Technologie jsou již nedílnou součástí našeho každodenního života. V posledních letech se jim podařilo proniknout také do farmaceutického průmyslu, kde mají zařídit revoluci ve vývoji léků. Z nedávného průzkumu mezi dvěma stovkami předních farmaceutických profesionálů vyplynulo, že uměla inteligence (AI) bude mít nejzásadnější vliv na tento sektor.
Cesta za novými léky v minulosti často připomínala spíše ruletu než velmi systematické vědecké bádání s jasným cílem. To se v posledních desetiletích výrazně mění a rychlost této transformace se neustále zvyšuje.
Příkladem může být poslední zkušenost s celosvětovým úsilím o vývoj vakcíny proti koronaviru, která by nám měla pomoci vrátit život zpět do normálu. Zcela revoluční vakcína založená na mRNA technologii je jednou z prvních ukázek, jak nám může umělá inteligence a technologie pomoci nejen v hledání protilátek proti virům, ale v medicíně obecně. Například při hledání léku na Alzheimerovu chorobu, revmatoidní artritidu nebo různé druhy rakoviny.
Ale nejde jen o symboly v podobě objevení léku proti dosud neléčitelným onemocněním. Umělá inteligence zpřesňuje a urychluje vývoj, čímž dokáže do budoucna ušetřit miliardy dolarů ročně a zvýšit kvalitu života milionům lidí. Pracuje totiž s automatizovanými algoritmy na základě získaných dat z předchozích klinických studí, což umožňuje nejen efektivněji dojít k novým lékům, ale i výrazně zlepšit diagnostiku.
Rozebere choroby na prvočísla
Nedávná studie v časopise Lancet například ukázala, že umělá inteligence dokáže odhalit rakovinu prsu ještě dříve, než je vůbec zjistitelná prostřednictvím standardních metod. To znamená, že zhoubné bujení lze zjistit podstatně dříve, což rozhodujícím způsobem zvyšuje šance na úplné uzdravení.
„Objevování a vývoj léků se mění právě prostřednictvím využití umělé inteligence, která nejenže zkracuje čas onoho vývoje, ale umožňuje lépe porozumět jakýmsi mechanismům různých chorob a identifikovat kandidáty na nové léky,“ uvedla pro britský deník The Guardian Karen Taylorová, ředitelka Centra pro zdravotnická řešení v poradenské společnosti Deloitte. „Tradiční vývoj léků je velmi fragmentovaný a často jde metodou pokus – omyl,“ dodala.
A zdá se, že farmaceutické společnosti už začaly umělou inteligenci a technologie brát vážně. Z lednového průzkumu analytické společnosti GlobalData vyplynulo, že farmaceutičtí profesionálové považují umělou inteligenci za faktor číslo jedna, který v letošním roce bude ovlivňovat vývoj farmaceutického průmyslu. Zmínili ji v 36 procentech případů. Jako druhý nejvýznamnější faktor považují takzvaná big data, tedy zdroj, který ke své práci potřebují právě prostředky umělé inteligence.
Technologická pětiletka
V posledních pěti letech byla navázána téměř stovka partnerství mezi specialisty na umělou inteligenci a velkými farmaceutickými firmami. Podle americké výzkumné společnosti Trinity Life Sciences asi 90 procent velkých farmaceutických firem zahájilo v minulém roce projekty s vyžitím umělé inteligence.
Koneckonců spojení britsko-švédské společnosti AstraZeneca s Oxfordskou univerzitou při vývoji antikoronavirové vakcíny je rovněž partnerství z tohoto ranku. Pozadu nezůstává ani konkurent AstraZeneky, společnost GlaxoSmithKline, která podle Guardianu spustila projekt za deset milionů liber (asi 300 milionů korun), v jehož rámci buduje až stočlenný tým AI odborníků.
Pro farmaceutické společnosti je spojování s firmami, které se zaměřují na umělou inteligenci výhodnější, než aby samy stavěly jakási AI centra. Postupují tak všichni velcí farmaceutičtí hráči. Zpravidla technologické firmy rovnou nakupují nebo s nimi uzavírají nejrůznější formy strategických partnerství. Dá se tedy předpokládat, že po odeznění koronavirové pandemie budou farmaceutické společnosti v tomto trendu pokračovat. Ostatně právě současná krize ukázala, že propojení s AI světem má svůj nezměrný potenciál.
Petr Musil
