VZP letos očekává záporné saldo minus deset miliard, dalších 11 miliard ještě spolkne covid
Zatímco loni skončila největší česká zdravotní pojišťovna se záporným saldem minus deset miliard (i se zohledněním nedávno vydané druhé kompenzační vyhlášky), letos by to mělo být minus deset miliard plus náklady na testování, očkování a léčbu covid-19, které v součtu vycházejí na dalších více než jedenáct miliard. Podle šéfky správní rady Věry Adámkové tento rok pojišťovna neočekává hrazení po lhůtě splatnosti, při pohledu na výši rezerv je ovšem otázkou, jak si pojišťovna povede v příštím roce. Tato nejistota přitom znesnadňuje právě probíhající dohodovací řízení o úhradách pro příští rok.
Správní rada se včera zabývala návrhem výroční zprávy za rok 2020, podle níž VZP skončila loňský rok s účetním schodkem ve výši minus 10,3 miliardy Kč; po odečtení vlivu dodatečné druhé kompenzační vyhlášky je schodek minus 3,5 miliardy.
„Zasaženy byly především segmenty lázeňské léčebně rehabilitační léčby, ozdravenské péče a zubního lékařství. Naopak laboratoře nebo oddělení nemocnic pečující o pacienty s covidem zaznamenaly její významný nárůst. I proto se VZP rozhodla operativně pomoci těmto zařízením výrazným navýšením záloh. Přijetím tzv. kompenzační vyhlášky pak došlo kromě razantního zvýšení úhrad za poskytnutou péči pacientům s diagnózou covid‑19 na jednotkách intenzivní péče i ke zvýšení plateb segmentům s nižší produkcí,“ píše v úvodu výroční zprávy ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Ten vedle toho poukazuje na i na druhou kompenzační vyhlášku, která vyšla před několika týdny a pokrývá i náklady na mimořádné odměny. „Její dopady se tak projeví v nákladech základního fondu za rok 2020, a to nárůstem o 6,9 miliardy Kč. Vyrovnány však budou v roce 2021. Výsledkem všech těchto vlivů byl růst nákladů na zdravotní služby v meziročním srovnání o 15,8 procenta, tedy o 29,5 miliardy Kč,“ dodává Kabátek. „Když budeme porovnávat jen čísla, musíme říci, že došlo historicky k nejvyššímu meziročnímu nárůstu na zdravotní služby,“ konstatovala včera po jednání správní rady VZP její předsedkyně Věra Adámková. Na druhou stranu se ale pojišťovně povedlo ušetřit na vlastním provozu, a to částku 1,8 miliardy.
Co se týče čerpání z fondu prevence, byly loni realizovány následující programy. V rámci prevence infekčních onemocnění (očkování) došlo VZP 255 tisíc žádostí, díky nimž pojištěnci čerpali celkem 208 milionů korun. V programu Zdravé stárnutí přišlo skoro 37 tisíc žádostí s čerpáním ve výši 18 milionů, v rámci prevence cukrovky přišlo sedm tisíc žádostí s čerpáním ve výši šesti milionů. V rámci prevence onkologických onemocnění pak bylo v rámci necelých 36 tisíc žádostí rozděleno 23 milionů korun a na příspěvek na bezlepkovou a nízkobílkovinnou dietu, o nějž se ucházelo 13 tisíc žádostí, se vyplatilo přes 39 milionů. V rámci ostatních programů například na bezpříspěvkové dárce krve, plazmy, kostní dřeně nebo krevních destiček, dárce orgánů či programu Maminka/Novorozenci, kde bylo 148 tisíc žádostí, bylo čerpáno 197 milionů korun.
Mohlo by vás zajímat
Zatím má VZP vyšší příjmy oproti plánu
Současná finanční situace pojišťovny je podle předsedkyně Adámkové stabilizovaná a díky navýšení plateb za státní pojištěnce nedochází k propadu příjmů. „Oproti plánu dokonce očekáváme v roce 2021 vyšší příjmy o 1,3 miliardy korun vlivem lepšího než plánovaného výběru. Očekávané saldo je ale ve výši minus deset miliard, k čemuž je třeba přičíst další náklady v oblasti nákladů na zdravotní služby, navíc je třeba si uvědomit, že se budou hradit i testovací sady pro firmy, které jsou z fondu prevence,“ vypočítává Věra Adámková.
Vedle očekávaného salda minus 9,7 miliardy je tak navíc ještě počítat s následujícími položkami: dodatečné náklady ve výši 1,8 miliardy Kč, povinné testování ve firmách ve výši zhruba 4,8 miliardy, navýšení počtu PCR testů zhruba ve výši 2,2 miliardy, náklady na očkování proti covid-19 zhruba 1,4 miliardy a léčba covid-19 ve výši cca jedné miliardy korun.
