Závislost státních institucí na dodavateli z pohledu informačních technologií a situace ve VZP
Rozvoj informačních technologií v posledních letech umožnuje podnikům a firmám zvyšovat kvalitu svých služeb. Pokud obecně platí, že soukromý sektor umí reagovat rychleji a pružněji na externí i interní změny, v oblasti IT to platí dvojnásob. To ovšem neznamená, že by veřejnosprávní instituce měly jakkoliv na schopnost jít tzv. s dobou rezignovat. Z historického pohledu se rozvoj IS ve státní správě ve většině případů pojí s nějakým konkrétním dodavatelem. To platí i pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Současnou situaci a výhledy do budoucna v oblasti informačních technologií představíme v dnešní Poradně VZP.
Problém dlouhodobého partnerství s výhradním dodavatelem má svá pozitiva i negativa. O pozitivech mluvíme převážně z počátku budování informačního systému (IS), kdy je nutné disponovat relativně velkou kapacitou s vysokou odborností. Mluvíme o fázi, kdy se staví nová architektura IS, dochází k optimalizaci nebo dokonce centralizaci velkých organizačních celků, řeší se bezpečnost systémů, schopnost flexibilně reagovat na změny v organizaci atp. V neposlední řadě je nutné si uvědomit, že tu dochází i k situaci, kdy dodavatel nese za organizaci značnou část rizika neúspěchu. Když toto období rozvoje a budování skončí, miska vah se přehoupne do méně výhodné polohy pro organizaci. Ta je spojená know-how, které se mnohdy díky personálním, organizačním nebo jiným změnám přesune na stranu dodavatele. V tu chvíli vzniká postupná, avšak téměř nevyhnutelná závislost na dodavateli. Organizace, a je to i případ VZP, se dostává do situace, kdy prakticky ke všem činnostem souvisejícím s úpravami IS potřebuje součinnost dodavatele.
Takovým případům lze předcházet, pokud ale firma spadne do tzv. vendor-lock-inu na více let, je třeba realizovat více razantní kroky. Cílem je získat zpět strategické know-how, myšleno nastavení, rozsah a způsob integrací jednotlivých komponent IS nebo parametrizaci zpět do organizace. K tomu je třeba realizovat řadu opatření, zejména pokud se transfer know-how pojí s přebudováním IS. To je příklad VZP. Záměrem VZP je v souvislosti s modernizací IS nejen získat zpět strategické vědomosti a kompetence na svou stranu, ale zároveň také sladit stav IS s novými legislativními a technologickými změnami. V prvním případě je naším záměrem vyhovět novinkám v oblasti kybernetické bezpečnosti, GDPR a zároveň připravit vnitřní systémy na změny související s příchodem tzv. digitální ústavy. Tedy zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby. Tato legislativa klade na orgány veřejné moci (OVM) nové nároky, a to zejména z pohledu informací, na které bude mít občan nově nárok, aniž by musel vyvinout jakékoliv úsilí. Předpokládá totiž, že instituce veřejné správy budou schopny mezi sebou sdílet údaje, které by jinak musel občan dokládat. Např. údaje o jeho zaměstnanosti, nebo údaje, které si bude muset pojišťovna opatřit ze státních registrů.
Pokud platí výše uvedené, je pro VZP zásadní schopnost know-how nejen získat, ale aktivně s ním také pracovat. To bude klást vysoké nároky na správu dokumentace, schopnosti pracovat s aplikačním kódem, vytvořit novou infrastrukturu, která bude schopná podporovat servisně orientovanou architekturu, která je základním stavebním kamenem nové strategie. Důležitým prvkem modernizace IS VZP je naučit organizaci nejen nový systém (NIS) rozvíjet, ale také provozovat. To je role, kterou VZP dlouhodobě svěřuje dodavatelům. V novém nastavení počítáme s mnohem větším zapojením našich kolegů, zejména co se týče schopnosti aktivně navrhovat nové architektonické prvky IS VZP.
Cílem VZP je vybudovat moderní systém, který bude podporovat flexibilitu. To se projeví hlavně ve schopnosti budovat nové typy služeb, převážně takových, které budou podporovat digitální výměnu informací. Úsek IT aktivně spolupracuje s Úsekem služeb klientům na nové strategii obsluhy klientů a partnerů. První výsledky jsme díky této spolupráci přinesli již v loňském roce, kdy jsme zprovoznili nové služby jako např. možnost on-line přeregistrace, žádosti o příspěvek z fondu prevence nebo žádost o novou kartičku pojištěnce. V letošním roce budeme pokračovat např. on-line potvrzením o bezdlužnosti, nebo implementací našich služeb do Portálu Občana.
Mohlo by vás zajímat
Závěrečné shrnutí
Správní rada VZP schválila na konci loňského roku návrh úseku IT na otevření a modernizaci IS. Cílem je získat zpět strategické know-how do organizace a více se zapojit do rozvoje a provozu IS na úkor dlouholetého dodavatele, zároveň IS modernizovat a otevřít více dodavatelům. To podpoří vznik konkurenčního prostředí, které v konečném důsledku přinese větší efektivitu vynaložených prostředků, tlak na kvalitu dodávky nebo moderní způsob vývoje IS. Zásadním je fakt, že VZP získá právo užívání k IS, které je dlouhodobě intelektuálním vlastnictvím výhradního dodavatele.
Ing. Tomáš Knížek
náměstek ředitele VZP ČR pro informatiku
Tomáš Cikrt
