Stres, deprese, vyhoření. Zdravotníci bojující s covid-19 se potýkají s duševními problémy, často ale zůstávají bez pomoci
Současná doba klade na zdravotníky enormní zátěž. Vůbec největší tlak dnes zažívají lidé starající se o pacienty na lůžkách, velmi náročná je ale i práce lékařů v ambulancích. To vše se ve finále podepisuje na duševním zdraví, což už vedlo například Středočeský kraj k tomu, aby nabídl v tomto směru zdravotníkům podporu. Problém se ovšem zdaleka netýká jen zdravotníků v České republice. Ve Velké Británii se nyní na věc rozhodli podívat do hloubky a provedli průzkum, který odhalil, že covid-19 znamenal zhoršení duševního stavu u poloviny dotazovaných. Také řada dalších studií potvrdila, že stres, deprese, vyhoření či nespavost jsou dnes u mnoha zdravotníků na denním pořádku.
Koronavirová pandemie má závažný dopad na duševní zdraví lidí pracujících ve zdravotnictví, který se po roce boje s chorobou covid-19 jedině prohlubuje. „Zdravotníci nadále poskytují péči navzdory vyčerpání, riziku infekce, obavě z přenosu na členy rodiny, onemocnění či smrti přátel a kolegů i ztrátě mnoha pacientů. Bohužel zdravotníci také čelí mnoha dalším, často zbytečným, zdrojům stresu a úzkosti, a dlouhé směny kombinované s nepředvídatelnými restrikcemi včetně osobní izolace ovlivňují schopnost lidí s tím vším bojovat,“ píší v komentáři nyní publikovaného časopisu Lancet Respiratory Medicine odborníci v čele s intenzivistkou Sangeetou Mehtaovou z americké Mount Sinai Hospital.
„Někteří zdravotníci museli dělat emočně a eticky náročná rozhodnutí ohledně racionalizace zdrojů, resuscitace a přijímání na JIP. Sdíleli bolest s pacienty bez covidu, kterým byla zrušena či odložena operace či základní léčba. Obava z přenosu covid-19 vedla mnohé zdravotníky k tomu, aby se na celé měsíce izolovali od svých rodin,“ dodávají autoři komentáře.
Závažnost problému potvrzuje průzkum YouGov provedený pro thinktank Institutu pro výzkum veřejné politiky mezi zdravotníky anglické Národní zdravotní služby (NHS), agenturními zaměstnanci, praktiky i zubaři. Ten zjistil, že syndrom vyhoření a úzkost se objevuje u mnohem vyššího množství zdravotníků než obvykle – 50 procent z 996 respondentů uvedlo, že se jejich duševní zdraví od chvíle, kdy na Británii udeřil covid-19, velmi zhoršilo. Ještě více jsou přitom zasaženi mladí zdravotníci, u nichž došlo ke zhoršení duševního zdraví v 71 procentech. Častěji také bývají postiženy ženy než muži.
Téměř polovina dotazovaných vyjadřuje obavy ohledně bezpečí své rodiny kvůli nedostatku ochranných zdravotnických prostředků, s nímž se pracovníci NHS potýkali. Pouze necelá třetina zdravotníků se pak domnívá, že vláda dělá něco pro to, aby jejich duševní zdraví ochránila – a i z nich si 43 procent myslí, že toho udělala málo.
Mohlo by vás zajímat
Čtvrtina anglických zdravotníků zvažuje opustit zaměstnání
Problémy v oblasti duševního zdraví ve finále vedou k tomu, že čtvrtina dotazovaných zdravotníků zvažuje opustit své zaměstnání. Zpráva Institutu pro výzkum veřejné politiky proto urguje ministry, aby uznali obrovskou pomoc zaměstnanců NHS při řešení národní krize. Žádá také finanční bonus, který by se rovnal 10 procentům platu zdravotníků, plus lepší podmínky v oblasti duševního zdraví.
