Nejvyšší soud: Žaloba o určení vlastnického práva státu podle zákona o vyrovnání státu s církvemi nepodléhá promlčení
Žaloby oprávněných osob o určení vlastnického práva státu podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (ZMV) nepodléhají promlčení. Rozhodl tak Nejvyšší soud (NS) v případu žaloby Konventu minoritů v Krnově, v níž se konvent domáhá mj. určení vlastnictví státu k několika pozemkům v Krnově.
Žalobu, která směřovala proti městu Krnov a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, nejdříve zamítl Okresní soud v Bruntále a jeho rozhodnutí posléze potvrdil i Krajský soud v Ostravě. Oba soudy došly mj. k závěru, že ta část žaloby, v níž se konvent domáhal určení vlastnického práva státu k části pozemků podle ustanovení § 18 odst. 1 ZMV, byla podána až po uplynutí tříleté promlčecí doby, jež počala běžet dnem účinnosti ZMV, tedy 1. ledna 2013.
Podle § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. může oprávněná osoba podat soudu žalobu o určení vlastnického práva státu z důvodu, že věc z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převedena nebo přešla z majetku státu do vlastnictví jiných osob v rozporu s ustanovením § 3 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, nebo v rozporu s ustanovením § 29 zákona o půdě. ZMV přitom výslovně počítá toliko s lhůtou pro uplatnění výzvy k vydání věci, která počne běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo určeno vlastnické právo státu.
Zásada nepromlčitelnosti vlastnického práva
Podle aktuálního rozhodnutí NS, který v této části vyhověl dovolání konventu, se však obecná promlčecí lhůta na podání určovací žaloby podle tohoto ustanovení nevztahuje.
Názor senátu v čele s předsedou Zdeňkem Sajdlem je opřen o zásadu nepromlčitelnosti vlastnického práva. Již ze samotné zákonné definice žaloby podle § 18 odst. 1 ZM (žaloba o určení vlastnického práva státu), jakož i z její povahy a smyslu, je podle soudců zřejmé, že předmětem řízení o ní je určení (deklarace) vlastnického práva.
„Z všeobecně přijímaného závěru o nepromlčitelnosti vlastnického práva pak nepochybně vyplývá, že v situaci, kdy zde není žádné jiné právní úpravy, reglementující lhůtu k uplatnění žaloby o určení vlastnického práva státu v režimu ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. – uvedený zákon lhůtu k podání žaloby dle § 18 odst. 1 nestanoví, upravuje toliko následnou lhůtu pro uplatnění výzvy k vydání věci, jež počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo určeno vlastnické právo státu – nelze zahájení řízení dle § 18 odst. 1 zákona č. 418/2012 Sb. nikterak časově limitovat, a to ani na základě obecné úpravy promlčení ,“ konstatuje se v rozhodnutí. V něm zároveň soudci upozorňují, že „plynutí času by však – z hlediska úspěšnosti žaloby uplatněné v režimu ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. – mohlo mít význam v případě vydržení vlastnického práva oprávněným držitelem sporné věci“.
Mohlo by vás zajímat
Petr Dimun
