Rezervy pojišťoven budou ke konci roku vyčerpány, zřejmě tak budou scházet prostředky na dohánění elektivní péče

Rezervy zdravotních pojišťoven zřejmě nevydrží zdaleka tak dlouho, jak se ještě před několika měsíci předpokládalo. Podle ministerstva zdravotnictví budou vyčerpány už ke konci tohoto roku. Podle zdravotních pojišťoven by přitom byla situace udržitelná, pokud ale kompenzační vyhláška rozdělí na odměny v ambulantním a lékárenském sektoru dalších 12 miliard, bude to znamenat, že již nebudou rezervy na náklady, které budou souviset s obnovou plánované péče. Problematikou se na svém posledním a předposledním zasedání zabýval sněmovní zdravotnický výbor.

„V poslední době je často opakováno, že pojišťovny mají na svých účtech desítky a desítky miliard, a původně to tak mělo být. Předpokládali jsme, že systém bude stabilní do roku 2023, ale je potřeba otevřeně říci, že nebude. Díky financím, které byly vyčerpány a které se ještě předpokládají čerpat, bude stabilní maximálně do konce tohoto roku,“ uvedl minulý týden ve středu na zasedání sněmovního zdravotnického výboru ministr zdravotnictví Jan Blatný.

„Zdravotně pojistné plány bude snaha nepřepracovávat, protože to teď nebude mít takový význam. Pojišťovny ale budou muset sáhnout do rezerv více než předpokládaly. Byli jsme rádi, když v dobách předchozích vznikly rezervy, které byly asi 64 miliard na všech fondech zdravotních pojišťoven. 40 miliard je na základním fondu, ze kterého se čerpají služby, a těchto 40 miliard už začíná být alokováno,“ přibližuje náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová.

Podle ní má devět miliard padnout na kompenzační vyhlášku vztaženou k předchozímu roku. Dle současných odhadů totiž činí nenaplněná produkce nemocnic 3,2 miliardy měsíčně za každý měsíc omezení plánované péče. Už nyní se pak s problémy potýká následná, rehabilitační a lázeňská péče, takže se počítá s tím, že poskytovatelům se budou v průběhu tohoto roku poskytovat zálohy na kompenzaci.

Vedle toho má jít 11 miliard na odměny zdravotníkům, kteří nejsou pod programem pro nemocnice, 10 miliard spolkne očkování a nyní ještě naskakují položky v podobě testování. To mohou pochopitelně provádět zdravotničtí pracovníci, teď se ale navíc přidává testování ve firmách, které si vyžádá až miliardové měsíční nároky. Podtrženo, sečteno, rezervy na základních fondech budou do konce roku pryč.

Mohlo by vás zajímat

Změna paragrafu Fischerové prošla zdravotnickým výborem s kladným doporučením

„Zatím bychom měli toto zvládnout, ale tím pádem už nemáme rezervy na další roky. Nevíme, jestli bude startovat ekonomika, nebo budeme muset znovu žádat ministerstvo financí o dofinancování. Teď tedy ještě vypadá systém stabilně, ale bez rezerv, co se týče dalšího výhledu,“ shrnuje Rögnerová. „Předpokládám, že vstup do příštího roku bychom ještě měli zvládnout,“ dodala náměstkyně na včerejším zasedání výboru.

Pojišťovny ještě s odměnami pro ambulantní sektor nepočítají

Otázkou je, jak se s vyhlídkami popasují zdravotní pojišťovny, které v tuto chvíli počítají s náklady na očkování a testy. „Náklady na zdravotní služby letos překročí v letošním roce objem definovaný zdravotními plány pojišťoven o více než 20 miliard. Dojde tedy k rychlejšímu vyčerpání rezerv základních fondů jednotlivých zdravotních pojišťoven. V roce 2022 bude nutno aktivovat zdroje ostatních fondů tak, aby byla zajištěna vyrovnaná bilance jejich hospodaření. Nedojde však k tomu, ze by zdravotní pojišťovny nebyly schopny plnit své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb,“ napal nám mluvčí VZP Milan Řepka.

Jak ale poukazuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich, pojišťovny mají výhrady k odměnám pro ambulantní sektor. Ty budou mít možnost uplatnit v připomínkovém řízení ke kompenzační vyhlášce, které startuje dnes.

„Mimořádné odměny pro nejvíce zatížené zdravotníky v nemocnicích jsou již průběžně financovány z bonifikací zdravotních pojišťoven, navíc by měl stát opět poskytnout mimořádnou cílenou dotaci těmto zařízením na jednorázovou odměnu. U většiny ambulantních zařízení nebyl v roce 2020 zaznamenán žádný významný pokles objemu zdravotních výkonů – celkově bylo poskytnuto ve srovnatelných jednotkách stejně péče jako v roce 2019. Naopak úhrady již podle stávajících smluv a platných úhradových vyhlášek vzrostou proti roku 2019 o 15 až 18 procent. Pro další plošné navyšování nákladů za rok 2020 tak nevidíme žádný naléhavý důvod. Méně významné odchylky jsou řešitelné individuálně. Deklarovaný záměr uhradit z veřejného zdravotního pojištění mimořádné odměny za rok 2020 ve všech ambulantních segmentech a lékárnách zhruba 100 000 Kč na každého zaměstnance neodpovídá podle našeho názoru ani zmocnění, které MZ pro kompenzační vyhlášky má, a bylo by nejen velmi nespravedlivé, protože míra zapojení zdravotníků do řešení loňské epidemie určitě není stejná, ale hlavně neodpovědné vůči plátcům pojistného, kteří systém financují a často byli finančně postiženi mnohem více,“ poukazuje Ladislav Friedrich s tím, že odhadovaný dopad takového záměru by byl více než 12 miliard. Právě to by přitom znamenalo dovyčerpání rezerv.

