Soudkyně měla falšovat a manipulovat, kárný senát odmítl návrh dohody
Překvapivý vývoj má kárné řízení se soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 5 (OS) Šárkou Malíkovou Petříčkovou. Nejdříve čelila kárné žalobě s návrhem na výrazný finanční postih, kterou na ni podala předsedkyně OS Andrea Lomozová. Pak obě dámy uzavřely dohodu, kterou ovšem odmítl akceptovat kárný senát v čele s předsedou Tomášem Langáškem.
Kárnou žalobu podala na soudkyni Malíkovou Petříčkovou předsedkyně Lomozová v září minulého roku, přičemž navrhla jako opatření snížení platu na jeden rok o 30%. Důvodem pro tak přísné opatření byly závěry mimořádné kontroly spisů soudkyně, která probíhala od 11. března do 21. května minulého roku.
Tvrzené nedostatky, v nichž spatřovala předsedkyně soudu kárné provinění, spočívaly v údajných změnách v písemných zněních výroků několika rozsudků, změnách protokolů a průtazích. V jednom případě měla soudkyně podle předsedkyně soudu zfalšovat úřední záznam, aby zakryla svoji nečinnost.
Předseda kárného senátu Tomáš Langášek obratem vyzval kárnou navrhovatelku k odstranění vad návrhu, který měl být neprojednatelný. Doplněný návrh obdržel kárný senát začátkem října. Kárně žalovaná soudkyně v písemné reakci nepopřela, že byly protokoly upraveny oproti záznamům z diktafonu, avšak nelze v takovém postupu podle ní spatřovat kárné provinění, neboť nedošlo k obsahovým změnám. Doplněk ke kárnému návrhu označila za nový návrh, který je ovšem opožděný, navíc nebyly podle ní odstraněny vytýkané vady. Zároveň kárnému senátu sdělila, že probíhá jednání o dohodě o kárném provinění a opatření.
Dohoda byla uzavřena v únoru letošního roku. Soudkyně Malíková Petříčková uznala vinu u části skutků a s předsedkyní Lomozovou se dohodla na opatření, které mělo spočívat ve snížení platu o 10% na 6 měsíců. Lomozová vzala naopak část kárné žaloby zpět.
Mohlo by vás zajímat
Předseda kárného senátu Langášek ovšem nařídil předběžné projednání návrhu, jehož výsledkem bylo, že kárný senát návrh dohody odmítl. Důvodů měl kárný senát hned několik: od pochybnosti o dodržení subjektivní lhůty, přes to, zda se vůbec jedná o kárné provinění, až po otázku, zda dohoda vyčerpala všechny původně tvrzené kárné delikty.
Pochybnosti o dodržení subjektivní lhůty měl senát u dvou skutků, neboť byly obsaženy až v doplnění kárné žaloby. A s ohledem na to, že kontrola probíhala na jaře 2020 dva měsíce, bude na kárné žalobkyni, aby doložila, že lhůta byla splněna.
Zásahy do protokolu
Především však kárný senát vyslovil pochybnost nad tím, zda jsou vytýkané změny protokolů vůbec kárným proviněním. „Dohoda chybně vychází z předpokladu, že každý zásah do protokolu, který není opravou chyby v psaní či jiné zřejmé nesprávnosti ve smyslu § 164 občanského soudního řádu, je kárným proviněním. Avšak jak vyplývá z rozhodnutí kárného soudu ze dne 14. 7. 2020 č. j. 13 Kss 6/2019-367, věc Sotolář, na které odkazovala navrhovatelka i kárně obviněná, kárným proviněním jsou pouze obsahové změny protokolů o jednání. Z původního kárného návrhu, jeho doplnění ani z dohody o vině a kárném opatření však nevyplývá, že by soudkyně opravami protokolů měnila obsah svědeckých výpovědí či jiných úkonů učiněných při jednání (převracela či posouvala význam zaznamenaného, resp. diktovaného), či jinak snižovala důvěru veřejnosti v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí. Podle kárného senátu sama žalobkyně žádné obsahové změny, které by naplňovaly znaky kárného provinění neuvádí, pouze u některých skutků souhrnně píše „o drobných významových posunech, které však pro účastníky mohou mít zásadní význam“, popřípadě že soudkyně „mění drobně význam“.
Kárný senát v rozhodnutí sice kritizuje soudkyni Malíkovou Petříčkovou za to, že plýtvala časem na zbytečné úpravy protokolů, avšak došel k závěru, že bez dalšího nelze jednání, které lze posuzovat jako krajně nevhodné, považovat za kárné provinění.
Jako jasné kárné provinění naopak kárný senát označil tři případy, kde mělo dojít ke změnám ve znění výroků rozsudků v písemném vyhotovení protokolu oproti znění vyhlášenému při jednání. „Výrok je závaznou částí rozsudku, která autoritativně určuje výsledek soudního řízení, soud je jím od chvíle jeho vyhlášení vázán (§ 156 odst. 3 občanského soudního řádu). Proto nelze připustit, aby byl jeho obsah následně jakkoli měněn,“ konstatuje se v rozhodnutí.
Dalším důvodem odmítnutí dohody je pochybnost kárného senátu, zda kárná navrhovatelka vzala zpět všechny původně tvrzené kárné delikty. Tam, kde byl návrh zřejmý, senát řízení zastavil, avšak vymezil několik případů, kde nejasnosti přetrvávají.
Obě strany nyní mají od kárného senátu měsíc na to, aby se vyjádřily a případně uzavřely dohodu novou.
Petr Dimun
