Stejně jako v jiných segmentech i ve zdravotnických záchranných službách dochází k navyšování platů. Jak ale poukazují samotné záchranky i kraje, nárůsty dané nařízením vlády úhrady pojišťoven zcela nepokrývají. Zatímco tak v současnosti financují zhruba 35 procent rozpočtu záchranek pojišťovny, 10 procent ministerstvo a 55 procent kraje, podle záchranných služeb by byl optimální poměr 40 procent pojišťovny, 40 kraje a 20 ministerstvo. Zatím to ale podle zjištění ZD nevypadá, že by pojišťovny nebo ministerstvo plánovalo na současném stavu financování něco zásadně měnit.
„Zdravotnická záchranná služba je zřizována jednotlivými kraji jako příspěvková organizace. To znamená, že se jednotlivé kraje podílejí na jejím provozu. Každoročně ale roste právě provozní příspěvek jednotlivých zřizovatelů (za posledních 10 let se téměř zdvojnásobil), zatímco příspěvek z ministerstva zdravotnictví zůstává téměř stejný a tvoří jen malé procento přijmu. Zdravotní pojišťovny každoročně drobně navýší úhradu za výkon, ale to nereflektuje současnou situaci na trhu. Procentuálně tak každý rok roste podíl příspěvku kraje a klesá podíl ostatních subjektů. Spravedlivější sytém bychom tak uvítali a jsme připraveni o něm jednat,“ uvádí radní pro zdravotnictví Jihomoravského kraje Jiří Kasala.
Nejpalčivějším problémem je podle něj každoroční navýšení platu zdravotnických pracovníků dle příslušných nařízení vlády. „Toto navýšení je z velké většiny kryto právě zvýšeným příspěvkem na provoz jednotlivých krajů a nikoliv úhradou ze strany státu nebo pojišťovny. Současné navýšení platů o deset procent tak představuje zátěž pro krajský rozpočet více než 40 milionů Kč. Nesmíme také zapomenout na nemalé příspěvky krajů na investice do vybavení jednotlivých ZZS, což dělá další desítky milionů korun ročně,“ dodává Kasala.
Požadavek na změnu systému financování přitom nezaznívá jen od krajů, ale také od záchranek. Podle nich je současný výkonový systém nevyhovující. „Doposud například nereflektuje skutečnost, že existují zdravotnická operační střediska jako vysoce finančně náročné provozy (jak personálně, tak technicky), nebo to, že i mimo vlastní výjezd musí ZZS samozřejmě platit obrovské osobní náklady,“ konstatuje prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý.
Na zásadnější změny ve financování záchranek se ale netváří ministerstvo ani zdravotní pojišťovny. Odvolávají se přitom na zákon o veřejném zdravotním pojištění a dohodovací řízení.
Mohlo by vás zajímat
„Úhrada vychází ze zákona o veřejném zdravotním pojištění a je možná pouze za poskytnutou zdravotní službu pojištěnci. Výše úhrady je stanovena na základě kalkulace nákladů v seznamu zdravotních výkonů vydávaného ministerstvem zdravotnictví a hodnoty bodu stanovené v dohodovacím řízení. Zdravotní pojišťovny v návrzích úhrad v dohodovacím řízení ctí princip stejného tempa růstu všech segmentů poskytovatelů. Zvýhodněním jednoho segmentu poskytovatelů by došlo ke znevýhodnění ostatních segmentů v systému. Z hlediska zachování rovnováhy systému proto není možné diskriminovat ostatní snížením úhrad z veřejného zdravotního pojištění na základě preference jednoho segmentu,“ uvádí mluvčí největší české zdravotní pojišťovny VZP Milan Řepka.
Také prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich poukazuje, že dohody vzešlé z dohodovacího řízení se překlápějí do úhradové vyhlášky, dle které se pak řídí i zdravotně pojistné plány pojišťoven. Zdravotnické záchranné služby jsou přitom jedním ze 14 segmentů, které se dohodovacího řízení účastní, a na úhradách pro příští rok se tak s pojišťovnami nyní budou domlouvat. „Pokud mají zástupci záchranných služeb zájem na změně způsobu nebo výše úhrady, ideální platformou pro tyto změny je dohodovací řízení, které pro rok 2022 začíná tento měsíc,“ říká k tomu mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.