„V cash-flow neočekáváme nedostatek finančních prostředků a ani hrazení po lhůtě splatnosti v tomto roce,“ doplňuje Věra Adámková.
Prozatím je situace taková, že k poslednímu březnu byl zůstatek na běžném účtu základního fondu zdravotního pojištění ve výši 25,6 miliardy, rezervní fond je naplněn do zákonné výše 2,9 miliardy. Očekávaný výsledek hospodaření základního fondu za první letošní čtvrtletí činí 3,7 miliardy. Celkové příjmy se vyšplhaly na 58,8 miliardy (25,4 procenta zdravotně pojistného plánu 2021, očekávané celkové čerpání dosahuje 55,2 miliardy (22,9 procenta ZPP 2021); náklady na zdravotní služby z toho činí 52,8 miliardy.
Kolik loni VZP poslala jednotlivým segmentům
Celkový plán nákladů na zdravotní služby pro rok 2020 byl ve výši 207 miliard, kvůli covidu a s tím související kompenzační vyhláškou ale bylo schváleno rozpočtové opatření na navýšení plánu. Ve finále tak došlo k navýšení nákladů na zdravotní služby pro rok 2020 o 6,87 miliardy a celkové čerpání na zdravotní služby loni dosáhlo 216 miliard.
Ve srovnání se zdravotně pojistným plánem 2020 (ZPP 2020) bylo čerpání nákladů vyšší o 8,63 miliardy, tedy o 4,2 procenta. Pokud pak čerpání nákladů srovnáme s rokem 2019, došlo k nárůstu o 29,5 miliardy čili o 15,8 procenta. Vyšší čerpání oproti roku 2019 bylo způsobeno z 60 procent segmenty lůžkové péče, z 35 procent segmenty ambulantní péče a z pěti procent ostatními segmenty.
Náklady na ambulantní péči
Náklady u ambulantních segmentů za rok 2020 byly ve výši 57 miliard korun. Čerpání nákladů se zvýšilo o 10,5 procenta oproti ZPP 2020 a o 21,9 procenta oproti roku 2019. Vyšší čerpání nákladů oproti roku 2019 bylo způsobeno zejména stanovenou předběžnou měsíční úhradou, která odrážela produkci a vyúčtování roku 2018, a pak dvěma kompenzačními vyhláškami.
• Stomatologická péče
Čerpání nákladů ve výši 7,6 miliardy bylo nižší o 1,4 procenta oproti ZPP 2020, ale vyšší o 15,2 procenta oproti roku 2019. Nižší čerpání nákladů u zubního lékařství oproti ZPP 2020 bylo způsobeno zejména epidemií covid‑19 a nižším počtem komplexních vyšetření, ošetření zubního kazu, extrakcí zubu a realizovaných stomatologických výrobků oproti stejnému období roku 2019.
• Péče praktických lékařů
Čerpání nákladů ve výši 12 miliard bylo o 10,6 procenta vyšší oproti ZPP 2020 a o 23 procent vyšší oproti roku 2019. Navýšení bylo dáno úhradovou vyhláškou a dvěma vyhláškami kompenzačními.
• Gynekologická péče
Čerpání nákladů ve výši 2,9 miliardy bylo o 7,6 procenta vyšší oproti ZPP 2020 a vyšší o 23,1 procenta oproti roku 2019. Vyšší čerpání oproti roku 2019 bylo způsobeno vyšším počtem vykázaných a VZP uznaných zdravotních výkonů, a to zejména těch souvisejících s péčí o těhotné pojištěnky, a také kompenzační vyhláškou.
• Léčebně rehabilitační péče
Čerpání nákladů ve výši 1,8 miliardy bylo o 1,8 procenta vyšší oproti ZPP 2020 a o 6,1 procenta vyšší oproti roku 2019. Vyšší čerpání nákladů oproti stejnému období roku 2019 bylo způsobeno zejména kompenzační vyhláškou.
• Diagnostická zdravotní péče
Čerpání nákladů ve výši devět miliard bylo o 32,7 procenta vyšší oproti ZPP 2020 a o 43,6 procenta vyšší oproti roku 2019. Nárůst oproti roku 2019 i ZPP 2020 byl způsoben zejména testováním na covid‑19 a dvěma kompenzačními vyhláškami.
• Domácí péče
Čerpání nákladů ve výši 2,2 miliardy bylo o 6,5 procenta vyšší oproti ZPP 2020 a o 36 procent vyšší oproti roku 2019. Vyšší čerpání oproti roku 2019 bylo způsobeno vyšším počtem vykázaných a VZP uznaných zdravotních výkonů, vyšším počtem ošetřených pojištěnců a kompenzační vyhláškou.
