Vláda již potřetí vyhlašuje pracovní povinnost části studentů v nemocnicích. Týká se třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol, mediků ze čtvrtých a pátých ročníků a studentů nelékařských oborů. Děkané lékařských fakult s tímto krokem nesouhlasí. Nasazení studentů podle nich nepříznivě ovlivňuje kvalitu jejich studia a do budoucna může vést k problémům v celém zdravotnictví. 

Vláda včera schválila kvůli epidemii covidu-19 pracovní povinnost části studentů v nemocnicích. Týká se třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol, některých mediků i studentů nelékařských oborů, informoval na twitteru ministr školství Robert Plaga (za ANO). Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) již dříve řekl, že pracovní povinnost se nebude týkat mediků prvních a šestých ročníků.

Pracovní povinnost, která platí od pondělí 8. března, se týká vedle studentů třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol také čtvrtého a pátého ročníku vysokoškolského studia všeobecného lékařství. Vztahuje se rovněž na všechny ročníky vysokých a vyšších odborných škol, které se připravují na nelékařské zdravotnické povolání. V nemocnicích mají pracovat také všechny ročníky navazujících zdravotnických magisterských programů a jednooborového studia psychologie s výjimkou posledních ročníků.

Pracovní povinnost již potřetí

Kabinet rozhodl po dohodě se školami, uvedl ministr Blatný po jednání vlády. Proti povinnému plošnému nasazení studentů medicíny totiž opakovaně vystupovali děkani lékařských fakult. „Již třetí obnovení pracovní povinnosti pro naše studenty závažné ohrožuje kvalitu přípravy na lékařské povolání. Může tak mít negativní dopad na celou společnost,“ napsali v zatím posledním společném stanovisku ze čtvrtka. V něm také žádali, aby vláda maximálně povolala na omezenou dobu tří týdnů studenty 5. ročníků na pozice odpovídající vzdělání praktické sestry a v případě krajní nouze i studenty 4. ročníků jako ošetřovatele.

Podle děkanů již také nesmí docházet k necitlivému a nesystémového nařizování pracovní povinnosti studentům již zapojeným do dobrovolné pomoci. Chybějící zkušenosti a metodika totiž vloni působila velké zmatky a často i nepříjemnosti na všech stranách. Vláda nechala praktickou realizaci povinnosti na krajích, a neřešila tak okolnosti, za nichž byli studenti povoláváni (podrobněji jsme se neduhům pracovní povinnosti studentů věnovali například zde).

Blatný po jednání vlády novinářům potvrdil, že pracovní povinnost, kterou mají opět nařizovat hejtmané a primátor hlavního města, se nebude se týkat studentů, kteří prokážou, že již pracují pro poskytovatele zdravotnických služeb. „Bude jim ponechána možnost dobrovolné práce, protože už mají zkušenosti a jsou často vázáni na jednotlivé zdravotnické zařízení, které je potřebuje,“ vysvětlil. Nasazování studentů do nemocnic by pak podle něj mělo být nastaveno tak, aby co nejméně ovlivnilo jejich výuku.

Mohlo by vás zajímat

Děkané také požadovali, aby studenti, kteří nastoupí do nemocnic, měli nárok na přednostní očkování proti covidu-19. To Blatný též potvrdil. „Ve chvíli, kdy nastoupí, tak jako ostatní zdravotníci získávají tuto prioritu a bude jim umožněno očkování přednostně jako dalším pracovníkům ve zdravotnictví,“ uvedl ministr.

LF: Jen na nezbytně nutnou dobu a na odpovídající činnosti

 „Doufáme, že vyhlášená pracovní povinnost potrvá jen minimální dobu nezbytnou pro stabilizaci zdravotní péče a studentům nebude bráněno v náročné přípravě na lékařské povolání,“ komentoval to v reakci na dotaz ČTK předseda Asociace děkanů lékařských fakult Vladimír Komárek.

Proti vládnímu rozhodnutí se ostře vyhradila Masarykova univerzita. V tiskové zprávě uvedla, že se jedná o krok nesprávným směrem, který nepřináší dlouhodobé řešení a do současné situace vnese další chaos. „Naši studenti a mnozí další pomáhají již několik měsíců na bázi dobrovolnosti a vedle toho se po večerech snaží studovat. A teď jim vláda namísto zlepšení jejich podmínek ještě situaci dále zhorší,“ prohlásil rektor univerzity Martin Bareš. Podle předsedy Studentské komory univerzitního Akademického senátu Jiřího Němce stát otázku vzdělávání zcela přehlíží. „Důkazem budiž právě opětovné povolávání studujících, jejich nekoncepční přerozdělování, mnohdy naprosto neodpovídající práce, která jim byla přidělena či podzimní kauza s daněním odměn pro povolané studentky a studenty,“ dodal Němec. 

Také podle epidemiologa a děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislava Maďara je důležité, aby studenti byli využíváni na práce, které odpovídají jejich úrovni znalostí a dovedností. „Sanitáře může dělat i laik. V minulosti totiž v některých nemocnicích studenti museli nekvalifikované práce vykonávat, což pro ně bylo dlouhodobě demotivující,“ uvedl Maďar pro ČTK. V takovém případě by podle něj bylo pro společnost lepší, kdyby pokračovali v odborném vzdělávání zvyšujícím jejich šance i na nástup do praxe v co nejkratším termínu. „Nutno současně zdůraznit, že více než 500 studentů z lékařských fakult stále nemocnicím dlouhodobě pomáhá,“ dodal.

Pracovní povinnost studentům zdravotnických oborů uložila vláda za epidemie koronaviru zatím dvakrát, působili především jako pomocný zdravotnický personál. Týkala se mimo jiné studentů čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách či pátého ročníku studentů zubního lékařství a farmacie. Loni na jaře trvala od poloviny března zhruba dva měsíce, druhá pracovní povinnost skončila studentům také po dvou měsících v polovině prosince.

Od čtvrtka mohou hejtmani a primátor hlavního města do nemocnic, které jsou přetížené, povolat také zdravotníky z ambulantního sektoru. Některé kraje už uvedly, že této možnosti využijí.

-sed-, -čtk-