Český vylepšený fonendoskop by mohl letět do vesmíru

Nemožnost použít klasický fonendoskop pro vyšetření pacientů hospitalizovaných s covid-19, pokud má na sobě zdravotnický personál nezbytný „skafandr“ a další ochranné pomůcky, vedly ke vzniku vynálezu, který může pomoci jen při péči o infekční pacienty. Díky tomu, že mění zvuk tlukoucího srdce či pracujících plic na elektrický signál, je možné k němu připojit sluchátka či reproduktory a použít jej třeba hluboko pod hladinou vody či při budoucích cestách do vesmíru. Své využití by Elfon neboli elektronický fonendoskop mohl najít také při výuce na lékařských fakultách.

Velký příliv pacientů s covid-19, práce v prostředí s vysokým rizikem nákazy, ale také značná omezení pro jinak běžná vyšetření nemocných v podobě nutnosti používání řady ochranných pomůcek, a k tomu vynalézavost jednoho lékaře i nechuť smířit se s tím, že něco nejde. To všechno bylo u vzniku Elfonu neboli elektronického fonendoskopu, který je možné použít i v extrémních podmínkách. Za tímto vynálezem stojí mladý, původem slovenský lékař Aleš Svoboda, jenž působí na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol. K jeho profesním zájmům patří právě kosmická medicína, tedy jak využít medicínské poznatky při vesmírných misích.

„Se začátkem pandemie v roce 2020 jsem dostal možnost pracovat na nově otevřené COVID jednotce ARO ve FN Motol, kde jsme brzy narazili na to, že některé běžné postupy jsou zde nepoužitelné. Například úplně běžné základní vyšetření pacienta fonendoskopem vyžadovalo odstranění ochrany hlavy, když používáme celotělové ochranné obleky,“ popisuje Svoboda výchozí situaci, kdy použití fonendoskopu jednoduše nebylo možné, protože jejich rozměry a konstrukce vyžadovaly značnou blízkost mezi vyšetřujícím lékařem či lékařkou a pacientem.

To ale v případě infekčního onemocnění jako je covid-19 není žádoucí právě kvůli možnému riziku nákazy. V tomto duchu zněly i mezinárodní odborná doporučení pro intenzivní medicínu. „Proto jsme se rozhodli fonendoskopy jednoduše nepoužívat. S tím jsem se ale odmítal smířit a rozhodl jsem se, že někde na internetu seženu fonendoskop, se kterým nejsou spojené tyto problémy. Jenže, jak se ukázalo, nic takového se koupit nedá. Takže jsem po večerech začal vyrábět přístroj, který by splňoval moje představy,“ přibližuje vznik prvního prototypu.

Jako přejít z černobílé televize na barevnou

Doporučení pro praxi například amerického medicínského portálu EMCrit určená pro oddělení JIP a ARO pro běžné vyšetření je zcela opustit práci s fonendoskopem právě kvůli možnému přenosu infekce z pacienta na personál. Místo toho doporučuje vyšetřovat funkce srdce a plic pomocí sonografie. „Ultrazvuk jsme používali, ale kromě toho, že je to technicky náročnější, ne každý ho ovládá tak dobře, aby získal potřebné informace, a navíc se nedají zjistit tak snadno, jako by to bylo možné u fonendoskopu,“ vysvětluje Svoboda.

Elfon funguje tak, že mění zvuk na elektrický signál a díky jednoduchému výstupu 3,5 mm jack umožňuje připojení sluchátek, které fungují i přes ochranný oblek. Personál tak nemusí při vyšetření odkládat ochranné pomůcky. Takto by také bylo možné připojit nejen sluchátka, ale třeba i reproduktory či počítač, což přináší další možnosti využití.

Mohlo by vás zajímat

Ve Slatinicích se sejde rekordní počet lidí po transplantaci srdce

„Použití nového fonendoskopu je jako přejít z černobílé televize na barevnou. Všechny zvuky, které posloucháme, jak plíce, tak střevní peristaltiku, jsou slyšet mnohem zřetelněji a výrazněji, což nám výrazně ulehčuje diagnostiku nějaké patologie, kdy zejména u covidových pacientů se setkáváme s různými zvukovými fenomény,“ popisuje Miroslav Tesař, lékař intenzivista, který působí na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol, který s Elfonem pracoval. „Toto vylepšení by nám zajisté usnadnilo a zároveň zkvalitnilo rozpoznaní určitých plicních onemocnění, proto si je v praxi dovedu velmi dobře představit,“ dodává.

Obdobně si jeho použití umí představit také další lékařka z této kliniky, která Elfon mohla vyzkoušet. „Upravený fonendoskop byl výborný nástroj, a to nejen z hlediska komfortu používání u pacienta při práci v ochranných pomůckách, kdy jsme se nemuseli bát nechtěné kontaminace. Další výhodou byla hlasitost a dobrá kvalita poslechu, kdy byla dobře slyšitelná i slabší peristaltika střev,“ shrnuje anestezioložka Klára Jandová, podle níž je příjemné mít na výběr více možných nástrojů, které lze volit s ohledem na konkrétního pacienta a jeho potřeby, stejně jako potřeby personálu.

Nejen pro práci v infekčním prostředí, ale i pro kosmickou medicínu

Elfon vznikl pro každodenní použití pro práci s pacienty v infekčním prostředí, kdy je nutné používat ochranný oblek s kuklou přes hlavu. Další možností je výuka na lékařských fakultách, kdy by se do přístroje místo sluchátek zapojil přenosný reproduktor a jednoduše demonstroval nález celé skupině studujících. Díky tomu, že zesiluje zvuky, mohl by jej používat i personál se sluchovým postižením.

Tvůrce Elfonu si umí představit i poněkud futurističtější využití ve spojení se svým dalším profesním zájmem, a to kosmickou medicínou. „Je možné ho přímo propojit s počítačem, a tak vytvářet zvukový záznam a dále s ním pracovat, včetně toho, že je možné jej přenášet a sdílet na velké vzdálenosti,“ přibližuje Svoboda. Prakticky bude použit v rámci projektu Hydronaut – Centra kosmického výzkumu, na němž se podílí Evropská kosmická agentura, a který v kombinaci ponorky a kesonu simuluje obdobné podmínky, jakým budou vystaveny různé formy života při kosmických letech. Mimo jiné se v rámci něj zkoumá chování a fungování lidské posádky v náročných podmínkách dlouhodobé izolace. Hydronauti navíc během experimentu nebudou z modulu vystupovat a s vnějším světem budou komunikovat jen na dálku, stejně jako při skutečném vesmírném letu. „Elfon umožní lékaři na souši vyhodnotit případné zdravotní problémy posádky, která bude několik metrů pod hladinou vody,“ přibližuje lékař s tím, že tento princip je možné aplikovat kdekoliv.

„Elfon se může hodit kdykoliv, kdy není potřebný odborník fyzicky přítomný u pacienta, třeba proto, že se pacienti nachází na místě, kde je lékařský personál vzácný, jako jsou rozvojové země, anebo jsou podmínky příliš nebezpečné, například při přírodních katastrofách nebo během vojenských konfliktů, nebo je to jinak komplikované, třeba na vesmírné lodi,“ usmívá autor zlepšení s tím, že má v plánu skrze svou nově založenou společnost Octopod Medical další kusy přístroje prodávat. Jeden by měl stát zhruba 10 až 12 tisíc korun.

Ludmila Hamplová