Kapitační platbu pojišťovny i ministerstvo vylučují
Ministerstvo i pojišťovny zároveň zcela vylučují přechod k systému úhrad na typ kapitace. Ten navrhuje jako možný typ úhrady Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje Andrea Rakovičová. Podle ní by kapitační platba ve výši 51 korun měsíčně na obyvatele kraje situaci usnadnila a ulevila krajským rozpočtům. To ale podle plátců a ministerstva nepřichází v úvahu.
„V současném systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění se výkonový způsob úhrady nejvíce blíží realitě poskytovaných zdravotních služeb ZZS konkrétnímu pojištěnci. Princip kapitace (paušální platby) je zcela nevhodný k úhradě ZZS – byl vytvořen pro registrované pacienty praktických lékařů s cílem vytvořit pevný vztah mezi praktickým lékařem a jeho kmenem pacientů, který je založen na obsahu pouze homogenních výkonů,“ vysvětluje mluvčí VZP Řepka.
„Ministerstvo zdravotnictví samo o sobě o změnách systému úhrad momentálně neuvažuje. Vyloučit lze změnu způsobu úhrady na kapitační platbu, která je pro záchranku naprosto nevhodná, jelikož se zakládá na platbách za registrovanou klientelu a obsahuje standardizované základní spektrum poskytovaných výkonů, což jsou předpoklady, které záchranka nesplňuje,“ přidává se za ministerstvo Barbora Peterová.
Segment záchranek každoročně v úhradách roste
V současnosti hradí zdravotní pojišťovny zhruba třetinu nákladů, které fungování záchranné služby stojí, a podle Andrei Rakovičové nyní musí například na činnost mobilních týmů doplácet kraj. Podle Svazu zdravotních pojišťoven ale úhrady na pokrytí zdravotní péče stačí. „Úhrada je realizována výkonově, což prakticky znamená, že jestli záchranáři pečují o vyšší počet pacientů, úměrně se jim zvýší i úhrada od jednotlivých zdravotních pojišťoven. Fixní náklady jsou závislé na místních podmínkách, vybavenosti a rezervách v kapacitě. Jsou částečně kryty i z rozpočtu krajů a ministerstva a tuto koncepci považujeme i nadále za správnou,“ domnívá se Ladislav Friedrich.
Zároveň i samy záchranky uznávají, že se jim zdravotní pojišťovny v rámci svých možností snaží vycházet vstříc – jenže to kvůli navyšování osobních nákladů, které spolknou 80 procent rozpočtu záchranek, nestačí. „Několik let v dohodovacím řízení vlastně „dobíháme“ obrovské navýšení osobních nákladů, většinou marně, a to i při výrazné vstřícnosti všech zdravotních pojišťoven,“ konstatuje prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý.
Dle ministerstva a pojišťoven ale rozhodně nelze hovořit o podfinancování z jejich strany. „Segment záchranné služby úhradově za poslední roky významně roste. Od roku 2017 vzrostl objem plateb téměř o jednu miliardu Kč, což kumulativně představuje růst o 35 procent. Nelze tedy hovořit o nějakém zásadním podfinancování nebo stagnaci úhrad ze zdravotního pojištění,“ upozorňuje Barbora Peterová.
„Za Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR mohu doplnit, že v roce 2020 vzrostly úhrady meziročně pro tento segment o 15 procent,“ doplňuje mluvčí pojišťovny 211 Hana Kadečková.
Výjezdů nepřibylo, stoupla ale náročnost práce
Zároveň podle VZP loni nijak nepřibylo výjezdů. „V meziročním srovnání z dosud zpracovaných údajů za období leden až listopad 2020 je počet ošetřených pojištěnců stejný jako v roce 2019, počet vykázaných ujetých km se pak za stejné období klesl o jedno procento a u úhrad ZZS došlo k nárůstu o 12 procent,“ poukazuje za VZP Milan Řepka.
Na druhou stranu podle Ladislava Friedricha pandemie přinesla zvýšenou náročnost práce.
Více si můžete přečíst v placené sekci ZD.
Přečtěte si celý článek s předplatným elektronického Media Network Magazínu
- přináší exkluzivní informace, analýzy a komentáře o klíčových změnách v oblasti ekonomiky, práva a zdravotnictví
- zaměřuje se na nejzásadnější problémy jednotlivých oblastí a způsoby jejich řešení
- věnuje se strategickým otázkám rozvoje