• Specializovaná ambulantní péče
Čerpání nákladů ve výši 19,2 miliardy bylo o 8,5 procenta vyšší oproti ZPP 2020 a o 14,3 procenta vyšší oproti roku 2019. Vyšší čerpání oproti roku 2019 bylo způsobeno zejména dopady kompenzačních vyhlášek.
• Ošetřovatelská a rehabilitační péče poskytnutá v zařízeních sociálních služeb
Čerpání nákladů ve výši 2,2 miliardy bylo o 14,8 procenta vyšší oproti ZPP 2020 a o 40,9 procenta vyšší oproti roku 2019. Nárůst je dán vyšším počtem ošetřených pojištěnců, vyšším počtem vykázaných a VZP uznaných zdravotních výkonů, testováním na onemocnění covid‑19 a kompenzační vyhláškou.
Náklady na lůžkovou zdravotní péči
Celkové náklady na lůžkovou zdravotní péči byly v roce 2020 čerpány ve výši 122,8 miliardy, což bylo o 4,2 procenta více než v ZPP 2020 a o 16,8 procenta více než v roce 2019.
• Nemocnice
Čerpání nákladů ve výši 112,2 miliardy bylo o 4,1 procenta vyšší oproti ZPP 2020 a o 16,7 procenta vyšší oproti roku 2019. Vyšší čerpání bylo dáno parametry danými úhradovou vyhláškou, testováním na onemocnění covid‑19 a oběma kompenzačními vyhláškami.
• Lůžka následné péče (OLU, LDN, OL a hospic)
Čerpání nákladů u lůžek následné péče ve výši 10,6 miliardy bylo o 5,6 procenta vyšší oproti ZPP 2020 a o 17,2 procenta vyšší oproti roku 2019. Vyšší čerpání nákladů u lůžek následné péče oproti stejnému období roku 2019 bylo dáno nastavenou paušální sazbou za jeden den hospitalizace, a to podle kategorie pacienta a typu ošetřovacího dnu, a také vlivem obou kompenzačních vyhlášek.
• Lázeňská léčebně rehabilitační péče
Čerpání nákladů ve výši 1,8 miliardy bylo nižší o 15,6 procenta oproti ZPP 2020 a nižší o 6,7 procenta oproti roku 2019. Nižší čerpání nákladů na lázeňskou léčebně rehabilitační péči oproti ZPP 2020 i roku 2019 bylo způsobeno nižším počtem odléčených pojištěnců z důvodu pandemie covid‑19.
• Přepravní služba
Čerpání nákladů u segmentu přepravy ve výši 1,4miliardy bylo vyšší o 5,1 procenta oproti ZPP 2020 a vyšší o 27,1 procenta oproti roku 2019. Vyšší čerpání bylo způsobeno kompenzačními vyhláškami.
• Zdravotnická záchranná služba
Čerpání nákladů u segmentu zdravotnická záchranná služba ve výši 2,3 miliardy bylo vyšší o 5,6 procenta oproti ZPP 2020 a vyšší o 21,3 procenta oproti roku 2019. Důvodem byly parametry nastavené v úhradové vyhlášce a dopady kompenzačních vyhlášek.
• Léky vydané na recepty
Čerpání nákladů na léky vydané na recepty ve výši 23 miliard nižší o 4,1 procenta oproti ZPP 2020 a o 2,5 procenta vyšší oproti roku 2019. Důvodem nižšího čerpání nákladů oproti roku ZPP 2020 byl nižší počet vydaných léčivých přípravků oproti předpokladům.
• Zdravotnické prostředky vydané na poukazy
Čerpání nákladů na zdravotnické prostředky vydané na poukazy ve výši 5,3 miliardy bylo o 8,9 procenta nižší oproti ZPP 2020, ale o 3,5 procenta vyšší oproti roku 2019. Nižší čerpání nákladů oproti ZPP 2020 bylo způsobeno pandemií covid‑19 a nižším počtem vykázaných zdravotnických prostředků.
• Náklady na očkovací látky
Čerpání nákladů na očkovací látky ve výši 0,9 miliardy bylo o pět procent nižší oproti ZPP 2020 a o 12 procent vyšší oproti roku 2019. Nižší čerpání oproti ZPP 2020 bylo způsobeno poklesem počtu ošetřených pojištěnců oproti předpokladu, zatímco nárůst oproti roku 2019 byl způsoben vyšším počtem ošetřených pojištěnců a změnou léčivých přípravků u nepovinného očkování. Nejvyšší nárůst nákladů oproti roku 2019 byl u očkovací látky Bexsero a Nimenrix (očkování proti invazivním meningokokovým infekcím) a Vaxigrip Tetra a Influvac Tetra (očkovací látky proti chřipce).
Zdroj: Návrh výroční zprávy za rok 2020
Michaela Koubová
Michaela Koubová