Ve hře jsou navíc i hůře predikovatelné položky. „Již zdravotně pojistné plány na rok 2021 předpokládaly, že náklady překročí plánované příjmy a zdravotní pojišťovny budou muset cca 13 miliard čerpat z disponibilních zůstatků na základním fondu. Od té doby přenesl stát navíc na veřejné zdravotní pojištění platbu za nákup vakcín odhadem za 5 až 6 miliard korun. V důsledku vleklé a rozsáhlé epidemie vznikly a vznikají neplánované náklady na testování odhadem celkem v roce 2021 až přes 10 miliard. Spolu s aplikací vakcín by se mohlo jednat o neplánované náklady ve výši až 20 miliard. Veškeré odhady jsou však velmi obtížné, protože se stále mění předpokládané počty jednotlivých vakcín. Přitom rozdíly v cenách jsou od dvě eura za dávku až po 20 dolarů za dávku. U testování se cenou výrazně liší PCR testy a antigenní testy, testování u zaměstnavatelů a testy prováděné zdravotnickým zařízením mají náklady až pětkrát vyšší než je příspěvek, pokud jde o samotestování zaměstnanců,“ dodává Ladislav Friedrich a tím, že otazník je také nad množstvím testovaných zaměstnanců a intervalem testů.

Elektivní péči mohou brzdit limity pojišťoven

I když se přitom situace po pololetí začne ohledně covidu zlepšovat, zdravotnictví před sebou rozhodně nebude mít lehké časy. Odborníci upozorňují na to, že kvůli odloženým screeningům vzroste výskyt onkologických onemocnění, dlouhodobý stres vede také ke zhoršování duševního stavu obyvatel a lze tak očekávat dlouhodobě zvýšený nápor na psychiatrii. A pak jsou tu odkládané výkony.

„Covid jednou pomine, a pak tu bude potřeba doplnění všech závazků a péče, která je odkládána. Já bych se nerad dožil toho, aby péče byla omezována,“ podtrhává poslanec Adam Vojtěch s tím, že je třeba už teď začít se připravovat na další roky. Jeho slova potvrzuje i ministr Blatný. „Koronavirus pomine, ale všechna onemocnění se vrátí, a mnohokrát více, protože jsme se o pacienty rok nestarali. Bude proto potřeba finanční tok znovu revitalizovat, protože to, co jsme si mysleli, že je vyřešeno roky dopředu, je bohužel současnou situací zásadně odlišné,“ konstatuje Blatný.

Zároveň je podle poslance Bohuslava Svobody potřeba nastavit financování nemocnic v tomto složitém období tak, aby na covidu nebyly bity. Operativa totiž podle Svobodových zkušeností klesla o polovinu a prevence o 70 procent, navíc tu jsou zvýšené požadavky na platy. Vedle toho vzrostly provozní náklady vzhledem k nákupu ochranných pomůcek a podobně.

Do toho všeho navíc nabíhá nové DRG. „Až pomine zatížení nemocnic, nadechnou se k tomu, aby mohly ve větší míře dělat elektivní výkony. Těžko říci, jestli se tím vejdou do paušálních úhrad pro tento rok, úplně si to nemyslím. Navíc se začíná vykazovat v DRG Restart, a tím pádem toto budou muset nemocnice začít nejpozději v druhé polovině roku začít toto reflektovat – a reflektovat to budou muset i pojišťovny. Měl by tu také být tlak všech na to, aby se zvýšil počet odoperovaných kyčelních kloubů a dalších, protože se prodloužily waiting listy,“ podtrhává poslanec Vlastimil Válek.

Podle něj by se tak měly pojišťovny zaměřit na přepracování svých plánů, protože pokud nebudou výkony hrazeny, skluz nebude možné dohnat. „Přednosty naší ortopedické kliniky jsem se ptal, co je jejich limitace počtu implantací kyčelních kloubů. Kupodivu to není kapacita sálů, ale hrazení od pojišťoven,“ konstatuje Válek.

Zde se ale vracíme k výše nastíněnému problému, protože na to také pojišťovny musejí mít prostředky. Připomeňme zároveň, že už běží dohodovací řízení pro příští rok, které má být uzavřeno do konce června.

„Nikdo neví, jak bude vypadat ekonomika, nikdo neví, jak bude vypadat výběr pojistného, nikdo neví, kolik budou mít pojišťovny na účtech peněz. Dopadne to jako v době, kterou už jsem zažil: buď pojišťovny požádají stát o půjčku, nebo to bude muset stát dosanovat,“ shrnuje poslanec Jiří Běhounek.

Výbor proto na svém zasedání přijal usnesení, ve kterém žádá ministerstvo zdravotnictví, financí a zdravotní pojišťovny o analýzu finančních pokrytí zdravotní péče pro letošní a příští rok.

Michaela Koubová