„Tato zpráva jasně ukazuje skutečné a různorodé dopady devastující epidemie covid-19 na životy zdravotníků a pečovatelů i širší veřejnosti. Je velmi znepokojivé, že přes 70 procent zdravotníků má pocit, že vláda nedělá dost, aby je ochránila a testovala, zatímco je tu i nespokojenost s dostupností podpory v oblasti duševního zdraví, zejména mezi sestrami a porodními asistentkami,“ říká podle The Independent Saffron Corderyová, zástupkyně generálního ředitele Poskytovatelů NHS, kteří reprezentují nemocniční trusty v Anglii.
„Zaměstnanci NHS nyní bojují s největší zdravotnickou výzvou za celé generace, takže je třeba k tomu zajistit zvláštní podporu včetně nabídky podpory v oblasti duševního zdraví v rámci trustů a také nové písemné, online i telefonní podpůrné služby,“ dodává k tomu mluvčí NHS.
Problémy mohou přetrvávat roky
Snad ještě hůře jsou na tom ale podle průzkumu Mental Health America američtí zdravotníci. Podle něj se potýká se stresem 93 procent zdravotníků, 86 procent má problémy s úzkostmi, 76 procent se cítí vyhořelých a 70 procent má problémy se spánkem. Pouhých 35 procent se domnívá, že má dostatečnou emocionální podporu. „Mám pocit, že naši spolupracovníci se stali našimi terapeuty,“ popisuje podle NewsOn6 sestra z oklahomské Tulsy.
Tamní terapeutka Ariel Brownová se proto rozhodla založit Emotional PPE Project, který má pomoci zdravotníkům s jejich duševními problémy. „Začalo to jako malá iniciativa z mé stany směrem k několika terapeutům v mé síti, pak se to ale nabalilo jako sněhová koule,“ popisuje Brownová. „Některé ze zkušeností jsou přitom podobné tomu, co jsme slyšeli v minulosti od válečných veteránů. To, co viděli, bylo tak hrozné, že o tom nechtějí říct ani svým nejbližším,“ dodává.
Oklahomská terapeutka Connie Foxová, která se jako dobrovolnice do pomoci zapojila, závažnost situace potvrzuje. Sama začíná vidět první znaky toho, že pandemie může způsobit některým zdravotníkům posttraumatickou stresovou poruchu.
Jak přitom upozorňují autoři komentáře v Lancet Respiratory Medicine, po epidemii SARS v roce 2003 byl u zdravotníků zaznamenán chronický stres trvající měsíce až roky. Mezi zdravotníky, kteří pečovali o pacienty s covid-19, pak bylo podle čínské studie zaznamenáno vyšší množství depresí (50 procent), úzkostí (45 procent), nespavosti (34 procent) a stresu (72 procent). Tato zjištění potvrdilo systematické review 13 studií zahrnujících více než 33 tisíc účastníků. Studie z Itálie a Francie zaznamenaly vyšší prevalenci symptomů deprese, posttraumatické stresové poruchy a vyhoření. Rizikovým faktorem přitom byly mladší věk, ženské pohlaví, sesterské povolání a přímá práce s covidovými pacienty.
„Abychom efektivně podpořili zdravotnické pracovníky – ta nejdůležitější aktiva, která v našich zdravotnických systémech máme – potřebujeme porozumět jejich problémům a potřebám. Vyhoření a další formy s prací spojeného psychologického stresu jsou nevyhnutelným problémem zdravotnických povolání. Povědomí o tom, že psychická tíseň je běžně spojena s péčí o pacienty s covid-19, může pomoci destigmatizovat duševní problémy spjaté s prací a adekvátně přistoupit k duševním potřebám zdravotníků zasažených pandemií. Ve finále doufáme, že pandemie covid-19 pomůže redefinovat základní podpůrné pracovníky s uznáním příspěvku zdravotníků, a přispěje tak k náležité edukaci, ochraně a kompenzacím,“ dodávají autoři komentáře v Lancet Respiratory Medicine.
-mk-
Michaela Koubová
