Respirátory a roušky se dnes prodávají skoro v každém obchodě. Faktem však je, že řada těchto výrobků nesplňuje požadavky, které by dle evropských pravidel osobní ochranné prostředky splňovat měly. Spolu se zpřísněním, které lidem na řadě míst ukládá používání respirátoru FFP2, se už ale mnozí začínají ptát, zda jimi zakoupený výrobek vůbec do dané kategorie spadá. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) proto nyní připravil jednoduchý leták, který radí, na co si při pořizování respirátoru dát pozor.

Český trh je doposud zaplevelen výrobky, které ani zdaleka nesplňují evropské požadavky na osobní ochranné prostředky. Přispěl k tomu i fakt, že vzhledem k nedostatku těchto pomůcek, se kterými se celý svět potýkal loni na jaře, platila i v Česku řada výjimek. Bohužel ovšem výrobky zůstaly na trhu i v době, kdy je již problém s nedostatkem vyřešen. ÚNMZ proto připravil pro spotřebitele návod, jak si pořídit funkční a bezpečné výrobky s potřebnou evropskou certifikací, která kvalitu a účinnost potvrzuje. Leták se bude distribuovat široké veřejnosti, a to jak v online verzi, kterou bude možné bezplatně sdílet na webu či sociálních sítích, tak v tištěné podobě, jež bude k dostání v nemocnicích, na úřadech, lékárnách nebo v MHD.

„Naším cílem není říkat, které respirátory jsou kvalitnější, kdo prodává nelegální výrobky či dokonce padělky. Společně jsme vytvořili fiktivní respirátor “Pepa”, na němž se snažíme běžnému spotřebiteli ukázat, jaké základní údaje musí být na respirátoru a jeho obalu uvedeny, pokud má splňovat evropský standard,“ vysvětluje Jakub Král ze vzdělávací a konzultační společnosti Porta Medica, která se na přípravě letáku autorsky podílela.

Na co si tedy dát při vybírání osobních ochranných pomůcek pozor? „Alfa a omega je zkontrolovat si, jestli je na výrobku označení CE s číslem notifikované osoby, což je čtyřčíselný index. Pokud je toto dodrženo, alespoň vím, že byl výrobek standardně evropsky certifikován. Pak bych si jako spotřebitel zkontroloval, jestli jsou na výrobku všechny informace v češtině, jak ho mám využívat, a zda je jasně identifikovatelný výrobce. Je možno jít i více dopodrobna a ověřit si konkrétní parametry, tedy že byla dodržena norma EN 149, případně když se budeme bavit o respirátorech, mohu zkontrolovat třídu ochrany FFP1, FFP2 nebo FFP3. To jsou základní věci, které si je schopen zkontrolovat každý,“ vysvětlil nedávno Zdravotnickému deníku Jakub Král.

Leták navazuje na nedávno vydanou publikaci Průvodce základy regulace osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků. „Nedávno vydaný průvodce se zhruba 70 stranami byl určen středně znalým čtenářům dané problematiky. Z mnoha stran nám přišly podněty a prosby, abychom vytvořili maximálně stručný a přehledný manuál pro širokou veřejnost, která se v podrobnostech ztrácí a neví, na co se při nákupu respirátoru zaměřit, jaké parametry zkontrolovat. Zrodila se tak myšlenka na jednostránkový grafický návod se stručným, ale jasným a přehledným souhrnem všech důležitých informací,“ poukazuje předseda ÚNMZ Viktor Pokorný.

Mohlo by vás zajímat

Pokud se tak chce někdo detailně seznámit s formálními požadavky na správné označení respirátorů, může sáhnout po zmíněném průvodci. „V publikaci jsme šli dále a snažili jsme se pomoci i s profesionální kontrolou ve chvíli, kdy jde třeba o veřejnou zakázku. Jasně jsme identifikovali náležitosti základních regulatorních dokumentů, jako je certifikát od notifikované osoby, případně prohlášení o shodě, návod k použití nebo náležitosti na obalu výrobku. Zároveň jsme popsali nejčastější nešvary, se kterými se setkáváme dnes a denně a co by si nákupčí měli ověřit předtím, než zboží akceptují a pořídí,“ dodává Jakub Král.

-ÚNMZ, mk-