Přínos telemedicíny pro zdravotnictví

V souvislosti s pandemií covid-19 se stále častěji skloňuje význam a přínos digitálních technologií i ve zdravotnictví. Média plní pojmy jako distanční vyšetření, telemedicína nebo výkon na dálku. Jaké jsou reálné přínosy a možné překážky digitalizace zdravotnictví, stručně představí tato Poradna VZP.

VZP v souvislosti s aktuální situací umožnila poskytovatelům vykazovat po přechodnou dobu i tzv. distanční konzultaci zdravotního stavu zdravotnického pracovníka s pacientem. Díky tomuto opatření mohou pacienti v omezené míře využít konzultace jejich problémů prostřednictvím on-line komunikačních nástrojů, pokud se z objektivních důvodů nemohou fyzicky dostavit k poskytovateli do ordinace. VZP nově zavedené výkony distanční konzultace hradí konkrétní částkou ve výši s ohledem na poskytovatele, který výkon provádí (tj. zda jde o lékaře, nebo jiného zdravotnického pracovníka, např. psychologa).

Ale představme si situaci, že pacient předtím, než kontaktuje svého lékaře, využije dostupnou aplikaci, která vybaví lékaře daty, která by jinak složitě získával. Může se jednat o existující data z jeho pacientské karty, případně aktuální data, která pacient naměřil pomocí chytrých zařízení (získané z lékařské i nelékařské praxe). Ta mohou pomoci se stanovením finálního léčebného postupu.

Zapojujme data, chovejme se zodpovědně vůči soukromí

Lékaři musí mít jistotu, že sdílením dat získají kvalitu, za kterou je musí systém odměnit, vyšší odbornost a čas. Sníží administrativní náročnost pro vykazování zdravotním pojišťovnám a dostanou možnost pacienta skutečně vyléčit a získat za to ohodnocení. Jednoduše řečeno. Praxe je samozřejmě náročnější.

Lékař také musí vědět, že tzv. pustit data je bezpečné – myšleno nejen z pohledu kybernetické bezpečnosti, ale z pohledu odpovědnosti jako lékaře. To bude zásadní otázka, kdo tedy ponese odpovědnost, když v léčbě pacienta budou pomáhat i data? Jak bude vypadat legislativa? Na to dnes jasnou odpověď nemáme a lékař se bude muset spolehnout, že částečnou odpovědnost ponese i sám pacient.

Doložené přínosy telemedicíny:

Bylo např. prokázáno, že monitoring glykémie a následné vyhodnocování a případný zásah lékaře pomocí telemedicíny jsou z hlediska dopadů na zdraví pacientů stejné až lepší a mnohem efektivnější.
Videokonference s diabetickými pacienty mohou plně nahradit přímý kontakt, a to i v rámci péče o diabetickou nohu či v problematice řádné diety.
U dětských pacientů telemedicína významně zvyšuje jejich možnosti plnohodnotně se zapojit do společnosti (škola, koníčky) s výrazně nižším rizikem výskytu emergentních situací.
Pilotní studie prokázaly, že jen zapojení dat má potenciál snížit výskyt nosokominální infekce o jednotky procent. Z pohledu nákladů a potřebných kapacit se jedná o významný přínos.
Koncepční telefonická podpora a telemonitoring snižují pravděpodobnost úmrtí a hospitalizace u pacientů se srdečním selháním v období po propuštění z nemocnice. Nasazení telemedicíny zvyšuje přežití a snižuje riziko dalšího selhání srdce ve srovnání s obvyklým prezenčním poskytováním péče, a to při současném snížení nákladů na poskytovanou péči.

Závěrečné shrnutí

VZP vnímá současnou situaci jako příležitost zakomponovat do existujících procesů nové prvky, které přinesou vyšší efektivitu, bezpečnost pro lékaře, kvalitnější péči pacientům nebo snížení zbytné péče, hospitalizací a transferů pacientů. K tomu je ale zapotřebí součinnost odborné veřejnosti, pacientů i zdravotní pojišťovny. Naším společným cílem by mělo být identifikovat a digitalizovat obvyklosti, které nastávají při neustále se opakujících výkonech, nastavit jasná pravidla z pohledu sdílení dat, kvality výkonu, hodnoty výkonu a schopnosti tyto poznatky přenášet dále. Napříč systémy, lidmi nebo odbornostmi.

Ing. Tomáš Knížek