
Šéf SZP dále připomněl, že náklady na lůžkovou péči v posledních letech zásadně narostly. „V roce 2013, kdy končila hospodářská recese, to bylo 107 miliard korun. V roce 2021 plánujeme náklady ve výši 217 miliard korun. To je nárůst o 100 procent, přičemž podíl nemocniční péče na celkovém rozpočtu veřejného zdravotního pojištění se zvýšil ze 48 na 55 procent,“ popsal Friedrich. Podle něj náklady spojené přímo s epidemií musí pojišťovny bezpochyby nést. „Ale ze střednědobého hlediska je třeba přistupovat ke všem dalším nákladům opatrně. Do budoucna bude obtížné takto vysoké nárůsty zachovat,“ dodal.
Nesouhlasíme, aby se samotesty ve firmách odečítaly z pojistného
S ohledem na současné enormní zatížení svých rozpočtů odmítají zdravotní pojišťovny návrhy, aby si firmy, jejichž zaměstnanci se testují samotesty, mohly tyto náklady odečítat z odvedeného zdravotního pojištění na zaměstnance.
„Pojišťovny nemohou podporovat programy, které by ještě více zatížily výdajovou stránku systému,“ namítá Ladislav Friedrich. Stávající systém testování pod dohledem lékaře je podle něj vhodnější také proto, že tito mají povinnost zadávat výsledky všech testů do informačního systému infekčních nemocí. Upozornil rovněž, že by to bylo extrémně náročné pro kontrolu plateb pojistného. Zaměstnavatelů odvádějících pojistné je asi 100.000.
Také podle náměstka ředitele VZP pro oblast zdravotní péče Davida Šmehlíka by zaměstnance ve firmách měli testovat jejich závodní a praktičtí lékaři nebo stávající odběrová centra. Samotesty by měly zůstat spíše doplňkem.
Výběr distributora probíhá efektivně
V návaznosti na kritiku ohledně pomalé distribuce očkovacích látek proti covidu-19 obhajoval Šmehlík postup zdravotních pojišťoven při výběru distributora vakcín. „Výběr probíhá efektivně. Dodržujeme pravidla a snažíme se maximálně zkrátit lhůty tak, abychom ihned po schválení vakcíny Evropskou lékovou agenturou mohli okamžitě zareagovat,“ prohlásil.
Zdravotní pojišťovny vybírají distributory očkovacích látek na základě zvláštního zákona, který vstoupil v účinnost vloni 23. prosince. Soutěž o zakázku vyhlašují všechny pojišťovny společně, přičemž VZP je tzv. pověřeným zadavatelem. Zakázky se zatím vypisují v jednacím řízení bez uveřejnění na každou očkovací látku zvlášť – s výjimkou vakcíny od firmy Pfizer/BioNtech, která si zatím zajišťuje distribuci sama. „Každá zakázka je zadána pouze na nezbytně nutnou dobu, než bude připraveno společné otevřené řízení na distribuci všech očkovacích látek proti covidu-19,“ vysvětlil Šmehlik.
V případě distribuce vakcín firmy Moderna byla smlouva o distribuci s vítězem řízení firmou Avenier, a.s. podepsána ministerstvem zdravotnictví – jako třetí a finální smluvní stranou – 27. ledna. Vakcínu schválila Evropská léková agentura (EMA) 6. ledna, osm potenciálních distributorů pojišťovny oslovily den poté a vítěz byl oznámen 15. ledna, popsal Šmehlík.
V případě vakcíny AstraZeneca byli potenciální zájemci osloveni 2. února, vakcínu EMA schválila 29. ledna. Vítěz byl oznámen 11. února a 19. února předaly pojišťovny podepsanou smlouvu s firmou Alliance Healthcare s.r.o. k podpisu ministerstvu zdravotnictví.
V současné době pojišťovny připravují soutěž na společného distributora dalších tří očkovacích látek od firem Johnson&Johnson (schválení od EMA se očekává do poloviny března), CureVac a Novavax (ke schválení dojde zřejmě někdy v dubnu).
Šmehlík také upřesnil, že VZP hned na konci prosince definovala výkony pro vykazování aplikace všech pěti uvedených očkovacích látek. Úhradu za jednu aplikaci pojišťovna stanovila na 267 korun, což představuje navýšení dvacet procent nad výši obvyklou pro tento výkon. „Úhrada náleží každému z definovaných poskytovatelů. Ti, kteří budou lépe připraveni a vytvoří vyšší kapacitu, budou zohledněni vyšší sazbou,“ dodal náměstek ředitele VZP.
Helena Sedláčková
