V německých lékárnách v loňském roce chybělo 16,7 milionu produktů, u kterých existují dohody o slevách s pojišťovnami v rámci systému zákonného zdravotního pojištění (GKV). Situace se tak oproti roku 2019 zlepšila jen nepatrně. Vyplývá to z průzkumu Německého institutu pro testování léčiv.
Navzdory koronavirové krizi se počet chybějících položek léčivých přípravků v loňském roce snížil asi o 1,3 milionu. Největší potíže se zásobováním se v roce 2020 vyskytovaly v případě léků na vysoký tlak, blokátorů žaludečních kyselin nebo léků proti bolesti. Německé lékárny loni prodaly celkem 643 milionů kusů léků na lékařský předpis, které byly hrazeny ze systému zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung).
Situaci usnadnila určitá zjednodušení při výběru náhradních léků, která byla přijata v důsledku koronavirové krize. „Tento prostor pro svobodnější volbu při používání léčivých přípravků s ohledem na to, které jsou momentálně k dispozici, by měl být zachován i po odeznění pandemie,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Thomas Dittrich, předseda Německého lékárenského sdružení (DAV – Deutsches Apothekerverband).
Dittrich připomněl, že problémy se zásobováním lékáren potřebnými léky existovaly už před propuknutím koronavirové pandemie a budou existovat i poté. Lékárny by podle něho měly mít možnost podávat pacientům ekvivalentní náhradní přípravky, pokud není k dispozici určitý lék. Během pandemie to celkem fungovalo, protože zájmem všech bylo, aby pacienti nemuseli kvůli shánění konkrétního léku obcházet více lékáren a zvyšovat tak počet rizikových kontaktů.
Podle BfArM situace tak vážná není
Spolkový institut pro léky a medicínské výrobky (BfArM – Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte, obdoba našeho Státního ústavu pro kontrolu léčiv – SÚKL) ale podle deníku Deutsches Ärzteblatt žádný důvod k poplachu nevidí. Úřad v současné době pozoruje zhoršení dodávek přibližně u 190 položek, což představuje asi 100 tisíc jednotek schválených léků, tedy asi 0,2 procenta ze všech léků na předpis, které ročně v Německu míří na trh.
Navíc se podle BfArM mezi dočasně hůře dostupnými léky vyskytuje velký počet těch, ke kterým existuje řada generických alternativ se stejnými účinnými látkami. „Zhoršení dodávek konkrétního léčivého přípravku nemusí nutně znamenat nedostupnost léčivé látky, protože jsou často k dispozici plnohodnotné náhrady,“ uvedl úřad.
Spolkový institut pro léky a medicínské výrobky zároveň uvedl, že počet hlášených překážek v dodávkách léků se během koronavirové pandemie zvýšil, a proto přijal určitá protiopatření. BfArM například vyzval farmaceutické společnosti a velkoobchodníky, aby nedodávali léky nad rámec běžných potřeb, aby nedocházelo ke zbytečnému hromadění léků v některých lékárnách, zatímco jiné by trpěly nedostatkem konkrétních léků.
Než přišel koronavirus
Otázku nedostatku léků na tárách německých lékáren Spolkové ministerstvo zdravotnictví plánovalo řešit už v roce 2019, tedy ještě před propuknutím koronavirové pandemie. Ve vládní koalici se například hovořilo o tom, že by stát mohl mít pravomoc v případě výrobního či zásobovacího výpadku u konkrétních léků omezit či zcela zakázat jejich vývoz. Farmaceutické společnosti by také měly zároveň povinnost vydat pokyny, jak v případě nedostatku léků postupovat a kterým alternativním výrobkem je nahradit tak, aby došlo k co nejmenšímu omezení dostupnosti účinných látek.
Stát by rovněž mohl vytvořit síť kontaktních míst pro obyvatelstvo, kde by informace o výpadcích dodávek byly dostupné. S tím souvisí požadavek na vytvoření evropského systému pro ohlašování informací o výpadcích v zásobování léčivy. Vládní SPD také tlačila na zpřísnění požadavků na transparentnost při uzavírání dodavatelsko-odběratelských smluv. Stát si chtěl vzít také na paškál již zmíněné smluvní slevy mezi výrobci léků a zdravotními pojišťovnami. Německé pojišťovny však tvrdí, že smluvní slevy zásobování léky stabilizují a zlepšují. Kvůli pandemii koronaviru však na konkrétní řešení nakonec nebyl čas ani prostor.
Petr Musil
