Česká republika před sebou má několik kruciálních týdnů. Pokud se totiž epidemiologická situace nebude vyvíjet příznivě, budou kapacity českých nemocnic během dvou až tří týdnů zcela vyčerpány. V současnosti je volných zhruba 15 procent, i to je ale podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého historicky v ČR nevídaná situace. Dobrou zprávou ovšem je, že díky očkování velmi klesl počet nakažených zdravotníků. Aktuální situaci v nemocnicích přiblížil včera na ministerstvu zdravotnictví Vladimír Černý a další odborníci.

„Stav v nemocnicích lze charakterizovat jednoduše: stále narůstá počet pacientů, zejména těch vyžadujících intenzivní péči. V tuto chvíli je na jednotkách intenzivní péče více než 1300 pacientů, 660 pacientů vyžaduje umělou plicní ventilaci a je vyšší počet pacientů na ECMO. Otázka není, zda můžeme či nemůžeme čekat další nárůst pacientů, ale spíše, v jaké kvantitě je systém může v dalších týdnech čekat,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý.

Limit kapacit je dnes definován tak, že nemocnice napříč republikou budou mít volných zhruba pět procent lůžek. V současnosti je volných zhruba 15 procent kapacit (v jednotlivých krajích jde cca o desítky volných JIP lůžek) – ovšem podle toho, jak se bude rychlejší mutace viru v ČR šířit, hrozí vyčerpání kapacity během dvou až tří týdnů.

„Česká republika v této situaci ještě nikdy nebyla. Kapacita intenzivních lůžek v Česku se blíží svému absolutnímu vyčerpání, což je dáno mimo jiné nedostatkem kvalifikovaného personálu v nemocnicích. V žádném případě již nelze udržet standardy léčebné a jiné péče a nepochybně dochází k útlumu a oddalování tzv. necovidové péče,“ podtrhává Černý.

V plánu je proto další navýšení kapacit lůžek, což se týká hlavně Prahy, kde by mohlo přibýt 50 intenzivních lůžek. Dalším krokem je posilování personálu v nemocnicích, zde už ale není možnost navyšovat tam, kde je nejvíce potřeba, tedy na intenzivní péči. „V tuto chvíli jednáme zejména s ambulantními specialisty tak, abychom využili jejich pomoc v péči o covidové a lehčí pacienty, kteří jsou hospitalizováni v nemocnicích. Chceme se také pokusit využít lůžka v nestátních nemocnicích, jakkoliv to s sebou nese spoustu obtíží,“ načrtává profesor Černý.

Mohlo by vás zajímat

Královéhradecký kraj si již také sáhl na dno

Zásadní je ale v současné situaci výpomoc zdravotnických zařízení napříč republikou. Protože se rychlejší nákaza šíří ze severu a z východu, je možné nejvíce zasaženým krajům pomáhat z méně postižených regionů. „Pokud se kapacita v jednom zdravotnickém zařízení přiblíží limitu nebo dosáhne stropu, takže se nelze o pacienty v daném regionu starat, nastupuje služba Národního dispečinku lůžkové péče, který byl spuštěn 1. listopadu loňského roku a který doposud pomohl zkoordinovat překlady 450 pacientů napříč celou republikou. Díky dispečinku jsme schopni využít volné kapacity, které jsou v jiné nemocnici v regionu nebo v jiném regionu,“ říká krajský koordinátor intenzivní péče pro Prahu Tomáš Vymazal.

Z oněch 450 převozů jich nejvíce bylo z Karlovarského kraje, naopak největší pomoc ve smyslu takto přijatých pacientů nabídla Praha a Ústecký kraj. Zkušenosti s „přetékáním“ péče už mají i v Královéhradeckém kraji, kde už dvakrát byla nutná výpomoc a odvoz pacientů mimo kraj. V současnosti přitom počet lidí v těžkém stavu převyšuje počty nemocných na intenzivní péči, protože je kraj nucen kvůli nedostatku kapacit část těchto lidí hospitalizovat na standardních lůžkách dovybavených potřebnou technikou (před týdnem šlo o 30 pacientů). Pro nemocné s covidem kraj podle krajského koordinátora intenzivní péče Pavla Dostála vyčlenil 585 standardních lůžek a 131 lůžek intenzivní péče (kraj dohromady disponuje 1700 lůžky, 54 lůžek intenzivní péče bylo navíc nově vytvořeno). Na necovidovou nebo postcovidovou péči tak nyní kraji zbývá stovka lůžek.

„Provozní důsledky napříč všemi zařízeními jsou velmi závažné – zástava elektivní operativy, odkládání akutní operativy u výkonů, které jsou odložitelné v horizontu dnů až týdnů, museli jsme redistribuovat část onkochirurgické a kardiochirurgické operativy do jiných krajů, zásadně omezit ambulantní činnosti a pochopitelně kvůli tomu, že jsme vytvářeli nová lůžka, docházelo k nařeďování kvalifikovaného personálu s dopadem na úroveň standardu poskytované péče,“ popisuje Pavel Dostál s tím, že počet fungujících operačních sálů se snížil na třetinu, což s sebou nese tisíce odložených operací. „V Královéhradeckém kraji jsme si sáhli na dno kapacit a bez pomoci jiných regionů bychom nebyli schopni situaci zvládnout. Pomoc je zhruba na úrovni deseti pacientů vyžadujících umělou plicní ventilaci týdně, což znamená, že kdybychom péči chtěli zvládnout sami, potřebovali bychom dalších 30 lůžek s umělou plicní ventilací, což nejsme schopni vytvořit,“ dodává Dostál.

