Pfizer začíná testovat vakcínu na malých dětech, dostupná by mohla být na začátku příštího roku

Aby bylo možno dosáhnout skupinové imunity proti covid-19, je potřeba 80 procentní proočkovanost. K tomu je ale nezbytné, aby vakcínu dostávaly i děti, pro které ovšem zatím není žádná schválená. Pfizer však nyní odstartoval testování i na těch nejmenších dětech, a pokud uspěje, mohli bychom mít na začátku příštího roku možnost podávat očkování všem.

Společnost Pfizer odstartovala testování vakcín u dětí mladších 12 let. První účastníci studie, devítiletá dvojčata, podstoupila očkování ve středu na severokarolínské Duke University. Výsledky studie by měly být známy v druhé polovině roku, a podle mluvčí Pfizeru Sharon Castillové společnost doufá, že bude moci začít standardně očkovat mladší děti na začátku příštího roku.

Firma původně zamýšlela počkat na data u starších dětí a až poté začít testovat u mladších 12 let. „Byli jsme ale povzbuzeni daty ze skupiny ve věku 12 až 15 let,“ vysvětluje podle New York Times Castillová, podle níž ale zatím nejsou výsledky ze studie na 2259 dětech zpracovány. Jak přitom řekl CBS ředitel Národních ústavů zdraví Anthony Fauci, středoškoláci by tak mohli být očkováni už na podzim, děti na základních školách pak v prvním čtvrtletí příštího roku.

Jak bude testování u dětí vypadat? Vědci otestují tři varianty dávkování, 10, 20 a 30 mikrogramů, a to u 144 dětí. Každá dávka bude hodnocena nejprve u dětí ve věku 5 až 11 let, pak 2 až 4 roky a nakonec u dětí od šesti měsíců do dvou let.

Poté, co bude určena nejefektivnější dávka, společnost otestuje vakcínu u 4500 dětí. Dvě třetiny účastníků budou náhodně vybráni a dostanou po 21 dnech dvě dávky vakcíny, zbytku bude podáno placebo v podobě solného roztoku. Odborníci přitom budou hodnotit dětskou imunitní odpověď z krve nabrané sedm dní po druhé dávce.

Mohlo by vás zajímat

Leteckou záchranku v Brně má zajišťovat stát, hejtman Hašek žádá informace

Nad dlouhodobými dopady covidu na děti je otazník

Pfizer ale není jedinou společností, která již na testování vakcín u dětí pracuje. I Moderna spouští studii vakcín u dětí od šesti měsíců do 12 let. Obě firmy přitom již nějakou dobu testují očkování u dětí od 12 let a výsledky by měly být na stole během několika týdnů.

Také AstraZeneca minulý měsíc začala testovat vakcíny u dětí nad šest měsíců, a Johnson & Johnson plánuje rozšířit klinické studie svých vakcín na malé dětí, jakmile vyhodnotí přínos u dětí starších.

Jak upozorňuje infekcionistka z Národních institutů zdraví Emily Erbeldingová, která dohlíží na testování vakcín proti covid-19 u zvláštních populací, imunizace dětí má pomoci otevřít školy a ukončit pandemii. Aby totiž bylo možné dosáhnout kolektivní imunity, je třeba proočkovat 80 procent populace – jenže třeba ve Spojených státech tvoří 23 procent děti do 18 let. K tomu je třeba připočíst ty, kdo nejsou schopni vyprodukovat dostatečnou imunitní odpověď, a pochopitelně ty, kdo se očkovat odmítají. „Těžko dosáhneme kolektivní imunity bez očkování dětí,“ konstatuje Erbeldingová.

Podle pediatričky a vakcinoložky Kristin Oliverové z Mount Sinai Hospital v New Yorku přitom již dnes polovina rodičů, se kterými se v ordinaci setkává, na vakcínu čekají – a dokonce by byli ochotni zapojit své děti do klinických studií. Zbytek je ovšem skeptický vzhledem k tomu, že jen málo dětí má těžký průběh covidu.

Čísla ale rozhodně nejsou zanedbatelná: ve Spojených státech bylo u dětí celkem 13 procent nahlášených případů, přes 3,3 milionu dětí bylo na covid pozitivně testováno. V nemocnici s nemocí skončilo kolem 13 tisíc dětí a 260 jich nemoci podlehlo. Podle Yvonne Maldonadové, která zastupuje Americkou akademii pediatrů na federální Poradní komisi pro imunizaci, ale čísla plně nezachycují dopad na dětské zdraví. „Nevíme, jaké budou dlouhodobé následky covidové infekce,“ konstatuje Maldonadová. Jiné vakcíny už podle ní pomohly potlačit nebezpečná dětská onemocnění, která způsobovala dlouhodobé komplikace. „Někteří z nás, kteří to viděli, se do těchto dnů nechtějí vrátit,“ dodává.

Děti na vakcíny reagují silněji

Proč je vlastně důležité posuzovat očkování u dětí jinak než u dospělých? Děti často reagují na vakcíny silněji než dospělí, a kojenci a batolata zvlášť mohou trpět vysokými horečkami. Jakékoliv nežádoucí účinky se ale objevují obvykle hned po vakcinaci, případně během prvního týdne nebo maximálně několika týdnů, podtrhávají odborníci.

Zatímco některé vakcíny bývají před hodnocením u dětí podávány a sledovány jen u zvířat, tentokrát je situace jiná. „Už máme zkušenosti od desítek milionů lidí. Je tu tedy vysoký stupeň jistoty při podávání vakcíny dětem,“ poukazuje Maldonadová.

Podle některých odborníků si americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) vyžádá šest měsíců dat dokládajících bezpečnost ze studií prováděných na dětech, než vakcínu pro ně autorizuje. Samotný úřad ale uvádí, že neočekává šest měsíců dat dokládajících bezpečnost na podporu autorizace vakcíny. Vakcína Pfizeru totiž byla u dětí ve věku 16 až 18 let schválena jen na základě dvou měsíců bezpečnostních dat.

Na druhou stranu podle doktorky Oliverové budou rodiče nepochybně chtít vědět, jak společnosti i FDA plánují sledovat a zveřejňovat nežádoucí účinky vakcín, i to, jak dlouho bude trvat sledování účastníků zkoušek poté, co vakcíny získají autorizaci. „Čím to bude transparentnější, tím lépe,“ uzavírá Oliverová.

-mk-