Americký prezident Joe Biden se chystá prosadit svůj daňový balíček. V jeho rámci chce nejen zvýšit zdanění zisku korporací z 21 na 28 procent, ale má v plánu rovněž zavést minimální sazby daně ze zisku amerických firem, ať už podnikají doma, nebo v zahraničí. Podle analytiků to bude mít negativní dopad na farmaceutický sektor.

Joe Biden představil svůj plán na zvyšování daní. Už před prezidentskými volbami dával najevo, že sazba daně 21 procent pro korporátní zisky je pro něho nepřijatelně nízká, a že ji hodlá zvýšit o sedm procentních bodů. Dlužno dodat, že i tak by firmy odváděly nižší daně, než když Bílý dům obýval Barack Obama. Za jeho prezidentování se totiž korporátní zisky danily 35procenntí sazbou.

Biden tak ani náznakem nechce sazbu této daně vrátit na předtrumpovskou úroveň. Přesto ale jeho daňové plány vyvolávají velké obavy u společností a celých sektorů, kde velké americké firmy dělají svůj byznys prakticky po celém světě, a často tak provádějí takzvané daňové optimalizace – tedy daní zisky v těch zemích, kde je to pro ně výhodné.

Proti daňovým rájům bojoval už Trump

Daňová optimalizace byla trnem v oku už Donaldu Trumpovi. Byla to právě jeho administrativa, která zavedla takzvanou „global intangible low-taxed income“ (GILTI – globální sazbu daně pro nízkodaněné příjmy) ve výši 10,5 procenta. Vedle technologických společností jsou touto daní zasaženy také společnosti farmaceutické.

A Jobe Biden si na americké firmy, které své zisky daní také v zahraničí, chce došlápnout mnohem razantněji. „Závod ke dnu v oblasti korporátních daní musí skončit,“ vysvětloval Joe Biden svůj plán. Bude proto prosazovat zavedení minimální 21procentní daně ze zisku vykazovaných v zahraničí (GILTI se tedy zdvojnásobí) a 15procentní sazbu ze zisků vykázaných v účetní závěrce.

Podle analytiků to bude firmy značně limitovat zejména při odečítání výdajů na výzkum a vývoj od daňového základu. Právě výzkum a vývoj je jednou z nejvýznamnějších nákladových položek u farmaceutických společností. „Tento záměr má za cíl zcela zabránit tomu, aby se firmy mohly daňové povinnosti sebeméně vyhýbat,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Matthew Gardner z washingtonského Institutu pro daňovou a hospodářskou politiku (ITEP – Institute on Taxation and Economic Policy). „Zdá se, že večírek zkrátka skončil,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat

Hrozí další vlna odlivu do zahraničí

Zatímco nadnárodní technologické společnosti jako Google nebo Facebook se zatím k Bidenovým plánům nevyjadřují, americká farmaceutická skupina Merck & Co. upozornila na negativní dopady systému minimálních daní. „Navrhované zvýšení daní podkope schopnost biofarmaceutického sektoru dělat důležitou práci v okamžiku, kdy ji svět nejvíce potřebuje,“ uvedli zástupci firmy pro agenturu Bloomberg.

Analytici varují, že pokud daňové změny projdou, může to vést k přesídlování farmaceutických firem z USA za moře, jako tomu bylo před Trumpovým rozsáhlým snížením daní z korporátního zisku. A jako příklad uvádějí přesun výrobce léků Mylan NV do Nizozemska nebo výrobce zdravotnických přístrojů Medtronic do Irska.

Přitom jsou to právě Irové, kteří se Bidenova plánu obávají. Pokud totiž americké společnosti budou muset v Irsku vykázané zisky dodaňovat doma, ztratí Irsko jeden z mocných nástrojů pro lákání zahraničního kapitálu. „Přestože zatím není úplně jasné, jaká úprava nakonec Kongresem projde, už nyní je jasné, že k podstatné změně dojde,“ píše irský list Irish Central.

Ztratí Irsko na přitažlivosti?

Irsko totiž daní zisky firem 12,5procentní sazbou. Případné dodatečné zdanění amerických firem americkými úřady tedy výrazně sníží rozdíl v tom, jakou daň společnost ze svého zisku odvede v Irsku a v USA. „Zvláštní americká daň způsobí, že naše daňová sazba už nebude mocným lákadlem pro americké firmy jako tomu bylo doposud,“ dodává Irish Central.

Nepříliš šťastná je také skutečnost, že vedle farmaceutických firem Bidenova daňová reforma výrazně dopadne také (a primárně) na technologické společnosti. Přitom v poslední době dochází ke vzniku řady společných podniků, které zakládají technologické a farmaceutické firmy.

Cílem je využití know-how obou k vývoji nových terapeutických postupů zaměřených hlavně na vývoj léků takzvaně na míru pro každého pacienta. A to na základě využití počítačových technologií, které jsou schopny za pomoci algoritmů individualizovat léčbu. I to může být částečně narušeno Biednovým daňovým balíčkem.

Petr Musil