Novela zákona 48 má podporu napříč stranami, změnit by to snad neměly ani pozměňovací návrhy

Je tomu přesně týden, co byla v druhém čtení projednána novela zákona 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění, která se zaměřuje (mimo jiné) na usnadnění vstupu nových léků do úhrad. Úprava, která je ve zdravotnictví stěžejní změnou, byla už po prvním čtení důkladně projednána sněmovním zdravotnickým výborem, který se jí ještě bude jednou věnovat jako garanční. Jak přitom prozradil včerejší Kulatý stůl Zdravotnického deníku právě na téma Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a dostupnost inovativních léčiv, nemá v tuto chvíli nikdo ve sněmovně či senátu s novelou zásadní problém a všichni účastníci kulatého stolu ji podporují. Otázkou v tuto chvíli zůstávají pozměňovací návrhy, ani zde to ale zatím nevypadá, že by se měl některý z nich stát zásadní překážkou schválení celé novely.

„V současnosti se pacienti dostávají k inovativním lékům proti vzácným onemocněním obtížně – legislativa, která se v současné době využívá, je zastaralá. Jestliže je inovativní lék schválený Evropskou lékovou agenturou, je velmi obtížné dostat ho do úhrady. Postupujeme proto podle již hodně diskutovaného paragrafu 16, který je v současnosti velmi přetížen, což by nemělo být – měl by se používat jen pro výjimečné případy. Rozhodování podle paragrafu 16 je opožděné, musí se žádat opakovaně a není tu dostupnost pro všechny pacienty. Novela by oproti tomu měla k inovativním lékům přistupovat systémově,“ uvádí Anna Arellanesová, předsedkyně České asociace pro vzácná onemocnění, která sdružuje 42 pacientských organizací. Podle Arellanesové je schválení novely zásadní, protože se dnes někteří pacienti se vzácnými chorobami léků nedočkají, ačkoliv jsou k dispozici.

Předsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví profesorka Věra Adámková (ANO) ovšem podtrhává, že vzácná onemocnění jsou jen jedním dílem novely. Ta totiž zjednodušuje způsob, jak dostat nové léky k pacientům obecně. Zároveň by ovšem měla dbát na to, aby do systému vstupovaly jen léky skutečně efektivní a takové, které mají pozitivní dopad na život pacientů. Sama profesorka Adámková každopádně úpravu podporuje. „Pevně doufám, že bude přijata,“ podtrhává předsedkyně sněmovního zdravotnického výboru.

Podobně to vnímají i další účastníci kulatého stolu, tedy místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Jiří Běhounek (ČSSD) či člen výboru profesor Vlastimil Válek (TOP 09), ale také předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus. „Na straně senátu rozhodně není snaha něco zásadně měnit nebo vracet zpátky do sněmovny,“ konstatuje Kraus.

Vedle toho má novela podporu i předsedy výboru České lékařské společnosti JEP profesora Štěpána Svačiny či výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka.

Mohlo by vás zajímat

Heliporty v nemocnicích nejsou stavěné pro těžké armádní vrtulníky, varují hejtmani

Od vzniku novely máme čtvrtého ministra

Na druhou stranu je pravda, že ve sněmovně už byla k novele podána celá řada pozměňovacích návrhů. „Zákon vznikal více než dva roky, navíc už máme čtvrtého ministra zdravotnictví a z lidí, kteří zákon připravovali, nezůstal s výjimkou náměstka Radka Policara asi nikdo. Je tedy těžké debatovat s autory zákona o tom, jak byly některé věci zamýšleny. Z toho pramení i některé pozměňovací návrhy,“ konstatuje Vlastimil Válek, který je přesvědčen o tom, že zákon projde.

Podle něj lze pozměňovací návrhy rozdělit do několika skupin. Jednou jsou pozměňováky technického typu, které upřesňují některé drobnosti v paragrafech. Dále jde o legislativní návrhy zajišťující lepší provázanost s dalšími zákony, přičemž oba tyto typy zřejmě nebudou mít problém se schvalováním. Mimo ně jsou tu pozměňovací návrhy s podporou koalice i opozice, které pravděpodobně podle Válka získají většinu nejen ve sněmovně, ale i v senátu. Čtvrtou skupinu předkládá některý z klubů nebo jednotlivý poslanec, a o těch bude diskuze jak na garančním výboru, tak na plénu při třetím čtení.

„Osobně pozměňovací návrhy nepovažuji za něco, co by zásadním způsobem zhoršilo situaci, naopak dokreslují situaci, upřesňují některé postupy a rozšiřují záležitosti, které by ale snad neměly mít fatální vliv na legislativní proces. Věřím, že vůle ve všech klubech sněmovny bude, aby se to přijalo. Bylo by škoda, aby dva a půl roku práce ministerstva přišlo vniveč,“ říká k tomu Jiří Běhounek.

Každopádně ale poslanci i senátoři počítají s tím, že některá témata ještě podrobně prodiskutují. Debatu lze očekávat například k metodice, která má přesně popsat postup hodnocení a schvalování léků na vzácná onemocnění, nebo k definici toho, jaké pacientské organizace se budou moci procesů účastnit.

Tématům se budeme podrobněji věnovat v nadcházejících vydáních ZD.

Poděkování za generální partnerství kulatého stolu patří společnosti Vertex, hlavní partnerství společnosti Gilead Sciences a partnerství AIFP.

–mk–