Výpomoc mezi nemocnicemi a kraji je nyní klíčová

Jak vlastně koordinace výpomoci mezi kraji vypadá? „Nejdůležitější je, aby fungovala komunikace mezi nemocnicí, která je v kapacitní nouzi, a nemocnicí, která lůžkovou kapacitu nabízí. Klíčová je role krajských koordinátorů, kteří si vymění základní informace a domluví se na režimu. Pokud je to uvnitř jednoho kraje, tak to není třeba řešit přes centrální dispečink. V případě, že jde o mezikrajskou událost, nastupují do spolupráce krajská operační střediska minimálně dvou zdravotnických záchranných služeb, komunikace přes centrální řídící tým, dojde k medicínské i organizační shodě a zrealizuje se transport. Kapacity pro mezinemocniční transporty nejsou nijak limitovány, dominantní doporučení je využívat privátní poskytovatele přednemocniční neodkladné péče, kteří mají licencované smlouvy se zdravotní pojišťovnou,“ vysvětluje zástupce Národního dispečinku lůžkové péče Petr Kolouch.

V případě, že se jedná o speciální transporty nebo dojde k rozšíření transportů na větší počet nemocných do vzdálených nemocnic, zorganizuje centrální dispečink nasazení speciální techniky, jako jsou velkokapacitní vozidla (k dispozici jsou v Praze a nově i v Jihomoravském kraji). Armáda i policie navíc vyčlenily na převozy dva vrtulníky.

„Pokud ani toto nebude stačit, naše složky jsou trénovány překlopit příjmová místa do hromadného postižení osob, to znamená do zvládání událostí, jako když dojde k vlakovému neštěstí. Navýší se kapacity na příjmu, kde se pacienti vyšetří. Z dat VZP ještě stále vyplývá, že přes 50 procent lidí přivezených zdravotnickou záchrannou službou odchází po komplexním vyšetření a zaléčení domů a do ambulantního sektoru. Pokud situace bude pokračovat a pacienti budou muset zůstat na lůžkách, doporučujeme zřídit pracoviště neodkladné péče typu B, kde přichází na řadu pomoc profesionálů z mezinárodních akcí Českého červeného kříže,“ dodává Petr Kolouch.

Český červený kříž už od podzimu školí dobrovolníky v jednodenním kurzu v základech ošetřovatelství tak, aby se dokázali postarat o pacienta na lůžku – dát mu najíst a napít, polohovat, provést osobní hygienu nebo mu pomoci na toaletu. Díky tomu se sestrám ulehčí a mohou se soustředit na závažnější případy. Dohromady bylo proškoleno přes tři tisíce lidí plus pět set členů Armády ČR.

Červený kříž pomáhá mobilními týmy

Nyní také bude možné nasadit mobilní týmy, tzv. M-72, které lze využít v rozsahu 72 hodin (tři denní a tři noční 12hodinové směny) pro posílení kapacity zdravotnického zařízení. Aktivace týmu probíhá do 48 hodin. „Součástí týmu jsou členové Českého červeného kříže a také celá řada dobrovolníků. Aktivace týmů probíhá přes krajského koordinátora intenzivní péče. Aktuálně model zkoušíme a provádíme v Karlovarské krajské nemocnici, kde už teď otáčíme třetí turnus takových týmů a máme šest týmů nasazených,“ vysvětluje vedoucí Ústředního krizového týmu Českého červeného kříže Richard Smejkal.

Vedle toho už také začíná být ve hře zahraniční výpomoc. „Nicméně zde je nutno říci, že tato pomoc je z hlediska kapacity malá a zatím jediná oficiální nabídka od německé strany se týkala možnosti umístění devíti pacientů,“ říká k tomu Vladimír Černý. Zahraniční výpomoc by se měla aktivovat ve chvíli, kdy se kapacita záložních lůžek sníží zhruba na deset procent.

Abychom ale neměli jen samé špatné zprávy, tou dobrou je, že se v nemocnicích již začal projevovat efekt očkování zdravotníků. Zatímco po Vánocích jsme měli nakažených kolem devíti tisíc zdravotníků, nyní je to 2700. Nejvíce poklesl počet nakažených mezi lékaři v akutní lůžkové péči, protože jich je očkováno již přes 70 procent. „Jak bude očkování pokračovat dál, jsem naprosto přesvědčený, že nákazy v této profesní kategorii téměř vymizí. Je to nejkrásnější ukázka toho, co očkování udělá s celou populací,“ uzavírá ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Michaela Koubová